Za každou investovanou korunu vzroste HDP o 70 halířů. Vláda má na hospodářský růst omezený vliv
VEŘEJNÉ FINANCE
Vláda Andreje Babiše (ANO) v pondělí schválila plán vývoje veřejných financí do roku 2030 a odeslala jej k definitivnímu potvrzení Evropské komisi. Novinářům to po jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Plán předpokládá v příštím roce prohloubení schodku sektoru vládních institucí, v dalších letech by se mělo saldo zlepšovat. Zároveň se v něm ukazuje, že naplnění předpokladu, že zadlužování na investice povede k výraznému oživení ekonomiky, nemusí být reálné. Podle dat MF se totiž za jednu investovanou korunu ze strany vlády zvýší HDP maximálně o 70 haléřů.
Fiskálně-strukturální plán zpracovává podle hospodářských pravidel Evropské unie každá členská země. Plán by měl vést k zajištění udržitelných veřejných financí jednotlivých států. Na jeho základě se budou stanovovat maximální povolené výdaje státního rozpočtu v jednotlivých letech.
Podle plánu by měl deficit vládních institucí v příštím roce vzrůst na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letošních 2,6 procenta HDP, následně začne klesat až na 1,2 procenta HDP v roce 2030. Původní návrh ministerstva financí, který počítal s cílovým schodkem 1,3 procenta HDP, se při projednávání ve vládě zpřísnil. Podle Schillerové by se od roku 2028 měly začít projevovat dopady investic na český hospodářský růst. „Počítáme s postupným snižováním deficitu a zlepšováním hospodaření veřejných financí,“ řekla.
Součástí plánu jsou i takzvané multiplikátory, které ukazují, jak každá investovaná koruna podpoří růst ekonomiky. Hodnoty multiplikátoru pro otevřenou českou ekonomiku byly odhadnuty v prvním roce realizace od cca 0,1 u daní a 0,2–0,3 u vládních neinvestičních výdajů až po 0,7 u investic. Studie České národní banky uvádí fiskální multiplikátory vládních investic v rozmezí od 0,3 do 0,7, pro ostatní výdaje včetně vládní spotřeby se multiplikátory pohybují mezi 0,3 a 0,5. Daňové multiplikátory jsou pak v rozmezí 0,1 až 0,3. Také studie Evropské centrální banky z roku 2015, která srovnává multiplikátory v evropských zemích, zmiňuje hodnoty ve výši 0,2–0,5. „Vzhledem k tomu, že předpokládáme konsolidaci primárně v oblasti neinvestičních výdajů a na straně příjmů, aplikujeme konzervativnější odhady multiplikátoru ve výši 0,35,“ uvádí MF v plánu.
Vláda přitom opakovaně hovoří o tom, že investicemi nastartuje ekonomiku a tím následně ozdraví veřejné finance. „My chceme absolutně investovat. Největší problém je sestavit rozpočet na příští rok,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Deficit příští rok má vzrůst oproti letošku, podle Národní rozpočtové rady (NRR) až na 350 miliard korun. „My to musíme dobře spočítat, budeme to řešit. Když se začíná, tak se investuje. Když se investuje, tak je práce, tržby a HDP. Musíme dokončit dálnice, obchvaty, nemocnice a tak dále,“ dodal premiér. Ministryně financí Schillerová už dříve pro Echo24 řekla, že je nejprve nutné investovat, pak se rozjede ekonomika. „Nejprve máte náklady a pak až ten byznys,“ řekla ministryně.
MF výrazný dopad investic na hospodářský růst nepředpokládá
MF podle NRR nepředpokládá výrazný dopad investic na hospodářský růst. Analytik NRR Daniel Bárta pro Echo24 řekl, že dle empirických výzkumů má skutečně vládní investiční multiplikátor hodnotu 0,7. „To znamená, že jedna půjčená a na investice vydaná koruna vládou zvýší HDP o 70 haléřů. O těchto 70 haléřů vzroste HDP, nikoliv daňové příjmy. Multiplikátory popisují dopad na výkon ekonomiky, ne na veřejné rozpočty,“ uvedl Bárta.
„Hodnoty multiplikátoru nabývají hodnoty 0,1 u daní, tedy snížení daní o jednu korunu, zvýší HDP o 10 haléřů a hodnoty 0,3 u neinvestičních výdajů vlády, tedy zvýšení běžných výdajů o jednu korunu zvýší HDP o 30 haléřů. U vládních investic je tedy multiplikátor nejvyšší, avšak stále hluboko pod 1. Nutno dodat, že na těchto hodnotách panuje pro ČR shoda napříč institucemi, jako jsou ministerstvo financí, Česká národní banka, Mezinárodní měnový fond, OECD…,“ dodal Bárta.
Proč jsou multiplikátory takto nízké? „Za prvé, malé otevřené ekonomiky mají fiskální multiplikátory nižší a hospodářský růst je jen velmi málo citlivý na fiskální expanzi, respektive restrikci vlády, naopak mnohem více ji ovlivňuje například zahraniční vývoj. Za druhé, fiskální multiplikátory bývají nižší v zemích s flexibilním kurzem, naopak vyšší v zemích s fixním kurzem. Domněnka, že jakákoliv česká vláda může nějak zásadně nastartovat fiskální expanzí hospodářský růst, je iluze,“ dodal Bárta.
Hodnoty multiplikátorů nejsou podle Bárty v ekonomice konstantní, naopak jsou proměnlivé a citlivé zejména na fázi hospodářského cyklu. „Při velkých recesích a poptávkových krizích, například po finanční krizi mezi lety 2009 a 2012, kdy je ekonomika hluboko pod svým potenciálem, jsou multiplikátory vyšší a u investic mohou dosahovat i hodnoty 1. Naopak v epizodách ekonomického růstu, kdy je ekonomika blízko svého potenciálu nebo dokonce nad ním, jsou multiplikátory výrazně nižší. Průměrně pak již zmíněných 0,1 až 0,7,“ uvedl Bárta.
Veřejný prostor je podle něj přesycen úvahami o multiplikátorech, respektive každý výdaj vlády, každá daňová úleva je obhajována ať už ekonomy nebo politiky narativem „to se vrátí“, „to má návratnost“, „to má vysoký multiplikátor“. „Tyto úvahy jsou chybné. I stavba jaderné elektrárny nebo například vyšší obranné výdaje nejsou, respektive neměly by být, uskutečňovány za účelem údajného nakopnutí ekonomického růstu a neměl by zde být kladen požadavek na vysoký multiplikátor. Jedná se spíše o zajišťování elementární bezpečnosti země, ať již energetické nebo vojenské,“ poukázal Bárta.