Křetínský, Orcel a Niel. To je „výbor pro nákup Evropy,“ píše The Economist. Mají čelit Číně a USA

Brusel se dlouhodobě snaží o vnik silného nadnárodního podniku. Evropské firmy slábnou a ztrácí konkurenceschopnost. EU proto hledá takzvaného „evropského šampiona.“ Kdo by z evropských byznysmenů a podnikatelů mohl konkurovat americkým a asijským dravcům? Týdeník The Economist vydal článek, kde tvrdí, že posledních několik let evropský byznys přepisují tři muži – Andrea Orcel, Xavier Niel a český podnikatel a miliardář Daniel Křetínský.

Na první rozdíl je každý z těchto podnikatelů úplně jiný. Takže co je spojuje? Všichni sice podnikají v odlišných odvětvích, ale snaží se budovat silné evropské společnosti prostřednictvím strategických nákupů, fúzí a spojováním firem. „V ideálním případě by se tito „šampioni“ měli narodit loajální k evropskému projektu: zlaté husy odchované podle bruselských pravidel pro zakládání společností EU Inc,​​​​​“ stojí v článku „Seznamte se s výborem pro nákup Evropy.“

Největší pozornost budí Andrea Orcel, generální ředitel banky UniCredit. Jeho snaha získat kontrolu nad německou Commerzbank vyvolala ostrou kritiku německých politiků i finančních institucí. Přesto UniCredit postupně navyšuje svůj podíl a Orcel tak testuje, nakolik jsou evropské státy skutečně připraveny podporovat přeshraniční bankovní integraci.

Ve světě telekomunikací patří mezi nejaktivnější investory francouzský podnikatel Xavier Niel. Ten vybudoval své podnikání díky levným internetovým službám a dnes vlastní podíly v telekomunikačních společnostech napříč Evropou. Podle odborníků je právě konsolidace tohoto sektoru nezbytná, protože evropský trh je ve srovnání se Spojenými státy příliš roztříštěný. Větší společnosti by mohly více investovat do moderních sítí i technologického rozvoje.

Významnou roli na evropské scéně hraje podle listu také Daniel Křetínský. Český miliardář se během posledních let stal jedním z nejvýraznějších investorů na kontinentu. Po dřívějších investicích do energetiky rozšířil své podnikání do maloobchodu, médií i průmyslu. Získal například kontrolu nad francouzským řetězcem Casino, investoval do německého Metra, britského Sainsbury‘s nebo francouzské společnosti TotalEnergies. Jeho investiční strategie je mimořádně pestrá a často míří do firem, které procházejí složitým obdobím.

Sám Křetínský funguje jako samostatný jednočlenný hedgeový fond. „Donedávna vlastnil 20% podíl ve společnosti Thyssenkrupp Steel, největším německém producentovi. V listopadu získal 4% podíl ve společnosti TotalEnergies, francouzském ropném gigantu, a nedávno se stal největším akcionářem ve West Hamu, fotbalovém klubu, který právě sestoupil z anglické Premier League. Tento seznam může být v době, kdy se tento sloupek dostane k tištěným čtenářům v Británii, zastaralý kvůli otřesným zpožděním u Royal Mail, kterou vlastní také Křetínský,“ přisazuje si The Economist.

Příběhy všech tří podnikatelů ukazují, že budování silných evropských firem není jen ekonomickou otázkou, ale také politickým tématem. Každá větší přeshraniční akvizice naráží na odpor národních vlád, které se obávají ztráty vlivu nad strategickými podniky. Přesto právě podobné obchody mohou rozhodnout o tom, zda Evropa dokáže vytvořit společnosti schopné obstát v globální konkurenci.„Říkejme jim výbor pro nákup Evropy.“