Kdo pojede na summit NATO? Ač se to prezidentovi nelíbí, je logické, aby to byl Babiš

KOMENTÁŘ

Kdo pojede na summit NATO? Ač se to prezidentovi nelíbí, je logické, aby to byl Babiš
O tom, kdo pojede na summit NATO, se zamýšlí Ondřej Leinert ve svém komentáři Foto: Tiskové oddělení kanceláře prezidenta
1
Komentáře
Ondřej Leinert
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Začalo to koncem ledna SMS zprávami mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem. A tento týden znovu ožilo – spor o to, kdo bude Českou republiku 7. a 8. července zastupovat na summitu NATO v Ankaře. A mimo jiné tam bude vysvětlovat, proč vláda Andreje Babiše snížila výdaje na obranu.

Premiér Babiš ve středu České televizi řekl, že poletí on s ministrem Macinkou. Načež Pavel, který snížení výdajů kritizuje, připomněl, že dlouhodobě se účastní on. V českých médiích dominantě zaznívá právě argument prezidenta a jeho poradce Koláře, podle něhož platí „nepsané pravidlo, že na Evropské radě nás zastupuje premiér a na summitech NATO prezident“ – což Kolář také tento čtvrtek řekl na serveru Novinky.cz.

 

Prezidentův poradce má sice pravdu, ale argumentovat tím, kdo se účastnil v předchozích letech, je s trochou nadsázky, jako kdybyste před nedávným fotbalovým derby pražských S trvali na tom, že favoritem je Sparta, protože v minulosti zvítězila víckrát než Slavia. Vždycky rozhoduje aktuální situace a forma.

Mimochodem, když Kolář argumentuje minulostí, sluší se říct jiný významný fakt: koho na tento summit vysílají další členové NATO. Že to nepotřebuje zmínit Kolář, je logické. Nehodí se mu to do krámu. Že to nemá potřebu zdůrazňovat Babiš nebo se o tom skoro nemluví, je ale trochu amatérské opomíjení důležité věci.

Zjistili bychom totiž, že na summitech NATO převažují premiéři. A to celkem výrazně. Třeba na tom posledním v Haagu byli premiéři proti prezidentům, co se členských zemí Aliance týče, v poměru 19 : 13. Abychom dali na stůl všechna podstatná fakta, pravda je, že většina zemí nevysílá účastníky nahodile, ale dlouhodobě ctí zvyklosti a vysílají toho samého ústavního činitele. Často to souvisí právě s ústavou, která v českém případě ve svém článku 63 říká, že vrchním velitelem ozbrojených sil, a tedy politikem, který stát zastupuje navenek, je právě prezident. Z druhé strany, dobře víme, že ústavní pozice českého prezidenta jakožto vrchního velitele ozbrojených sil je do značné míry formální.

Navíc, prezidenti a premiéři se v členských zemích samozřejmě mění. To, že se každoročně setkávají „nějací“ prezidenti a premiéři, neznamená, že jde o uzavřený klub stále stejných tváří, ve kterém si na nového účastníka budou ostatní ukazovat jako na žáka, kterého učitelka třídě představuje na začátku školního roku.

Jednoduše, vždycky by mělo rozhodovat to, kdo má víc co říct k aktuální situaci. A jestliže je to Babišova vláda, která rozhodla o tom, že i navzdory kritice našeho spojence USA sníží výdaje na obranu, je Babiš zcela přirozeně tím hlavním, kdo by měl věc vysvětlit a obhájit.

To, že šéf ANO není – eufemisticky řečeno – úplně učebnicovým rétorem a že Pavel obecně umí mluvit uhlazeněji, je sice jisté slovo do diskuse. Ale nic to nemění na skutečnosti, že v současnosti je Pavel tím, kdo by spojencům předával informace o vládním rozhodnutí až z druhé ruky. A spíš než o informace by mohlo jít o interpretace. Interpretovat vládní rozhodnutí bude samozřejmě i Babiš. Ale to patří k úloze politika. A je na něm, aby to zvládl.

To, že se šéf ANO chce summitu v Ankaře účastnit, je spíš chvályhodné. Lze totiž očekávat, že to pro něho nebude úplně příjemná diskuse. O Babišovi je známo, že když dochází na nepopulární témata či rozhodnutí, často volí taktiku úskoku. Ve stylu: Já nic, to oni.

Podobně jistě může v Ankaře obhajovat snížení výdajů na obranu s tím, že jeho vláda za nic nemůže, protože ona spojencům nic neslíbila. Jde o slib předchozí vlády Petra Fialy. Ale to nic nemění na skutečnosti, že Babiš je tím, kdo si má rozhodnutí obhájit.

A ještě jednu věc je dobré zmínit. Do summitu pořád zbývá dost času. Vláda o finální účasti měla rozhodovat až za dva nebo tři měsíce. Babiš tedy pořád má příležitost si to rozmyslet a poslat za sebe do Ankary Pavla. Úplně se to nabízí. Když to udělá, bude to zvlášť poté, co veřejně oznámil, že pojede on, mainstreamem nejspíš interpretováno jako státnické rozhodnutí, ústupek hlavě státu a gentlemanská dohoda. Klidně se to stát může, Babiš umí obratně měnit názory. V tomto případě ale bude nanejvýš chlapské, když si vydrží stát za svým. A na summitu NATO bude obhajovat pozici české vlády předseda české vlády.

×

Podobné články