Na festival se vrátil i „druhý“ Vláčil. Zdeněk Tyc ukázal Město otců

Režisér Zdeněk Tyc se po 13 letech od svého posledního filmu Jako nikdy vrátil s filmem do Karových Varů. Novinku Město otců se snažil natočit deset let, ale neustále se u něho střídali producenti až přišli manželé Pavel a Eva Váchalovi s produkcí Bratři. „Natáčení byla radost, díky Zdeňkovi, že to s námi zvládl,“ uvedl producent Pavel Vácha.

Režisér Tyc získal přezdívku „druhý František Vláčil“ od filmových kritiků po uvedení svého debutového snímku Vojtěcha, řečeného sirotek. Kromě toho Tyc natočil například film Žiletky vycházející z tvorby a života Filipa Topola, drama z prostředí romské komunity El Paso nebo režíroval kultovní divadelní kousek Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? Nyní se znovu hlásí o slovo s filmem, kde hlavní roli ztvárnil Tomáš Vravník a Vladimír Javorský.

„Film se narodit chtěl, byť jsem si deset let připadal jako oběť svého rozhodnutí,“ popsal Tyc snímek natáčený v Ostravě a Adamově, který v žertu označil za „v podstatě stejný jako Karlovy Vary, akorát jsou v něm místo secese paneláky a fabrika”. Režiséra doplnila i herecká delegace ve složení Vladimír Javorský, Igor Chmela a Jan Vondráček.

Na otázku, jak se jich příběh osobně dotkl, Javorský odvětil, že úlohu atypického otce ztvárnil již v 80. letech ve filmu Krajina s nábytkem, šlo tak pro něj o pomyslné pokračování. „Neberte mě za slovo, neviděl jsem všechny filmy, ale mám pocit, že teď se v kinematografii upřednostňují ženská témata, jež například ukazují trpící matky. Tenhle film ukazuje, že mohou trpět i muži,“ objasnil Chmela, čím ho scénář oslovil.

Vondráček film v kině Grandhotelu Pupp viděl úplně poprvé. „Já někdy na premiéry chodím s hrozným děsem. Když mám menší roli, říkám si, co z toho bude. I když Zdeňkovi věřím, obava je vždy. Ale během projekce jsem se dojal tak, že ze mě všechno spadlo. Viděl jsem něhu. Jako otce dvou velkých dětí mě rodinné hledání a ztrácení se v průběhu let zasáhlo,“ pochválil herec film.

Book to Screen at KVIFF

Karlovarský festival není jenom o filmových projekcích a mejdanech. Součástí programu je i odborný program pro filmové profesionály. Industry program nabízí celou řadu přednášek, panelových diskusí a workshopů. Letos si festival připravil pilotní ročník projektu Book to Screen at KVIFF, který si klade za cíl propojit filmový a knižní svět a pomoci vytvořit trh s filmovými právy k adaptacím literárních předloh ze střední a východní Evropy.

Porota složená z mezinárodních odborníků z knižního a filmového průmyslu představila osmičku knih se silným potenciálem pro filmovou adaptaci. Mezi osmi tituly, které se představily ve Varech jako možné filmové či seriálové adaptace, nechyběly ani české knihy Zuzany Říhové a Patrika Bangy.

Knihy představovali zástupci nakladatelství formou interaktivní talkshow moderované Niki Théron, manažerkou pro mezinárodní a filmové projekty Frankfurtského knižního veletrhu. A právě tam by na podzim měla tato akce i pokračovat, jelikož na projektu Book to Sreen se kromě karlovarského festivalu podílí i frankfurtský knižní festival, Svět knihy, Moravská zemská knihovna v Brně nebo Nadace PPF.

„Do prvního ročníku Book to Screen at KVIFF se přihlásilo více než 70 zájemců ze 14 zemí. Vybrat jen osm nebylo jednoduché, ale finální selekce skvěle odráží rozmanitost regionu geograficky, žánrově i tematicky, od ambiciózních historických románů a folk hororu po dětské příběhy a odvážné současné hlasy. Těšíme se, že představení těchto příběhů v Karlových Varech pomůže otevřít cestu novým partnerstvím napříč knižní a filmovou branží v celé střední a východní Evropě,“ uvedla Théron.

A jaké české knihy se ve Varech představily? Jednou z nich je autobiografická prvotina novináře Patrika Bangy Skutečná cesta ven. Ta popisuje dramatické okamžiky o vyrůstání v romské komunitě na pražském Žižkově v 90. letech. Banga za svůj literární debut dostal v roce 2023 cenu Magnesia Litera za nejlepší debut.

Druhou knihou je „vesnický román, který chcete číst v bezpečí města“ Cesta špendlíků a jehel. Tento folk-hororový thriller spisovatelky, literární vědkyně a někdejší vedoucí bohemistiky v Oxfordu Zuzany Říhové už s úspěchem vyšel i ve Francii a Spojených státech. V grafickém románu Zóna slovenského autora a dramatika Daniela Majlinga zase hraje titulní roli mysteriózně nepřátelský prostor. Absurdní postavy, černý humor, působivá vizuální stránka a kultovní postavení mezi středoevropskými fanoušky komiksu (získal mj. cenu Muriel) přispívají k jeho silnému adaptačnímu potenciálu, uvedli pořadatelé.

Mezi dalšími knihami byl například dystrofický satirický moldavský román Queen of Hearts, orwellovsky laděné Aspic Bistro, román popisující stalinistický teror ve 30. letech Cupid at the Kremlin Wall, dětský román z Polska The River Odyssey of Kora from Willow Meadow a několik další knih středo a východoevropských autorů.