Druhý nejhorší rozpočet v historii. Je to cesta ke zdražování hypoték a směr ke státnímu bankrotu, tvrdí analytici

Vládou navržený schodek rozpočtu na příští rok 389 miliard Kč je překvapivě vysoký. Shodli se na tom oslovení analytici. Rychlejší zadlužování státu podle nich patrně způsobí mírně vyšší úrokové sazby, včetně hypotečních. Deficit by podle návrhu, který dnes vládě předložilo ministerstvo financí, měl být druhý nejhlubší v historii Česka. Letos plánovaný schodek je 310 miliard korun. Schodek rozpočtu na příští rok se setkal také s kritikou opozice, která ho označuje za nezodpovědný.

„Představený deficit rozpočtu pro rok 2027 je citelně vyšší, než jsme předpokládali. Na základě dosavadních indikací vlády jsme počítali pro rok 2027 s deficitem tři procenta HDP, zatímco podle návrhu MF má dosáhnout 3,5 procenta HDP,“ řekl ČTK analytik UniCredit Bank Martin Komrska. Rychlejší tempo zadlužování si vláda podle něj zvolila v době, kdy jsou úrokové sazby celosvětově relativně vysoké, takže také financování nového dluhu je dražší, než tomu bývalo například před covidem. Již v příštím roce mají náklady na obsluhu dluhu vzrůst na téměř 130 miliard Kč, připomněl.

Otázkou je podle Komrsky to, jak se ke schodku postaví Česká národní banka. Na posledních zasedáních ČNB bylo mezi hlavní proinflační rizika zařazeno právě zvýšené dluhové financování vládních institucí. Uvolněná rozpočtová politika vlády může nakonec přispět k tomu, že bude ČNB dál zvyšovat úrokové sazby, což by zdražilo financování i soukromému sektoru, podotkl.

Ohlášený deficit je překvapivě vysoký, souhlasil analytik Investiky Vít Hradil. „Navržený deficit normalizuje krizové utrácení v nekrizových časech,“ upozornil. Rychlejší zadlužování státu zřejmě podle něj způsobí lehce vyšší úrokové sazby. Zároveň dodatečné desítky miliard Kč vržených do ekonomiky některým lidem a firmám dočasně přilepší. „Toto přilepšení ale nebude zadarmo. Úměrně tomu porostou náklady na obsluhu státního dluhu. Navíc hrozí, že si jako společnost definitivně zvykneme na mamutí deficity v normálních ekonomických časech. To je z dlouhodobého pohledu zaručená cesta ke státnímu bankrotu,“ poznamenal.

„Domácnosti nepřijdou o úlevu v podobě státem hrazených poplatků za podporované zdroje energie, což je plošná záležitost,“ uvedl analytik Portu Jan Berka. Další změny budou cílenější, od případného obnovení slevy na studenta a školkovného až po zvýšení platů ve veřejném sektoru. Z plošného hlediska bude důležité, jak se zvýšené vládní výdaje propíší do inflace. „ČNB je mezi proinflační rizika řadí už nyní. Pokud se tato rizika skutečně naplní, může být odpovědí zvýšení úrokových sazeb. A expanzivní rozpočet by tak domácnostem část toho, co jim jednou rukou rozdá, vzal druhou zpět v podobě dražších úvěrů a hypoték,“ dodal.

Pro české státní dluhopisy je návrh mírně až středně negativní, míní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vyšší potřeba financování může podle něj držet ‚české dlouhé‘ výnosy výše, než by jinak byly. To může částečně brzdit i pokles hypotečních sazeb, protože jejich dlouhodobá cena se neodvíjí jen od repo sazby ČNB, ale také od podmínek na korunovém dluhopisovém a swapovém trhu, uzavřel.

Do schodku rozpočtu se opřeli také zástupci opozice. Například předseda ODS Martin Kupka kritizuje navrhovaný schodek v době hospodářského růstu a nízké inflace. „V době, kdy se české ekonomice daří, nečelíme covidu ani žádné katastrofě. Jedinou katastrofou je Andrej Babiš (ANO) s Alenou Schillerovou u kormidla. Tohle už není neschopnost hospodařit. To je vědomé zadlužování země na účet těch, kteří ještě nemohou hlasovat, zato budou platit účty za tenhle finanční marasmus. Po nás potopa,“ uvedl na sociální síti X.

389 miliard korun!

Schodek, který má Česká republika spolknout v době hospodářského růstu a nízké inflace. A to v době, kdy se české ekonomice daří, nečelíme covidu ani žádné katastrofě. Jedinou katastrofou je Andrej Babiš s Alenou Schillerovou u kormidla.

Tohle už není…

— Martin Kupka (@makupka) August 31, 2026

Šéf STAN Vít Rakušan uvedl, že rekordním zadlužováním se ještě ze žádné země lepší místo k životu nestalo. „V době ekonomického růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti je takový schodek ostudný a nebezpečný,“ uvedl. Podle Rakušana je potřeba z rozpočtu škrtnout předvolební dárečky za desítky miliard a najít politickou odvahu k debatě o tom, jak nahradit výpadek za zrušení superhrubé mzdy. „Jen kosmetickými škrty a spoléháním na ekonomický růst zdravých veřejných financí nedosáhneme,“ dodal na sociální síti X.

Rekordním zadlužováním se ještě ze žádné země lepší místo k životu nestalo. V době ekonomického růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti je takový schodek ostudný a nebezpečný.

Co s tím? Je potřeba škrtnout předvolební dárečky, které nás stojí desítky miliard, a najít… https://t.co/u0QH4hYEjY

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) August 31, 2026

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by bez prohloubení schodku hrozila Česku ekonomická stagnace. Příjmy státu mají příští rok vzrůst o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun, zatímco výdaje mají růst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu. Investice mají vzrůst o 26,4 miliardy na 289,6 miliardy korun.

Výrazně porostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Z letošních 110 miliard mají příští rok stoupnout na 130 miliard korun. Na platy státních zaměstnanců má jít meziročně o 36 miliard korun více.

Schillerová očekává, že vyšší rozpočtové výdaje podpoří ekonomiku a rychlejší růst následně pomůže ke snižování deficitu veřejných financí. Podle schváleného fiskálně-strukturálního plánu má celkový deficit veřejných financí příští rok dosáhnout 2,8 procenta HDP, v roce 2028 klesnout na dvě procenta a v roce 2029 na 1,6 procenta.

Návrh rozpočtu může vláda ještě změnit. Sněmovně ho musí předložit do konce září.