Inflace v eurozóně kvůli energiím vystřelila na rekordní výši a může ještě růst. ECB stojí před velkými problémy

Inflace v eurozóně v září prudce zrychlila na 3,8 procenta, nejvýše za tři roky. V rychlém odhadu to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Hlavním důvodem růstu inflace v zemích používajících euro jsou energie, jejichž ceny meziročně vzrostly o 18,8 procenta. Analytici očekávají další růst inflace a upozorňují, že vyšší ceny energií se mohou postupně přelít i do dalších částí ekonomiky a přimět Evropskou centrální banku (ECB) k dalšímu zvyšování sazeb.

Inflace v eurozóně v září zrychlila z 3,2 na 3,8 procenta a výrazně překonala očekávání analytiků. Ti podle Reuters počítali s růstem na 3,6 procenta. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,6 procenta. Za výrazným zrychlením stojí především energie, které meziročně zdražily o 18,8 procenta.

„Hlavním důvodem rychlejšího tempa zůstala energetická inflace. Ačkoli ceny ropy zůstávají pod maximy z roku 2022 a z letošního jara, ceny benzinu Euro 95 se nyní dostaly na historické maximum,“ uvedl ekonom Bert Colijn ze společnosti ING.

Drahé energie se mohou přelít do celé ekonomiky

Zatím se zdražování energií do ostatních cen výrazněji nepromítá. Jádrová inflace, která nezahrnuje energie a potraviny, vzrostla jen z 2,4 na 2,5 procenta. Analýza ekonomky Aggie van Huisselingové z nizozemské banky ABN AMRO ale upozorňuje, že tento stav nemusí vydržet. „Očekáváme, že inflace bude v následujících měsících dále růst, přičemž největší část růstu už máme pravděpodobně za sebou,“ uvádí analýza. ABN AMRO očekává, že postupné promítání vyšších cen energií do dalších kategorií zboží a služeb vytlačí inflaci na přelomu roku mírně nad čtyři procenta. Ceny energií by podle banky měly zůstat zvýšené hluboko do roku 2027.

Podle analýzy zatím růst inflace mimo energetiku zůstává omezený. Inflace služeb se mírně zvýšila na 3,2 procenta, podle ABN AMRO ale zřejmě především kvůli růstu cen letenek a zájezdů. Růst cen zboží naopak mírně zpomalil.

Právě další vývoj bude podle analytiků klíčový. Pokud se vyšší náklady na energie začnou výrazněji promítat do cen dalších výrobků a služeb, může se současný energetický šok postupně rozšířit do celé ekonomiky eurozony.

ECB čeká složité rozhodování

Pro Evropskou centrální banku znamená rychlejší inflace komplikaci. Handelsblatt upozorňuje, že ECB je současně pod tlakem kvůli rostoucím výnosům státních dluhopisů v souvislosti s rozpočtovou krizí. Rychlejší růst cen tak zvyšuje otázku, zda bude banka muset pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb.

„Zářijové údaje o inflaci nemění náš názor, že ECB s dalším zvýšením úrokových sazeb s největší pravděpodobností počká do prosince,“ uvedl analytik Jack Allen-Reynolds ze společnosti Capital Economics. Zároveň ale upozornil: „Pokud by však ceny energií v nejbližších týdnech dál rostly, nebylo by říjnové zvýšení úrokových sazeb žádným velkým překvapením.“

ABN AMRO očekává dvě další zvýšení sazeb, která by depozitní sazbu ECB dostala až na tři procenta. „Stále rostoucí trajektorie inflace spolu s pokračujícím diplomatickým selháním při úplném vyřešení nedostatku energií pravděpodobně udrží Radu guvernérů ECB v režimu zvyšování sazeb,“ uvádí analýza.

Současný vývoj přitom zatím není opakováním energetické krize z roku 2022. Podle ABN AMRO proto může být přenos vyšších cen energií do ekonomik zemí eurozóny slabší než před několika lety.