Jak má Praha přistupovat ke sporům Slovenska a Maďarska s Ukrajinou?

Napětí mezi dvěma členskými státy EU – Maďarskem a Slovenskem – a mezi kandidátskou Ukrajinou eskaluje. Otevřená kolize vypukla po 27. lednu, kdy Ukrajina oznámila, že Rusové zasáhli poblíž Lvova svůj ropovod Družba, jímž má ještě rok přitékat ropa na Slovensko a do Maďarska. Od té doby Družba stojí. Budapešť s Bratislavou Ukrajinu podezírají, že rouru nechce spravit či zprovoznit schválně, dokonce že cílem Volodymyra Zelenského je způsobit potíže svému nepříteli Viktoru Orbánovi. Toho 12. dubna čekají klíčové volby. Orbán oznámil, že zablokuje půjčku EU Ukrajině ve výši 90 miliard eur, načež mu ukrajinský prezident pohrozil návštěvou svých vojáků.

Maďarsko v odvetě zadrželo auto plné důstojníků ukrajinské tajné služby, kteří z Rakouska převáželi 40 milionů dolarů a 35 milionů eur v hotovosti plus devět kilogramů zlata.

Co se to na východ od nás zase děje – a jak by k těm sporům v sousedství měla přistupoval Česká republika? Petr Balla je napůl Čech a napůl Maďar, hungarista a svého času poradce českého ministra zahraničí. Pavel Žáček je historik a místopředseda poslaneckého klubu ODS, v minulé sněmovna vedl Výbor pro bezpečnost. Jaroslav Daniška řídí konzervativní web Marker na Slovensku.

Pánové, proč ten konflikt v trojúhelníku Ukrajina–Maďarsko–Slovensko vypukl v této ostré podobě zrovna teď?

Daniška: Protože Ukrajina nedodržuje závazky, které má, protože přestala téct ropa, která má téct, ropa, která má od EU všechna povolení a všechny výjimky. Na Slovensku a v Maďarsku nevíme, proč neteče, jen posloucháme zdůvodnění, která se nedají prověřit. A do toho v posledních týdnech přibyly přímé fyzické hrozby od Zelenského a od bývalých příslušníků ukrajinské tajné služby vůči Orbánovi a jeho rodině. Pro mě je důvodem té eskalace chování Ukrajiny.

Žáček: Já to vnímám tak, že důvodem jsou volby v Maďarsku. Samozřejmě je to otázka Orbánovy politiky, na Slovensku Ficovy politiky… Takřka před jakýmikoli volbami se dějí věci, jež vycházejí z vnitřní politiky a následně zasahují zahraniční politiku. Ale vycházel bych z premisy, na níž se tu asi všichni shodneme, že Ukrajina je tím napadeným státem, je ve válce a řeší problémy, které my řešit nemusíme.

Nedokážu samozřejmě říci, jestli je možné opravit tu část ropovodu, kterou Rusové zasáhli. Každopádně je nutné připomenout, že tak jako Evropská unie se i členské státy měly připravovat na okamžik, kdy ruská ropa i plyn prostě skončí. Ano, máme tu prodloužení dodávek ruských surovin pro jednotlivé státy. V zásadě člověk nechápe, proč EU nemá jednotný postoj, vždyť Rusko ani v budoucnu nebude stabilním partnerem. Nebudeme se moci spolehnout na dopravu produktů, kterými si Rusko v minulosti celou Evropu podvázalo. Je naivní představa, že s mírem nebo příměřím se Rusko stane byznysovým partnerem as usual. Nestane. Rusko se naopak stalo partnerem, který víc než kdokoli jiný není schopen naplňovat své závazky.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Echo Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.