Jsou klasická média v krizi? Jak je mění sociální sítě, umělá inteligence a ztráta důvěry

Médiím se rozpadají tradiční způsoby, jakými se dostávala ke čtenářům. Tištěným periodikům prudce klesá stánkový prodej i předplatné a ani přechod na internet zjevně není tak spásným řešením, jak se ještě před pár lety zdálo. Zpravodajské weby ztrácejí návštěvnost prakticky stejným tempem jako televize sledovanost. Vyhledávače už v podstatě odpovídají na dotazy pomocí AI samy a odkazy na jiná média a zdroje upozaďují, podobně není v zájmu sociálních sítí, aby z nich uživatelé odcházeli někam jinam. Jinými slovy, médiím slábne kontrola nad cestou mezi jejich obsahem a publikem. Co s tím?

Pozvání do debaty přijali Aleš Borovan, publicista specializující se na média a provozující web Borovan.cz, šéfredaktorka webu Bold News Alice Mikulášová, novinář a zakladatel webu Page Not Found Jakub Zelenka, publicista Jan Potůček z webu Médiář a mediální analytička Irena Ryšánková.

Pro své debaty rád volím apokalyptická témata, takže jsem tentokrát zvolil jako pracovní název Krize médií. Ještě než se k tomu dostaneme, máte šanci to hned na začátku rozstřelit a říct, že podle vás žádná krize médií není, případně že tu nějakým způsobem byla vždycky. Není to třeba jen záležitost lidí, kteří pracují v médiích, a tudíž pořád nadávají, že jim do toho hází vidle umělá inteligence nebo kdokoli jiný? Nebo tu krizi médií opravdu pozorujete?

Potůček: Krize médií je tu od jejich vzniku. Tu současnou odstartovaly sociální sítě a teď ji dokončuje umělá inteligence.

Mikulášová: Já myslím, že ji dodělává spíš DSA (Digital Services Act, nařízení EU o digitálních službách – pozn. red.), Meta a Google, ze kterého se stává nabízeč místo vyhledávače, protože pro něj neplatí žádné standardy reklamy, které byly ještě před dvěma lety celkem v pořádku. Ta krize souvisí hlavně s financováním médií, což začíná být docela odysea i pro zavedené velké tituly, natož pro ty malé.

Zelenka: Novináři jsou ufňukaní.

Ryšánková: Myslím stejně jako Honza Potůček, že krize médií je tu od začátku médií. Tohle je prostě technologická změna a každou změnu současníci považují za krizi, protože chvíli trvá, než si zvyknou, že něco je jinak. Je pravda, že financování se stane problémem, ale pořád je to změna, která přichází. A teď budu taková strašná stařena, ale předpokládám, že ti, kteří přijdou po nás, budou jednou zažívat další krizi médií. To je prostě tok času.

Borovan: Jakube, já vám to rozstřelím. Žádná apokalypsa médií není. Souhlasím s kolegyní, že jde spíš o změnu. Dochází k technologické proměně, mění se chování konzumentů médií, takže jde spíš o transformaci, která probíhá neustále. Můžeme se bavit o krizi některých částí médií, ale z mého pohledu jiné části prosperují docela dobře. Ano, postihuje to třeba tradiční velké mediální domy, ale v posledních letech se snaží měnit svůj obchodní model, model distribuce obsahu a přizpůsobovat se měnícím podmínkám. To je přirozené a nevím, jestli tomu říkat apokalypsa. Technologické změny jsou spíš příležitostí. Z mého pohledu jsou médiem také sociální sítě, jsou to nosiče obsahu. Kdy jste se třeba před dvaceti nebo třiceti lety mohl díky šikovně naformulovanému postu dostat k milionu lidí bez jakékoli investice do reklamy?

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text Echo Salonu si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.