Konzultujeme, abychom regulovali… nebo ne?

ÚHEL POHLEDU - Řekni mi, co si myslíš, a já si stejně udělám, co chci – tak by se s trochou nadsázky dala shrnout aktuální snaha EU revidovat regulaci tabákových a nikotinových výrobků. Má tak lépe odrážet vývoj na trhu a nástup nových výrobků, které nahrazují dosud tradiční cigarety – třeba e-cigaret, zahřívaného tabáku, nikotinových sáčků. Jde především o pravidla reklamy a prodeje těchto výrobků i tradičních cigaret, včetně věkových omezení, sponzoringu tabákových firem atd. Pojďme se na celý proces podívat detailněji, ukázkově totiž dokumentuje, jak Unie funguje a jak se její snaha regulovat ve jménu ochrany může (bohužel nejen v tomto případě) minout účinkem.

Aby se neřeklo, že Brusel rozhoduje od stolu, snaží se nejprve zjistit, co si trh – rozuměj kuřáci, vapeři, ale i firmy z oboru, akademická obec a neziskovky – myslí a jak situaci vidí. Tato první fáze celého procesu, takzvaná veřejná konzultace, skončila 14. srpna. V jejím rámci mohl kdokoli posílat své podněty a návrhy k budoucí podobě tabákovo-nikotinové regulace. Zájem byl rekordní, sešlo se asi 80 000 příspěvků ze 138 zemí, tedy nejen z EU (!). Zapojilo se na 2000 firem, 350 obchodních asociací, 250 akademických institucí a 60 odborových organizací. Většinu odpovědí ale poslali jednotlivci, a nemuselo jít jen o odborníky, přispět názorem mohl skutečně kdokoliv. Jen z Česka přišlo asi 2600 komentářů.

Evropská komise nicméně už dlouhodobě naznačuje, jakým směrem se chce v regulaci ubírat. Chce být v budoucnu přísnější vůči alternativám, jako jsou e-cigarety, zahřívaný tabák nebo nikotinové sáčky. Proč? Podle EU a zdravotnických organizací mohou vyvolávat závislost a představují dosud ne plně posouzená rizika. Trnem v oku je také poutavý design, příchutě a online propagační kampaně (včetně influencer marketingu) cílící na mladé uživatele. Ve hře jsou i zákazy některých produktů nebo alespoň jejich příchutí. A zde jsme u prvního jádra pudla. Tyto výrobky byly vyvinuty, aby odstranily hlavní zdravotní riziko kouření běžných cigaret – vdechování tabákového kouře plného dehtu a dalších škodlivých zplodin. To jsou totiž látky stojící za vznikem kuřáckých nemocí typu rakovina plic a spol. A skutečně – tyto výrobky se na trhu chytly a část kuřáků k nim přešla. Ale ouha – objevili je i mladí, kteří po nich sahají namísto cigaret. Je to dobře, nebo špatně? Ano, sice nevdechují dehet, ale pěstují si závislost na nikotinu, zní od kritiků. Jinými slovy – ďábla jsme zažehnali, ale hned jsme stvořili nového, byť je s tím původním nesrovnatelný. Racionální úvaha říká, že eticky je samozřejmě problematické omezovat či zakazovat prodej méně škodlivých nikotinových produktů, a přitom prodávat i nadále škodlivější cigarety v režimu 24/7 (např. na benzínkách). EU tedy stojí před dilematem, zda je potřeba regulaci zpřísnit a vyhlásit „nikotinový džihád“, nebo zachovat širokou dostupnost těchto alternativ pro stávající kuřáky a spíše důsledně regulovat prodeje mladým, což je samozřejmě o dost obtížnější.

„Zpřísňovací“ vize EU nicméně během veřejné konzultace vyvolala poměrně značný odpor. Jak ve své analýze popisuje síť think-tanků, nadací a nevládních organizací We Are Innovation, více než 90 % příspěvků zmínilo alespoň jednu námitku proti navrhovanému směřování Komise. Přísnější přístup jednoznačně podpořila pouze asi dvě procenta z nich. Zajímavé je, že kritických bylo 96 % příspěvků z akademické a výzkumné sféry, stejně jako 94 % příspěvků od firem, nevládních a dalších organizací, ale i 93 % příspěvků od jednotlivých občanů. Tak široká shoda napříč různorodými skupinami je v rámci konzultací EU neobvyklá. Jakkoli jsou tyto argumenty racionální, kritici analýzy We Are Innovation za nimi vidí vliv tabákového průmyslu, který vybízel své zákazníky, aby v rámci konzultací sdíleli své (veskrze pozitivní) zkušenosti s nikotinovými alternativami.

Proti tomu stojí názory protitabákových organizací volajících po mnohem přísnější regulaci, která by do roku 2040 vychovala „tobacco-free generation“. Ozvali se také evropští pěstitelé tabáku, jejichž sdružení UNITAB Europe namítá, že konzultace dostatečně nezachytila ekonomickou realitu a specifické problémy zemědělského sektoru.

No a konečně tu zazněly i ekonomické argumenty (a v nich ukryté druhé jádro pudla) – a sice riziko bujení černého trhu při nadměrné restrikci tabákových i alternativních nikotinových výrobků. Regulace má totiž kromě zákazů obvykle podobu vyššího zdanění výrobků, což spotřebitele nutí hledat levnější, tedy nelegální alternativy v podobě pašovaných nebo pokoutně vyráběných cigaret, e-liquidů a dalších výrobků. To s sebou nese také propad daňových příjmů při přesunu nákupů na černý trh a růst kriminality. Že tyto obavy nejsou plané, o tom svědčí nedávno publikovaná analýza KPMG.

Tím ovšem evropský proces „naslouchání“ nekončí. Na sběr komentářů navázala ještě dvanáctitýdenní veřejná konzultace v podobě dotazníku připraveného Evropskou komisí, který už byl o dost konkrétnější. Vyplnit ho mohl opět kdokoliv, a to do zmiňované poloviny srpna. Zájem byl, sešlo se okolo 40 000 odpovědí. Samotná formulace dotazníku ale vyvolala kritiku zejména ze strany akademické obce. Za zbytečně komplikovaný označil dotazník třeba profesor interní medicíny na italské University of Catania Riccardo Polosa, navíc podle něj na několika místech respondenta záměrně směřoval k předem stanoveným kategoriím a politikám. Takový přístup podle něj vytváří pouhé „zdání konzultace“, aniž by účastníci měli možnost náležitě se seznámit s odbornými názory a riziky spojenými s jednotlivými produkty.

Co bude dál? Evropská komise má na základě popsaného šetření připravit do konce roku 2026 legislativní návrh nové regulace, která by měla v ideálním případě vyvážit ochranu veřejného zdraví, ochranu mladých lidí a regulaci trhu, který se díky novým výrobkům podstatně proměnil. Převedeno do běžné řeči, klíčová bude otázka, zda bude EU v nové legislativě skutečně rozlišovat mezi klasickými cigaretami a méně rizikovými nikotinovými alternativami, nebo vše jedním vrzem „zamázne“ jako zdraví škodlivé.

A zásadní bude i to, nakolik Komise k vzneseným argumentům skutečně přihlédne. Může se stát, že dotazník poslouží jako fíkový list ve smyslu: poptali jsme se, jak to vidíte, ale ve vyšším zájmu ochrany zdraví (co už může být ušlechtilejší) si stejně uděláme, co uznáme za vhodné. Zdůvodnit to jistě půjde tím, že veřejná konzultace se zvrtla v boj zájmových skupin (pochopitelně se z obou stran skutečně ozvaly). Nelze předjímat a dopředu EU kritizovat, na výsledek si musíme počkat do konce roku, ale zkušenosti naznačují, že byrokratický aparát má značnou setrvačnost, a navíc záměr regulovat cokoli ve jménu dobra bývá často silnější než seberacionálnější argument. Přestože je jasné, že odpovědná regulace by se měla opírat o vědecké důkazy, a ne o ideologii. Ale třeba tentokrát unijní úředníci překvapí.