Po Banderovi další kontroverze. Ukrajina chystá čestný pohřeb vůdci OUN Melnyka

Ukrajinská vláda rozhodla o převezení ostatků někdejšího vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Andrije Melnyka z Lucemburska do Kyjeva, kde má být znovu s pocty pohřben na Národním vojenském hřbitově. Krok vyvolal ostré reakce části polské opozice, zejména představitelů národně konzervativní strany Konfederace. Informuje například ukrajinský server UNN nebo polský Do Rzeczy.

V Lucembursku dnes proběhl samotný akt exhumace Melnykových ostatků i ostatků jeho manželky Sofie. Součástí ceremonie byly růže, vlajka OUN, pietní modlitba i smuteční zpěv. Přítomní byli také zástupci ukrajinských státních institucí včetně kanceláře prezidenta, ministerstva zahraničí a Ukrajinského institutu národní paměti. Současný předseda Organizace ukrajinských nacionalistů Bohdan Červak označil převoz ostatků za „historickou událost“ a prohlásil, že Ukrajina tím dává najevo, že historická paměť a národní důstojnost stojí na prvním místě.

Patriarchální katedrála Vzkříšení Kristova Ukrajinské řeckokatolické církve v Kyjevě uvedla, že pohřební obřady se budou konat ve dnech 22. až 24. května v souvislosti s příjezdem ostatků Melnyka a jeho manželky na Ukrajinu, zatímco samotný pohřeb v Pantheonu vynikajících Ukrajinců na Národním vojenském pamětním hřbitově se uskuteční 24. května.

„Naši ukrajinští hrdinové různých dob, kteří bránili myšlenku nezávislosti, bojovali za náš stát a jsou pohřbeni v Evropě, v Americe, v různých zemích. My je vracíme zpět. Máme příležitost a morální povinnost je znovu pohřbít zde, na Ukrajině, doma," prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Poslanec polské Konfederace Paweł Usiądek naopak rozhodnutí Kyjeva ostře kritizoval. Označil jej za „ostudu pro Polsko“ a vytkl polské diplomacii údajnou nečinnost. Podle něj Ukrajina znovu vyzdvihuje osobnosti spojené s nacionalistickým hnutím a spoluprací s nacistickým Německem během druhé světové války.

„Po Banderovi přichází další kolaborant,“ uvedl Usiądek. Ptá se také, zda polské ministerstvo zahraničí nebude stejně jako v minulosti mlčet k rozhodnutím ukrajinských úřadů, která jsou v Polsku vnímána kontroverzně vzhledem k historickým sporům mezi oběma zeměmi a masovými vraždami Poláků během druhé světové války.

Polský politik zároveň připomněl rozsáhlou podporu, kterou Varšava Ukrajině poskytuje od začátku ruské invaze – od vojenské pomoci přes výcvik vojáků až po finanční podporu ukrajinských samospráv. Kritizoval, že navzdory tomu podle něj polská vláda proti glorifikaci představitelů ukrajinského nacionalismu neprotestuje.

Andrij Melnyk patřil mezi klíčové postavy ukrajinského nacionalistického hnutí 20. století. Byl plukovníkem armády Ukrajinské lidové republiky a po smrti Jevhena Konovalce v roce 1938 převzal vedení Organizace ukrajinských nacionalistů. O dva roky později se OUN rozdělila na dvě frakce – Melnykovo křídlo OUN-M a radikálnější banderovské křídlo OUN-B vedené Stepanem Banderou.

Ukrajinské zdroje připomínají také to, že Melnyk byl ve 20. letech vězněn polskými úřady. Melnyk byl naverbován do nacistické německé vojenské rozvědky Abwehr. Po sporech s Němci byl od roku 1944 krátce internován v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce žil v emigraci a snažil se sjednocovat ukrajinské exilové organizace. V roce 1957 přišel s myšlenkou Světového kongresu Ukrajinců, který vznikl až po jeho smrti.

V Polsku je však Melnyk, podobně jako Bandera, vnímán především prizmatem ukrajinského nacionalismu a spolupráce části OUN s nacistickým Německem. Spor o historickou interpretaci představitelů OUN tak zůstává jedním z citlivých bodů polsko-ukrajinských vztahů.

Melnyk zemřel v roce 1964 v Lucembursku, kde byl také pohřben. Jeho ostatky a ostatky jeho ženy by nyní v následujících dnech měly být znovu pohřbeny na vojenském hřbitově v Kyjevě.