ČNB začne v tomto týdnu snižovat sazby, míní část analytiků

Názory analytiků na postoj bankovní rady České národní banky (ČNB) k nastavení úrokových sazeb se rozcházejí. Část odborníků oslovených ČTK předpokládá, že rada ve čtvrtek zahájí cyklus snižování základní úrokové sazby jejím poklesem o 0,25 procentního bodu na 6,75 procenta. Další ale upozorňuji na makroekonomická rizika a očekávají v listopadu ještě stabilitu sazeb, první krok směrem k nižším sazbám podle nich přijde později. Guvernér ČNB Aleš Michl v říjnu v debatě se studenty ve Zlíně nevyloučil žádnou možnost při rozhodování bankovní rady.

„Prakticky všechna ekonomická data aktuálně ukazují na možnost zahájit proces snižování úrokových sazeb. Meziměsíční inflace je v Česku již zhruba půl roku klidná a nachází se na úrovních srovnatelných se zcela běžnými lety v historii. Utlumené maloobchodní tržby, mzdový vývoj i chatrná kondice celé ekonomiky činí potenciální opětovné vzedmutí inflace méně pravděpodobným. K opatrnosti bude bankéře nabádat téměř výhradně obava, že by inflace mohla chytit druhý dech v lednu příštího roku, kdy dojde ke standardnímu novoročnímu přecenění zboží a služeb. Pokud by ovšem chtěla bankovní rada vyčkat na data o lednové inflaci, musela by své rozhodnutí pozdržet až do březnového pravidelného zasedání, což se jeví jako neúměrně opožděná reakce,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Očekává proto, že bankovní rada sazbu sníží na 6,75 procenta.

Podobný názor má i analytik investiční platformy Portu Lukáš Raška. „Snížení netrpělivě vyhlížejí všichni, kdo musí kvůli vysokým sazbám platit zvýšené úroky ze svých půjček, naproti tomu věřitelé možná doufají v delší setrvání na současných úrovních. Projevuje se to i na kurzu české koruny, ta v posledních dnech třeba vůči euru oslabuje, větší šanci totiž trh vidí ve snížení sazeb. Jak se rozhodnou, možná ještě nevědí ani sami centrální bankéři. Po více než roce vysokých sazeb a ruku v ruce s rychle klesající inflací jsou ale očekávání na snížení sazeb velká. Právě to by mohlo být pro ČNB klíčovým faktorem, proč se nakonec pro snížení sazeb rozhodnout,“ míní.

Opačný názor zastává zemský ředitel 4fin Vratislav Jůza. „I když finanční trh očekává brzký pokles úrokových sazeb, čemuž nasvědčuje i oslabující koruna, jejich snížení na příštím zasedání bankovní rady ČNB neočekávám. Sice zřejmě budou radní po delší době diskutovat o možném snížení 14denní repo sazby, ale lze předpokládat, že se nenajde pro toto rozhodnutí potřebná většina. Přeci jen strašák vyšší inflace tu stále přetrvává,“ uvedl.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler připomněl, že odhadovaná inflace na horizontu měnové politiky ČNB, tedy za rok až rok a půl, už je natolik nízká, že umožňuje centrální bance začít sazby snižovat. „Proti tomu však stojí řada nejistot a zejména lednové přecenění cen, které nelze v současnosti věrohodně odhadnout, a také komunikační nepříjemnosti pramenící z toho, že po případném listopadovém snížení sazeb bude zveřejněna říjnová inflace, která opět vzroste. Ačkoli tak bankovní rada na svém posledním měnovém jednání v září cestu ke snížení sazeb v listopadu nechala otevřenou, poslední komentáře a balancování bankovní rady mírně naznačují, že sazby v příštím týdnu setrvají ještě na současné úrovni a dolů půjdou v prosinci, případně až v únoru příštího roku,“ uvedl.

Na očekávaný říjnový růst meziroční inflace upozorňují i analytici Komerční banky. „Bankovní rada dosud ve své komunikaci kladla velký důraz na meziroční inflaci a začátek snižování sazeb podmiňovala jejím jasným směřováním ke dvouprocentnímu cíli. Zrychlení inflace oznámené krátce po možném listopadovém snížení úrokových sazeb by tak pro bankovní radu mohlo být problematické z pohledu komunikace tohoto rozhodnutí široké veřejnosti,“ připomněli. K poklesu sazeb podle nich ČNB sáhne až příští rok.

Hypoteční specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová upozornila i na aktuální geopolitické souvislosti, které by mohly působit proinflačně, zejména konflikt na Blízkém východě. „Proto nakonec na zasedání 2. listopadu očekáváme ponechání základní úrokové sazby dále beze změny na sedmi procentech, a to až do konce letošního roku,“ uvedla.