Zrušení poplatků za ČT a ČRo se odkládat nebude. Babiš je chce vyřešit do konce roku

V posledních týdnech od nástupu nové vlády hýbe společenskou debatou změna financování veřejnoprávních médií, neboť zrušení současného modelu, koncesionářských poplatků, má kabinet ve svém programovém prohlášení. Premiér v pondělí záměr opět potvrdil, a to sice po uplynulém týdnu, kdy se spekulovalo o jeho možném odložení. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) se v pondělí zasedání neúčastnil kvůli dopravní nehodě, po které skončil v péči lékařů.

„Televizní poplatky chceme určitě vyřešit k 1. lednu 2027,“ uvedl v pondělí po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO), když hovořil o legislativním plánu vlády. O tom kabinet nerozhodl, jednání přerušil, neboť předsedovi vlády vadilo, že kabinet dostal plán k projednávání s rozpory mezi jednotlivými připomínkovými místy. Než ho bude vláda projednávat znovu, očekává další diskuse mezi ministerstvy, ale třeba i s hejtmany.

Přesně před týdnem měla možné verze, jak by šlo jinak financovat Českou televizi a Český rozhlas, projednat koaliční rada lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, která zasedá pravidelně v pondělí před schůzí vlády. K projednání ovšem nedošlo, podle šéfa SPD Tomia Okamury proto, že byla na programu řada jiných věcí.

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) na koaliční radu před týdnem nedorazil, přičemž důvody nechtěl komunikovat. Týdeník Respekt s odvoláním na své zdroje napsal, že prezentaci měl stopnout přímo premiér s tím, že se záměr prozatím odkládá. Jak ovšem vyplynulo z dnešní tiskové konference, původně oznámený termín – tedy začátek příštího roku jakožto datum, od kdy by neměly poplatky platit občané coby koncesionáři – stále platí.

Návrh je sepsán

Lze tak v dohledné době očekávat představení jednotlivých verzí, jak alternativně financovat veřejnoprávní média, případně jedné finální varianty, na které se vláda shodne. Autor návrhu, poslanec Patrik Nacher (ANO), nechtěl věc komentovat, odkázal na ministra Klempíře. „Já mám hotovo a věnuji se jiné agendě,“ sdělil Echu místopředseda Sněmovny Nacher.

Vzhledem k tomu, že záměr kritizuje jak sněmovní opozice, která drží většinu v Senátu, tak je k předloze zdrženlivý i prezident republiky, lze očekávat zdlouhavý legislativní proces, byť koalice si nakonec záměr svou většinou prosadí, pokud na něm bude trvat. Zrušení poplatků, za kterým jeho kritici vidí ochočení si médií veřejné služby, se stalo terčem kritiky i na demonstracích, naposledy například na nedělním setkání na pražském Staroměstském náměstí k čtvrtému výročí napadení Ukrajiny Ruskem, které pořádaly mimo jiné organizace Paměť národa, Člověk v tísni či spolek Milion chvilek pro demokracii.

Legislativní plán vlády, jehož projednávání kabinet přerušil, počítá pro letošek se 118 úkoly. Ústavní novela je mezi nimi jen jedna, do konce roku by měl vzniknout předpis o celostátním referendu, s jehož účinností se počítá od ledna 2029. Vzniknout mají letos dva věcné záměry zákonů, 16 návrhů zákonů, 75 novel, 14 nařízení vlády a desítka jejich novel. Kabinet chce podle návrhu od příštího roku znovu zavést mimo jiné i elektronickou evidenci tržeb či opatření zpřísňující pravidla v oblasti migrace, aplikovat by se měl i nový zákon o sportu.

Od května loňského roku činí koncesionářský poplatek 150 korun měsíčně, rozhlasový pak 55 korun. Minulá vláda zároveň stanovila mechanismus pro automatickou valorizaci, poplatek se také musí od loňské novelizace platit nejen z TV, i z elektronických přijímačů jako jsou tablety či mobilní telefony – pokud domácnost nevlastní televizi, ale některé z těchto zařízení ano, poplatku se nevyhnu. Nově také musí poplatek platit firmy, právnické osoby, které mají nad 25 zaměstnanců.