Spor o peníze pro první dámu: Prezident bere 650 tisíc měsíčně. Má manželku zajistit, tvrdí Sklenář
PODCAST
Je manželka prezidenta republiky vyžírka? “Osobně bych slovo vyžírka nepoužil,” říká bývalý ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslav Sklenář a dodává, že paušální náhrada pro první dámu je zbytečná, současný systém funguje dobře. “Manželka prezidenta není ve vzduchoprázdnu, měla vždy sekretariát, má tiskového tajemníka i diplomatický pas, kde je napsáno, že je manželkou prezidenta.”
Po natočení rozhovoru se k celé věci vyjádřil i prezident Petr Pavel ve videu na sociální síti X a slova Miroslava Sklenáře potvrzuje. Doslova řekl: „Považuji za správné, aby i výdaje první dámy za její podíl na službě této zemi byly správným způsobem oceněny.” Prezident prý nežádal navýšení finančních prostředků, ale šlo mu především o to, aby doba, kterou první dáma stráví službou státu, byla započtena do důchodu a bylo jí hrazeno zdravotní a sociální pojištění. “Nikdy jsem nežádal navýšení finančních prostředků, naopak můj návrh zněl, aby část mých náhrad byla snížena a převedena na moji manželku tak, aby mohla plnohodnotně vykonávat svoji práci a nebyla závislá na manželovi,“ uzavřel Pavel.
Sklenář zpochybnil načasování návrhu na paušální náhradu pro partnera prezidenta: „Řekl bych, že to není úplně nejšťastnější doba na takovéto kroky,“ Podle něj by bylo lepší, kdyby se stát soustředil na jiné priority. „Pokud bych já něco měl řešit, tak by to bylo důstojnější zabezpečení bývalých prezidentů,“ dodal.
„Prezident má základní plat 340 tisíc korun, k tomu víceúčelovou náhradu 320 tisíc korun, což dohromady činí zhruba 650 tisíc korun měsíčně,“ říká Sklenář a dodává, že od příštího roku se náhrady zvýší na 380 tisíc korun měsíčně. Celkově tak prezidentovy odměny mohou dosáhnout až 900 tisíc korun měsíčně.
Sklenář zároveň upozorňuje, že víceúčelová náhrada je valorizovaná, což znamená, že její výše roste s inflací, a navíc je nezdaněná. „Je třeba říci, že náhrada není zdaněná, a kromě toho se valorizuje. V roce 2013 činila 150 tisíc korun, dnes je to 320 tisíc korun, a od příštího roku to bude 380 tisíc korun,“ dodává.
Podle Sklenáře má tato vysoká víceúčelová náhrada zajistit nejen potřeby prezidenta, ale i pokrytí výdajů jeho manželky. „Lidé z NKÚ a Ministerstva financí nám vždy říkali, že od toho má prezident tak vysokou náhradu, aby z toho zaplatil i náklady své manželky,“ vysvětluje.
Srovnává také odměny prezidenta s premiérem, který má náhrady výrazně nižší. „Předseda vlády má tyto náhrady ve výši 35 tisíc korun, zatímco prezident od příštího roku 380 tisíc korun. To je desetkrát tolik. A já si myslím, že to je určitý nepoměr mezi předsedou vlády a prezidentem,“ dodává.
Sklenář také připomíná, že prezident má k dispozici státní bydlení, dopravu, ochranu, a další výhody, které jsou zajišťovány státem, což dále zvyšuje jeho celkové zabezpečení. „Prezident bydlí v Lumbeho vile a nepředpokládám, že platí nájemné, vodu, energie či stravu," říká.
Celkově tedy Sklenář považuje stávající výši odměn prezidenta za nadstandardní a dostatečnou, a proto nepovažuje za nutné zavádět další náhrady nebo podporu, například pro manželku.
Miroslav Sklenář se v rozhovoru vyjadřuje také k roli první dámy, zejména k její práci a angažmá v charitě. Podle něj je role manželky prezidenta definována spíše zvykově než formálně a umožňuje jí přizpůsobit své aktivity podle vlastních možností a zájmů.
K otázce charitativní činnosti Sklenář zdůrazňuje, že charita by měla být vykonávána dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu: „Bezpochyby manželka prezidenta vykonává činnosti ve prospěch prezidenta, ve prospěch státu... Ale co se týče charity, ta je ze své podstaty něco, co děláte zadarmo, ve svém volném čase. Pokud bychom někomu platili za charitu, už to není charita.“
„První dámy vždy měly poměrně bohatou korespondenci, mohly cestovat a podílet se na různých veřejných aktivitách, aniž by na to měly samostatný rozpočet,“ vysvětluje.
Zároveň zmiňuje, že tyto činnosti jsou v praxi podporovány prostřednictvím zdrojů, které má prezident k dispozici. Pokud první dáma cestuje nebo se věnuje charitativní činnosti, často ji doprovázejí pracovníci kanceláře prezidenta a náklady jsou hrazeny z prostředků určených pro prezidenta.
Sklenář také zmiňuje, že zvykové zakotvení role první dámy umožňuje flexibilitu, kdy každá první dáma může přistupovat k této roli podle svého uvážení. „Zvykovost nám umožňuje s tím flexibilně pracovat. Kdybychom to nějak ukotvili, tak by každá budoucí první dáma nebo první gentleman byli vázáni něčím, co by se složitě měnilo,“ říká.
