Babiš chce evropské řešení cen pohonných hmot. Mluví se o windfall tax na ropné společnosti

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí oznámil, že jeho kabinet v tuto chvíli marže prodejců paliv stropovat nebude. Situaci s drahými pohonnými hmotami chce řešit na evropské úrovni. Na té se přitom začíná hovořit o zdanění mimořádných zisků ropných společností, tedy takzvané windfall tax. Stojí o to třeba Německo, Polsko či Rakousko. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) například pro Echo24 uvedl, že windfall tax sama o sobě nezvýší nabídku paliv a ceny nesníží.

Poslední dny ceny pohonných hmot rostou. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se v neděli u čerpacích stanic v Česku prodával v průměru za 43,62 koruny, před týdnem byl o 1,58 koruny levnější. Nafta je dražší o 1,45 koruny, za litr teď řidiči dají průměrně 47,21 koruny. Proti loňsku je Natural 95 o 9,28 koruny dražší, nafta je dražší o 14,16 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků přitom budou pohonné hmoty v Česku nadále zdražovat.

Problém s drahými pohonnými hmotami podle premiéra Babiše způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce řešit na evropské úrovni. Před pondělním jednáním vlády Babiš mluvil o možnosti znovu regulovat marže v distribučním řetězci. Po jednání ale řekl, že u provozovatelů čerpacích stanic přehnané přirážky nevidí. „Marže, které ministerstvo financí kontroluje, jsou maximálně na třech korunách,“ řekl. „Bylo mi řečeno, že prostor v maržích není, že ty jsou nízké,“ dodal.

Marže rafinerií v USA jsou podle Babiše na rekordních úrovních. V Evropě podle něj rafinerské kapacity chybí, protože se Evropská unie rozhodla odklonit od fosilních paliv. V EU chce jednat o společném řešení současné situace.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nechtěl pro Echo24 věc detailně komentovat. „Na denní bázi monitorujeme ceny PHM nejen u nás, ale i v okolních zemích, včetně opatření, která se dělají na národních úrovních nebo která se připravují v EU. Máme scénáře, které jsme odladili s profesními svazy a odborníky z branže, které v případě potřeby dokážeme okamžitě spustit,“ řekl pouze.

Agentura Reuters koncem srpna uvedla, že šest zemí Evropské unie chce, aby v září projednala mechanismus zdanění mimořádných zisků ropných společností, k nimž došlo v důsledku íránské blokády Hormuzského průlivu. V dopise adresovaném Irsku, které v současné době zastává rotující předsednictví EU, Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko a Rakousko žádají předsednictví, aby tuto otázku zařadilo na program příštího zasedání ministrů financí EU, které se bude konat 18. a 19. září v Dublinu.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) pro Echo24 řekl, že v tuto chvíli není schváleno nějaké konkrétní společné evropské opatření, možné návrhy řešení už ale existují a bude se o věci v blízké době jednat. „Šest členských států včetně Německa, Itálie a Polska například navrhlo celoevropský mechanismus zaměřený na mimořádné zisky ropných společností a rafinerií. O tom, jestli by se neměly regulovat marže rafinerií, mluvil i premiér Andrej Babiš,“ poukazuje Knotek.

Zavedení další windfall tax na rafinerie nepovažuje Knotek podle svých slov za správné řešení. „Může sice zdanit společnosti, které na současné situaci vydělávají, ale sama o sobě nezvýší nabídku paliv, a ceny tedy nesníží. Naopak to může tlak na ceny ještě zvýšit. Evropa potřebuje především odstranit překážky, které nabídku omezují, a umožnit, aby se na evropský trh dostalo více paliv,“ řekl Knotek.

„Na evropské úrovni bychom proto měli jednat zejména o odložení ETS 2 a především o odložení EU MER (metanové nařízení). Dovozci dnes kvůli regulatorní nejistotě obtížně uzavírají dlouhodobé kontrakty, což omezuje nabídku na evropském trhu. Pokud chceme skutečně snížit ceny pro občany a firmy, musíme zvýšit nabídku a konkurenci, nikoliv dodatečně zdanit ty, kteří paliva na evropský trh dodávají,“ dodal Knotek.

Nerudová: Windfall tax na rafinerie zůstává tématem

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) Echu řekla, že reakce je dnes spíše národní než unijní. „Evropská komise v této fázi zejména dohlíží na celistvost vnitřního trhu, aby jednotlivé členské státy nenarušovaly hospodářskou soutěž nekoordinovanými dotacemi či daňovými úlevami na úkor ostatních. To se například dělo v době pandemie. Windfall tax na rafinerie nicméně zůstává tématem. Má podporu několika členských států, v Parlamentu i u řady neziskových organizací. Pokud bude cenová krize pokračovat, může se z něj stát téma, kterému se Komise nevyhne, a lze očekávat, že s konkrétním návrhem nakonec přijde,“ řekla Nerudová.

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) pro Echo24 řekl, že neví o tom, že by se chystalo nějaké evropské opatření a Babišova slova označil za alibismus. „Není mi známo, že by se v tuto chvíli připravovalo jakékoliv řešení na evropské úrovni, které by mělo řešit ceny pohonných hmot. Premiér je naprostý alibista – sám neví, jak situaci řešit pro tuzemské spotřebitele, tak se najednou obrací na Brusel. Nedokážu si v tuto chvíli představit, že by prošla jakási celoevropská daň, která by zasáhla zpracovatele ropy. Jednak takové rozhodnutí vyžaduje jednomyslnost a za druhé ho nelze udělat za pár dní. Celé je to klasický Babišův alibistický nesmysl,“ řekl Echu Krutílek.

Česko kvůli vysokým cenám pohonných hmot letos už jednou přistoupilo k jejich regulaci, která trvala od dubna do poloviny července. Ministerstvo financí stanovilo maximální možnou marži prodejců a zároveň denně určovalo stropy na koncové ceny. U nafty zároveň snížilo spotřební daň. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) úleva na spotřební dani způsobila státnímu rozpočtu výpadek příjmů zhruba miliardu korun měsíčně.

Do cen paliv letos výrazně zasáhl konflikt na Blízkém východě. Írán v reakci na útoky Spojených států a Izraele uzavřel Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro vývoz ropy z Perského zálivu. V důsledku toho zdražila ropa na světových trzích, což se promítá i do ceny pohonných hmot.