Praha po zákazu koloběžek chystá funkci „cyklokoordinátora“. Problémy ale z ulic nezmizí

Praha se po rozhodnutí ukončit provoz sdílených elektrokoloběžek od ledna 2026 soustředí na rozvoj sdílených kol. Spolu s tím začíná vznikat zcela nová role v pražské dopravě – takzvaný cyklokoordinátor. Město i Technická správa komunikací (TSK) věří, že pozice pomůže lépe řídit projekty cyklistické infrastruktury i komunikaci mezi jednotlivými aktéry. Firmy však upozorňují, že ani kola sama o sobě problémy nevyřeší, dlouhodobě se město potýká i s neohleduplnými cyklisty.

Zákaz sdílených elektrokoloběžek radní schválili kvůli dlouhodobé kritice, chaosu v ulicích a nebezpečné jízdě, kterou magistrát popsal jako „vysokou nehodovost, porušování dopravních předpisů či narušování veřejného pořádku“. Podle náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba je cílem hlavně „kultivovanější a bezpečnější veřejný prostor“.

Provozovatel Bolt zvažuje odchod z Prahy. „S ohledem na rozhodnutí zvažujeme v sektoru mikromobility odchod z Prahy,“ uvedl manažer Boltu Marek Pazderka. Zákaz podle něho nic neřeší: „Stejní lidé jednoduše přesedlají na e-kola nebo běžná sdílená kola. Výsledkem může být více nehod, více jízd po chodníku a větší zábor parkovacích míst.“

Lime se chce v Praze zaměřit na sdílená elektrokola, ale zároveň kritizuje nedostatek dialogu s městem. „Rozhodnutí nás mrzí – zvláště když vidíme, že v jiných světových metropolích, kde město s provozovateli bikesharingu umí vést konstruktivní dialog, mohou koloběžky velice dobře fungovat a sloužit občanům,“ uvedl ředitel Lime pro Česko a Maďarsko Václav Petr.

Cyklokoordinátor jako nový pilíř dopravní politiky

Praha kvůli přechodu na kola vytvořila novou pozici koordinátora cyklostaveb. „Tato pozice vznikne na naší Technické správě komunikací (TSK),“ potvrzuje mluvčí magistrátu Vít Hofman. Koordinátor má řídit přípravu cyklistických propojení mezi TSK, magistrátem a městskými částmi a kontrolovat, zda stavby odpovídají „standardům aktivní mobility“. Koordinátor by měl také jednat na výrobních výborech a koordinačních schůzkách a dohlížet na to, aby infrastruktura tvořila ucelenou síť.

„Měla by to být pozice, která neřeší ani tak inženýring jednotlivých staveb, jako spíš celkovou koncepci a koordinaci rozvoje tras jako liniové sítě,“ popsala roli Hana Svobodová z oddělení rozvoje dopravy magistrátu.

Lime krok TSK vítá, ale dodává, že Praha potřebuje post širší. „Praha potřebuje cyklokoordinátora, ne brzdu,“ říká šéf Lime Václav Petr. Podle něj je nutné, aby vznikla i funkce koordinující celou cyklodopravu, nejen samotné stavby: „‚Uřídit‘ totiž nepotřebuje jen nová infrastruktura, ale i cyklodoprava – ať už ve formě nových pravidel, nebo maximálního zefektivnění domluvy mezi strukturami města, provozovateli bikesharingu i dalšími organizacemi,“ míní.

Petr připomíná, že v Brně tuto roli zvládají úspěšně: „Není to žádné sociální inženýrství – s funkcí cyklokoordinátora máme skvělé zkušenosti na brněnském magistrátu.“

Problémy nezmizí, jen se přesouvají

Pražská městská policie mezitím eviduje stovky přestupků měsíčně. A týkají se i cyklistů. Jen říjnová kontrolní akce odhalila 680 přestupků, z toho téměř 500 u koloběžek – ale další stovky se pravidelně týkají i jízdních kol.

Nejčastějším přestupkem byla stejně jako v předchozích měsících jízda po chodníku nebo v protisměru. „Jak už napovídá samotné slovo chodník, je určen k tomu, aby se po něm chodilo. Jezdit na kole na něm tedy nemůžete, jediné co můžete je kolo vést. Jedinou výjimkou jsou chodníky, co zároveň slouží jako cyklostezka a jsou označené značkou (zpravidla Stezka pro chodce s povoleným vjezdem kol případně klasickou Stezkou pro chodce s dodatkovou tabulku Cyklistům vjezd povolen),“ vysvětluje policejní mluvčí Michaela Nováková.

„V takových případech ale stále znamená, že od obou stran, tedy chodců i cyklistů, se očekává ohleduplnost. Jako cyklista byste především měli přizpůsobit rychlost (do 20 km/h, nejste na pozemní komunikaci) a čas od času použít zvonek. Ne proto, abyste si vynucovali cestu, ale abyste varovali, že se blížíte. Přednost na chodníku v každém případě mají chodci a cyklista je nesmí ohrozit,“ dodává.

Ani sdílená kola nejsou bez problémů – v centru se často objevují mimo vyznačené stojany a podle TSK bude nutné zpřísnit kontrolu i jejich parkování.

Lime upozorňuje, že úspěch bikesharingu stojí na jednotném systému v celém městě. „Aktuálně má totiž každá městská část odlišná pravidla,“ uvádí Petr. Firma chce Praze poskytnout anonymizovaná data o trasách jezdců a vytížených místech. „Pokud by nová pravidla v praxi komplikovala využívání bikesharingu, nebudou k ničemu,“ zdůrazňuje.

Město zároveň uznává, že řešením musí být i lepší infrastruktura. Koordinátor cyklostaveb má zajistit, aby jednotlivé projekty tvořily ucelenou síť – a ne oddělené úseky, které Pražané nevyužívají. Zda se Praze podaří nový systém nastavit tak, aby po letech sporů fungoval, se ukáže už v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy má začít platit nová smlouva s provozovateli sdílených kol.