Nejnižší inflace od roku 2016. V lednu zpomalila na 1,6 procenta, pomohlo zrušení poplatků za OZE

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu zpomalil na 1,6 procenta, což je nejnižší hodnota od listopadu 2016. Inflace tak klesla z prosincových 2,1 procenta především díky převedení plateb za podporované obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad. Oproti prosinci ceny naopak vzrostly o 0,9 procenta, zejména kvůli zdražení potravin, nápojů a tabáku.

„Výrazný vliv na tento vývoj mělo zrušení poplatku za podporované zdroje energie do výpočtu ceny elektřiny,“ uvedla k poklesu meziroční inflace vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny elektřiny pro domácnosti meziročně klesly o 12,2 procenta, zlevnily také pohonné hmoty o téměř devět procent. Naopak služby dál výrazně zdražovaly, jejich ceny stouply o 4,7 procenta.

Výrazný růst zaznamenaly zejména náklady na bydlení a volný čas. Stravovací služby zdražily o 4,5 procenta, ubytování o 6,8 procenta a nájemné o 6,3 procenta. Vodné a stočné se zvýšilo o téměř čtyři procenta a rekreační služby, včetně zájezdů, rovněž o 6,8 procenta. Spolu s elektřinou zlevnil i zemní plyn, a to o 6,5 procenta, a pevná paliva o dvě procenta.

Zboží jako celek meziročně zlevnilo o 0,4 procenta, například oděvy a obuv. Potraviny a nealkoholické nápoje ale zdražily o 1,3 procenta. Výrazně vyšší ceny lidé platili za hovězí maso, které zdražilo o pětinu, vejce o více než 13 procent a kávu o 18 procent. Zdražily také alkoholické nápoje a tabákové výrobky.

V meziměsíčním srovnání rostly ceny zboží o 0,7 procenta a ceny služeb o jedno procento. Ovoce zdražilo téměř o sedm procent, brambory o více než 11 procent a čokoláda s kakaem o skoro osm procent. Výrazně zdražilo i víno, destiláty, likéry a pivo. Elektřina naopak meziměsíčně zlevnila o 8,4 procenta, zatímco nájemné, plyn či teplo zdražily.

Analytici upozorňují, že za zpomalením inflace stojí především administrativní zásah státu. Bez převedení plateb za obnovitelné zdroje energie by inflace dosáhla zhruba dvou procent. „Odhlédneme-li od tohoto efektu, k žádné dramatické změně nedošlo. Inflace je stabilní, ale ve srovnání s Evropou nijak extrémně nízká,“ uvedl Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis. Zároveň varoval, že dopad tohoto kroku bude statistiky ovlivňovat i v dalších měsících. „Díky tomuto rozhodnutí bude meziroční vývoj inflace zkreslený i v nadcházejících měsících. Zároveň si je třeba uvědomit, že odpuštěné poplatky bude stejně nutné od daňových poplatníků nějakým způsobem vybrat,“ doplnil Slabý.

Podle ekonomů zůstávají hlavní inflační tlaky v ekonomice nezměněné, především u služeb a bydlení. „V souhrnu hlavní charakteristiky tuzemské inflace zůstávají nezměněny a jediným novým prvkem je odpuštění poplatků za OZE. Jinak nadále platí, že inflace průmyslového zboží je zanedbatelná, inflace služeb problematická, inflace nemovitostí alarmující,“ podotkl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.

Služby podle analytika Bidli Petra Špirita zdražují tempem, které ukazuje přetrvávající inflační tlaky. „Ceny služeb totiž dál zdražují poměrně svižným tempem a promítá se do nich rovněž i drahé bydlení a růst cen nájmů,“ uvedl.

Na bydlení upozorňuje i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Nájmy meziročně vzrostly o 6,3 procenta a takzvané imputované nájemné, které odráží náklady vlastnického bydlení, o 5,1 procenta. „Otevřeně se tak dá říct, že inflaci nám i letos hojně přiživuje napjatý realitní trh a žádná změna k lepšímu zatím na dohled není. Inflace s těmito kořeny je jen obtížně řiditelná ze strany centrální banky. Jak je vidět silnou poptávku na realitním trhu totiž ani vyšší sazby zbrzdit zatím nedokázaly,“ uvedl Dufek.

Analytici očekávají, že průměrná inflace za letošní rok zůstane pod dvouprocentním cílem České národní banky. V příštím roce by se však mohla opět zvýšit nad dvě procenta po odeznění vlivu státem hrazených poplatků za obnovitelné zdroje energie. Loni dosáhla průměrná inflace 2,5 procenta.