BIS a vnitro: Na hlavních bezpečnostních hrozbách se s Německem shodujeme. Liší se komunikace

Premiér Andrej Babiš (ANO) po posledním jednání kabinetu před vládními prázdninami reagoval na hrůzný čin, který se stal během víkendu při berlínském tzv. pochodu hrdosti sexuálních menšin. Do LGBT pride v německém hlavním městě najel vozidlem islamistický útočník. Babiš v pondělí kritizoval promigrantskou politiku někdejší kancléřky Angely Merkelové, kterou označil za obrovský problém, dále dodal, že podobný stav u nás nedovolí a že bude instruovat ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO), aby před pražským pochodem, který se má odehrát v příštím týdnu, přijal adekvátní opatření. Zatímco Metnarův německý protějšek Alexander Dobrindt v uplynulých týdnech upozornil na vysokou míru bezpečnostních hrozeb – a to jak ze strany Ruska, tak právě islamistů –, česká vláda situaci hodnotí podstatně klidněji. A to i přesto, že podle vyjádření ministerstva vnitra i Bezpečnostní informační služby (BIS) pro Echo, se Česká republika s Německem na hlavních zdrojích rizik shoduje.

„Je úplně neuvěřitelné, že ten atentátník měl za sebou vlastně dvě nějaké seance, které ho měly napravit. Dvě. A v pondělí měl jít na třetí. A místo toho, aby ho napravily, tak spáchal ten hrozný zločin,“ připomněl šéf českého kabinetu s dovětkem, že podobný stav u nás nedovolí. „Wir schaffen das Angely Merkel je obrovský problém. Dneska se Němci stěhují pryč, protože mají strach, to je informace z médií. A samozřejmě je to velký problém, který my tady nedovolíme,“ dodal premiér. Ministr vnitra Metnar již minulý týden po jednání vlády odpovídal na dotaz, jaká je aktuální bezpečnostní situace v zemi a zda se – po vzoru Německa, které nedávno zvýšilo stupeň ohrožení a tamní kontrarozvědka BfV veřejně varovala obranný průmysl před ruskou špionáží a sabotážemi – neplánuje zpřísnění režimu.

Metnar týden nazpět uvedl, že bezpečnostní situace v České republice je stabilizovaná. Ministr připomněl, že nadále platí stupeň ohrožení terorismem B a bezpečnostní složky podle něj nemají poznatky, které by vyžadovaly změnu přijatých opatření. Premiér Babiš před týdnem následně hovořil především o nelegální migraci. „My jsme v roce 2016 jasně řekli, že jsme proti ilegální migraci. Západní Evropa to nebrala vážně. A samozřejmě víme, že Německo vítalo migranty. Teď vidíme ty důsledky,“ sdělil Babiš ještě předtím, než následně o víkendu pachatel, kterého pak policie zastřelila, spáchal vražedný útok.

Stabilní ano, bezrizikové ne

Ve vyjádření pro Echo24 ministerstvo vnitra vysvětlilo, že stabilní situace neznamená absenci rizik. „Bezpečnostní situace v České republice je dlouhodobě relativně stabilní, což však samozřejmě nevylučuje možnost jejího narušení či vzniku bezpečnostních hrozeb. Tato rizika často souvisejí s vývojem v zahraničí, ať již jde o aktivity zahraničních aktérů, zejména Ruské federace, nebo o dopady událostí a konfliktů probíhajících na Blízkém východě,“ sdělil redakci resort. Hana Malá z odboru komunikace také dodala, že „ohledně možných zahraničních zdrojů rizik se s německými partnery shodujeme“. Ministerstvo zároveň uvedlo, že spolu s policií průběžně přijímá opatření na ochranu kritické infrastruktury, jejichž obsah ale nelze vždy detailně zveřejňovat.

Podobně se vyjádřila i Bezpečnostní informační služba (BIS), česká kontrarozvědka. Její mluvčí Ladislav Šticha pro Echo24 uvedl, že situace v Česku je od Německa odlišná, zároveň ale upozornil, že bezpečnostní rizika existují i zde. „Jedním z rizik, na které opakovaně i veřejně upozorňujeme, je hrozba sabotáží, na které jsou Ruskou federací najímáni takzvaní telegramoví agenti,“ uvedl. Připomněl mimo jiné žhářský útok na autobusové depo v pražském Klíčově. Mluvčí zároveň upozornil, že strategické firmy a organizace, které by mohly být ohroženy, dostávají dle českého systému doporučení, jak posílit svou ochranu. Veřejná komunikace tak podle něj není jediným způsobem, jak stát na rizika reaguje.

BIS zároveň uvedla, že ani v oblasti islamistického terorismu v současnosti neeviduje bezprostřední hrozbu. Přestože v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a uskupením Hamás nelze podle služby považovat bezpečnostní situaci za zcela bezrizikovou, dosud v této oblasti nezaznamenala žádný incident ani konkrétní riziko. „Pro tuzemskou muslimskou komunitu nadále platí, že je velmi umírněná a pasivní. Případné útoky na ni by ovšem tuto situaci mohly změnit, před čímž velmi důrazně varujeme,“ sdělil Echu mluvčí BIS Šticha.

Německo je exponovanější

Bezpečnostní expert Masarykovy univerzity Josef Kraus považuje rozdíl mezi Berlínem a Prahou především za otázku komunikace a odlišného postavení obou zemí. Německo je podle něj jako hospodářské a logistické centrum Evropy a jeden z hlavních podporovatelů Ukrajiny výrazně atraktivnějším cílem ruských zpravodajských služeb. Míní, že veřejná varování tam slouží jako preventivní nástroj, který má přimět firmy a provozovatele kritické infrastruktury ke zpřísnění bezpečnostních opatření. Česká politická reprezentace naopak podle Krause volí uklidňující tón.

Zároveň ale Kraus upozornil, že je třeba odlišovat politickou komunikaci od hodnocení zpravodajských služeb. „České tajné služby ve svých hodnoceních dlouhodobě varují před ruskými hybridními aktivitami velmi podobným jazykem jako německá BfV,“ uvedl. Dodal, že německá varování se týkají i České republiky, protože český a německý obranný průmysl jsou úzce propojené a případný útok na českého dodavatele může dopadnout i na německou výrobu.

Podle bezpečnostního experta CEVRO Univerzity Zdeňka Roda je rozdíl mezi oběma zeměmi kombinací objektivně vyšší míry některých hrozeb v Německu, následně pak taktéž poukázal na odlišnost veřejné komunikace. Rod soudí, že Německo je dlouhodobě jedním z hlavních cílů ruských hybridních operací, zejména kvůli své podpoře Ukrajiny a významu pro evropský obranný průmysl. Vedle Německa pak prý Rusko zaměřuje své aktivity především na Polsko a Francii, což ale neznamená, že by se České republice vyhýbaly – i on poukázal na zmíněný žhářský útok. Podle bezpečnostního experta nelze říci, že by Česká republika stála mimo podobné hrozby. Má za to, že v oblasti hybridního působení jsou podle něj obě země do značné míry srovnatelné, liší se především intenzita útoků a význam jednotlivých cílů.

Rod poukázal také na rozdílné bezpečnostní prostředí obou zemí: Odkázal na letošní Global Peace Index, podle něhož se Česká republika umístila na 13. místě, zatímco Německo na 28. příčce. Samotné srovnání bezpečnostní situace je podle něj ale nutné zasadit do kontextu. Německo má zhruba osmkrát více obyvatel, výrazně větší území i násobně více velkých měst, a proto se v absolutních počtech bezpečnostních incidentů obě země přirozeně liší. Podle Roda je rozdíl patrný také v oblasti terorismu a extremismu. „Německo má výrazně početnější migrantskou populaci a prokázané případy radikalizace v mešitách i ve věznicích,“ uvedl. Jako další odlišnost zmínil rozsah levicového extremismu. Připomněl, že BIS českou levicově extremistickou scénu dlouhodobě hodnotí jako malou a s omezeným bezpečnostním dopadem, zatímco německé bezpečnostní orgány podle něj řeší násilné střety, žhářské útoky či sabotáže připisované krajně levicovým skupinám.

Sobotní teroristický útok v Berlíně vyvolal v Německu debatu o nebezpečných islamistech a o možnostech jejich sledování, napsala ČTK. Kancléř Friedrich Merz dle agentury slíbil, že vláda prověří, zda je třeba zpřísnit některé zákony. Jeho spolustraník z konzervativní CDU Günter Krings v rozhovoru s Rheinische Post vyzval, aby islamisté dostávali přísnější tresty. Zpřísnit by se měla podle něj i pravidla pro udělování občanství. Tvrdé kritice čelí rozhodnutí soudu, který atentátníka Abdula B. propustil v květnu z vazby. Nicméně je třeba připomenout, že německá společnost teroristickým útokům nezřídka nahrává. Jak uvedl v pondělí deník Bild, islámský terorista, který najel dodávkou do davu o víkendu v Berlíně, byl v květnu odsouzen na 22 měsíců. Rozhodnutím soudu ale zůstal na svobodě. Psali jsme o tom zde.