Síkela letí na konferenci o osudu Grónska. Do země dorazil i Trumpův zvláštní vyslanec

Grónsko vstupuje do možná klíčového týdne, během něhož se na ostrově uskuteční významná konference zaměřená na jeho budoucí směřování, píše server Euractiv. Akce se zúčastní eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela i zvláštní vyslanec Spojených států Jeff Landry. V současné době se vedou diskuze o zvýšení vojenské přítomnosti Spojených států na ostrově.

Účast Jeffa Landryho na akci, která bude probíhat v úterý a středu, byla potvrzena až v pátek. Do té doby byl jediným oficiálně oznámeným bodem jeho programu slavnostní otevření amerického konzulátu. Po svém příjezdu v neděli však americká ambasáda oznámila, že se Landry v pondělí setká také se „širokým spektrem Gróňanů“. Jednání se mají týkat „rozšiřování ekonomických příležitostí, posilování osobních vztahů a prohlubování porozumění mezi USA a Grónskem“. Doprovázet ho na obchodní konferenci s názvem Future Greenland (Budoucí Grónsko) bude velvyslanec USA v Dánsku Kenneth Howery.

Návštěva amerického vyslance přichází v době, kdy Spojené státy americké podle médií signalizují zájem o vybudování tří nových potenciálních vojenských základen na území Grónska. O tom informovala v minulém týdnu i BBC, která s odkazem na zdroj obeznámený s jednáním uvedla, že se jedná o návrhu uspořádání, podle něhož by tři nové vojenské základny byly formálně označeny za svrchované území USA. Samotný Landry se však podle dostupných informací neúčastní trojstranných jednání o možných nových amerických základnách. Téma řeší pracovní skupina složená ze zástupců Dánska, Grónska a Spojených států.

Podle deníku The New York Times, který se odkazuje na rozhovory s představiteli ve Washingtonu, Kodani i Grónsku, Spojené státy během nynějších jednání usilují o změnu dlouhodobé vojenské dohody tak, aby američtí vojáci mohli v Grónsku zůstat neomezeně dlouho i v případě, že by ostrov získal plnou nezávislost na Dánsku. Washington zároveň podle deníku rozšířil jednání nad rámec čistě vojenských otázek a snaží se získat faktické právo veta nad významnými investičními projekty v Grónsku, aby omezil vliv konkurentů, jako jsou Rusko a Čína. Podle investigace probíhají také rozhovory o spolupráci mezi USA a Grónskem v oblasti těžby přírodních zdrojů. Ostrov disponuje zásobami ropy, uranu, vzácných zemin a dalších strategických surovin, přičemž velká část nalezišť se nachází hluboko pod ledovým příkrovem.

Landry se v pondělí sešel s grónským premiérem Jensem-Frederikem Nielsenem. Podle Nielsena se postoj Spojených států ke Grónsku nijak nezměnil. Nielsen nicméně uvedl, že rozhovor byl konstruktivní. Trump v minulosti opakovaně hovořil o tom, že chce Grónsko, autonomní součást Dánského království, připojit k USA. Landry, který je guvernérem amerického státu Louisiana, Trumpův cíl připojit arktický ostrov k USA podporoval již dříve, loni ho pak Trump v otázce Grónska jmenoval zvláštním vyslancem.

„Bylo to konstruktivní setkání, byli jsme schopni zapojit se do dialogu v pozitivním duchu a s velkým vzájemným respektem,“ řekl Nielsen na tiskové konferenci. „Jasně jsme zopakovali, že obyvatelé Grónska nejsou na prodej a že obyvatelé Grónska mají právo na sebeurčení. To není předmětem jednání,“ uvedl. Dodal ale, že nic nesvědčí o změně amerického postoje.

Trump o možném připojení Grónska ke Spojeným státům hovořil již během svého prvního prezidentského mandátu. Po loňském návratu do Bílého domu se k návrhu vrátil a tlak vůči Grónsku i Dánsku vystupňoval na přelomu loňského a letošního roku. Požadavek získat Grónsko Trump zdůvodňuje národní bezpečností USA, které čelí mocenským ambicím Ruska a Číny v Arktidě a severním Atlantiku. Proti připojení největšího ostrova světa se však ostře postavily jak grónská, tak dánská vláda. Opakovaně prohlásily, že Grónsko není na prodej.

Grónsko, Dánsko a USA se začátkem tohoto roku dohodly, že povedou diplomatická jednání na vysoké úrovni s cílem vyřešit krizi ve vzájemných vztazích. Výsledek těchto rozhovorů zatím nepředstavily. Grónský premiér začátkem minulého týdne uvedl, že součástí rozhovorů s Washingtonem je zvýšení vojenské přítomnosti USA na ostrově.