Utajená továrna na drony pro Ukrajinu. Německý startup sází na levné zbraně s AI

V nenápadném průmyslovém areálu na jihu Německa funguje pod přísným utajením továrna společnosti Helsing, která vyrábí útočné drony nasazované mimo jiné ukrajinskou armádou. Startup, jenž patří mezi nejhodnotnější evropské firmy zaměřené na obrannou umělou inteligenci, sází na levné, sériově vyráběné zbraně ovládané umělou inteligencí. Podle reportáže deníku The New York Times (NYT) právě podobné technologie zásadně mění způsob, jakým armády pořizují výzbroj.

Na první pohled působí dron nenápadně. Černý stroj z tvrdé pěny váží necelých 12 kilogramů a podle společnosti stojí přibližně 17.500 eur (zhruba 430 tisíc korun). Ve srovnání s tradiční vojenskou technikou jde o zlomek ceny – například stíhací letoun F-35 stojí přes 100 milionů dolarů. Právě na levných bezpilotních systémech podle expertů stojí proměna současného zbrojního průmyslu.

Přesné umístění výrobního závodu společnost tají. V areálu není nikde uvedeno její jméno a ani ostatní nájemci podle NYT netuší, co se za zdmi objektu nachází. Důvodem jsou obavy ze sabotáže či útoku. Celou továrnu lze podle firmy v případě ohrožení během jediného dne rozebrat a přesunout jinam.

Podle společnosti představuje válka na Ukrajině zásadní zdroj zkušeností. Od konce roku 2024 tam firma nasadila tisíce dronů, které jí poskytují velké množství dat pro další vývoj softwaru. Ukrajinští vojáci navíc mnoho útoků zaznamenávají na video, což umožňuje podrobně vyhodnocovat průběh i úspěšnost jednotlivých misí.

Společnost Helsing tvrdí, že úspěšnost jejich dronů při bojových misích dosahuje přibližně 70 procent. Umělá inteligence jim podle společnosti umožňuje pokračovat v letu i tehdy, když Rusko prostřednictvím prostředků elektronického boje vyřadí komunikační systémy nebo signál GPS. „Jsme na to velmi hrdí,“ řekl spoluzakladatel firmy Gundbert Scherf.

Firma zároveň pracuje na vývoji bezpilotního bojového letounu CA-1 Europa z uhlíkových kompozitů, který by měl být připraven k nasazení do roku 2029. Cílem je vyrábět tyto stroje za zlomek ceny klasických stíhaček a nasazovat je po větším počtu při vysoce rizikových operacích hluboko na území protivníka.

Podle viceprezidentky společnosti Stephanie Lingemannové umožní absence pilota provádět výrazně nebezpečnější mise. „Pokud nemáte pilota, můžete provádět úplně jiné, nebezpečnější mise. Už nepřemýšlíte o lidském životě, který musíte chránit,“ uvedla.

Rostoucí zájem o obranné technologie souvisí nejen s válkou na Ukrajině, ale také s tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa na evropské státy, aby výrazně zvýšily výdaje na obranu. V posledních letech proto prudce vzrostly investice rizikového kapitálu do obranných startupů.

Podle výzkumníka Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru Alexandera Blancharda rostoucí investice do zbrojního průmyslu odrážejí očekávání, že Evropa může čelit dalším konfliktům. „Z velké části to vychází z přesvědčení, že směřujeme k většímu konfliktu v Evropě. Zbrojní průmysl nerozšiřujete proto, že očekáváte generaci míru,“ uvedl.