Fed pod novým guvernérem ponechal úrokové sazby beze změny. Naznačil však jejich možné budoucí zvýšení
AMERICKÁ CENTRÁLNÍ BANKA
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Naznačila však, že by v letošním roce mohla přikročit ke zvýšení úroků, napsala agentura AFP. Fed ve středu o nastavení úrokových sazeb poprvé rozhodoval pod vedením nového šéfa Kevina Warshe.
Centrální banka uvedla, že ekonomická aktivita ve Spojených státech roste solidním tempem, zatímco inflace zůstává zvýšená. Představitelé Fedu nyní předpokládají, že inflace v celém letošním roce dosáhne 3,6 procenta, zatímco dříve ji odhadovali na 2,7 procenta.
Warsh v čele Fedu nahradil Jeroma Powella, kterého americký prezident Donald Trump opakovaně kritizoval kvůli neochotě snižovat úrokové sazby. Warsh v minulosti tvrdil, že prostor pro snížení úroků existuje. Vzestup inflace v posledních měsících, za kterým stálo zdražování ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě, však vedl k očekávání, že Fed by mohl v letošním roce úrokové sazby naopak zvýšit. V květnu se inflace v USA vyšplhala na 4,2 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za tři roky.
Evropská centrální banka (ECB) minulý týden podle očekávání zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, klíčová depozitní sazba tak vzrostla na 2,25 procenta. Japonská centrální banka tento týden úroky zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu. Základní úroková sazba v Japonsku tak vzrostla na jedno procento, tedy na nejvyšší úroveň za 31 let. Ve čtvrtek bude o nastavení úroků rozhodovat britská centrální banka.