Tým z vnitra, jenž kdysi dal Putina do pytle, možná změní koncepci. Ministr chce revizi

Na ministerstvu vnitra vznikl v roce 2022 Krizový informační tým (KRIT), stěžejní součást boje s dezinformacemi a následně strategické komunikace státu, ve kterou se agenda přehoupla. Některé z výstupů týmu byly přitom kritizovány jakožto kontroverzní, nyní se KRIT věnuje několika běžným projektům. Jaké plány s ním má (staro)nový ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO)? Proběhnout má revize a úprava koncepce.

Podle nového ministra vnitra a bývalého ministra obrany Metnara „je nutné provést revizi činností týmu KRIT“. „Tak, aby bylo možné objektivně vyhodnotit jeho dosavadní úkoly, výsledky a přidanou hodnotu. Na základě této analýzy by následně byla připravena nová koncepce fungování týmu, která přesně vymezí jeho budoucí roli, priority a měřitelné cíle,“ sdělil ministr Echu. Tento proces prý musí vést ke zkvalitnění činnosti týmu, tedy ke zvýšení odbornosti, lepší koordinaci s ostatními složkami státu.

Co vlastně je náplní týmu v současnosti? Podle informací Echo24 nadále pokračuje v realizaci několika projektů, které považuje za klíčové: projekt „72 hodin“, tedy národní příručka připravenosti, dále ve školení pro starosty a krizové manažery v rámci tzv. Akademie akutní komunikace či se zabývá oblastí bezpečnosti ve školách, případně dalšími aktivitami zaměřenými na posilování připravenosti a odolnosti společnosti. To je poměrně odlišná náplň než před zhruba 4 lety, kdy vznikl.

Mrtvolný Putin v černém pytli

Poprvé se zhruba čtyřčlenný tým výrazněji vepsal do myslí občanů, když varoval před rostoucí frustrací zaměstnanců ve státní a veřejné sféře na sklonku roku 2022. V situaci, kdy nejprve přišel covid a pak válka na Ukrajině spojená také s energetickou krizí, měl KRIT předcházet společenské polarizaci a to včetně státní správy. „Tito lidé se neradikalizují na základě záměrně zkreslených informací a příchylnosti k Ruské federaci, ale z frustrace s fungováním státu během současné krize a z dopadů, které to má na výkon jejich práce a na místní veřejnost. Pokud se příběhů a frustrací těchto pracovníků chopí dezinformační scéna, může významně mobilizovat veřejné mínění a přispět k další radikalizaci celé společnosti,“ stálo v doporučení týmu adresovaném Úřadu vlády.

Tým také stál u rozporuplného vyvěšení podoby ruského „cara“ Vladimira Putina v pytli na mrtvoly na budově ministerstva vnitra na pražské Letné společně s českou a ukrajinskou vlajkou, výjev v roce 2022 rozproudil debatu o etice a potřebě takového kroku. Na státní svátek 28. října se tehdy na Letné konala demonstrace lidí, kteří dostali od některých členů minulé vlády nálepku páté ruské kolony. Zatím co pytel byl následně sundán, vlajka napadené Ukrajiny zůstala. Až po nástupu Metnara do úřadu ji nový ministr nechal z budovy ministerstva vnitra odsatrnit.

Odklon od dezinformací

Na sklonku roku 2023 došlo k přehození výhybky směrem k strategické komunikaci, neboť boj s tzv. dezinformacemi se ukázal jako nemožný. To uznal jak tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), tak národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar, který sdělil, že neví, jak dezinformace definovat.

Dění souviselo mimo jiné s tím, že vláda nakonec vůbec nepředložila chystaný zákon o boji s tzv. dezinformacemi, který měl poskytnout legislativní oporu pro správce českých internetových domén CZ.NIC, který na žádost vlády vypnul v březnu 2022, krátce po začátku konfliktu na Ukrajině, některé české weby označené jako dezinformační. Soud ale následně rozhodl, že to nebylo zákonné. Po tematické i personální obměně začal KRIT tvořit osvětové kampaně, jedním z „produktů“ týmu byla masivní plakátová informační kampaň na jeden rok za 15 milionů korun s názvem „Zvládli jsme to společně“, která upozorňovala například na fakt, že Česko přijalo velké množství uprchlíků z Ukrajiny.

Tu silně kritizovala tehdejší opozice, tedy hnutí ANO. „Sebechvála vlády za státní peníze. To vám přijde jako základní předávání informací lidem?“ burácela třeba tehdejší poslankyně a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO), nynější senátorka. Tým se následně angažoval i během přírodních katastrof, jako byly povodně na podzim roku 2024, kdy vypracoval analýzu s názvem Pod hladinou, která se zaměřila na krizovou komunikaci během události. Za problém posouzení mimo jiné označilo neochotu k evakuaci, což ale konstatovali jako globální problém.

V lednu 2025 zase rozvířila vody tzv. komunikační karta – doporučení, které poslancům rozeslal tým koordinátora vládní strategické komunikace Otakara Foltýna z Úřadu vlády ČR. Právě pod něj spadaly týmy na jednotlivých resortech, kromě KRIT též například na resortu obrany či zahraničí. „Jak jistě víte, blíží se výročí sebeupálení Jana Palacha, které si každoročně připomínáme 16. ledna. Odbor strategické komunikace by vás rád požádal o připomenutí si tohoto smutného výročí. Připravili jsme komunikační kartu,“ stálo tehdy v komuniké.

Strategická komunikace státu musí být nadstranická a nesmí zasahovat do politického boje, uvedl v červnu po nástupu vládní koordinátor Foltýn. Věnoval se také ruské hrozbě a zdůraznil, že nebude žádným způsobem omezovat obyvatelům právo na názor. Ve strategické komunikaci je podle něho nutné hledání shody na základních hodnotách, které jsou nadstranické a společné.

Krátce po říjnových sněmovních volbách, ve kterých zvítězilo hnutí ANO, Foltýn rezignoval. Kdo přesně bude mít agendu strategické komunikace na starosti není zatím jasné. Post národního bezpečnostního poradce, pod kterého Foltýn spadal, převezme po Pojarovi velvyslanec Hynek Kmoníček. Nová vláda Andreje Babiše každopádně hodlá věnovat mnohem větší pozornost oblasti svobody projevu. Kabinet uvažuje nejen o vytvoření specializovaného podvýboru ve sněmovně, ale také o zřízení nové odborné pozice, která by se tématu věnovala napříč státní správou.