Ministři hájí na MF své rozpočtové priority. O desítkách miliard navíc oproti letošku je jasno

V úterý a ve středu bude ministryně financí Alena Schillerová (ANO) jednat s jednotlivými ministry o rozpočtových prioritách na příští rok. Součástí jednání podle ní budou úspory, investice, neziskové organizace či emisní povolenky. Ministryně již dříve avizovala, že schodek příští rok překoná ten letošní, otázkou však je, o kolik. Jasno je v tuto chvíli o desítkách miliard navíc oproti letošku, například na obranu či na státní pojištěnce.

Jednání s jednotlivými resorty proběhne v úterý a ve středu. Ministryně financí Alena Schillerová na tiskové konferenci po jednání vlády v pondělí nechtěla sdělovat žádné detaily. „Nevím, proč bych to vzkazovala pro média. Budu jednat o všech zásadních kapitolách, mám jejich seznam požadavků. S panem premiérem jsme několikrát jednali, priority jsou pro nás investice, zdravotnictví, teď jsme mluvili o suchu, máme tady emisní povolenky, o kterých se budeme bavit. Je to komplex věcí, já to musím se všemi ministry probrat,“ řekla Schillerová.

„Připravená jsem, mám rozpoložkované jednotlivé kapitoly, chci se bavit o výdajích, o úsporách, o penězích, které jdou neziskovým organizacím, není to vždycky špatně, někdy je to záslužné, ale chci se na to zaměřit. Chci si to zkrátka s nimi rozebrat,“ dodala Schillerová.

Ministryně již dříve připustila, že schodek rozpočtu bude vyšší než v letošním roce, kdy má dosáhnout úrovně 310 miliard korun. Premiér Babiš v červenci řekl, že příští rok bude deficit významně pod 400 miliard korun. Přes 400 miliard korun se schodek státního rozpočtu dostal pouze za pandemie covidu-19 v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. V době před pandemií covidu-19 hospodařilo Česko s výrazně menšími deficity, před rokem 2020 překročil schodek stomiliardovou hranici pětkrát.

Před odletem na summit NATO v Ankaře v červenci premiér Babiš řekl, že výdaje na obranu vzrostou v příštím roce o 36 miliard korun, aby Česko poprvé splnilo dvouprocentní závazek vůči NATO. Už dříve bylo rozhodnuto, že v příštím roce vzrostou výdaje na tzv. státní pojištěnce o 24 miliard.

Vláda zároveň v červnu schválila opatření, které v roce 2027 posílí systém veřejného zdravotního pojištění o 24 miliard korun. Z toho 21 miliard korun představuje navýšení plateb za státní pojištěnce a tři miliardy korun přesun prostředků z provozu zdravotních pojišťoven přímo do zdravotní péče.

Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění je podle ministerstva zdravotnictví v současnosti napjatá a řádnou úhradu závazků za poskytnutou péči pomohla zajistit pouze předsunutá platba ze státního rozpočtu, kterou je ale ještě letos nutné vrátit. Bez dodatečných příjmů by systém v příštím roce hospodařil s výrazným deficitem a některé zdravotní pojišťovny by již nebyly schopné včas hradit péči poskytnutou jejich pojištěncům.

Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. V roce 2027 by přidání podle věku mělo stát nominálně 2,6 miliardy korun. Suma by postupně rostla. V roce 2029 by činila tři miliardy korun, v roce 2035 pak 3,8 miliardy korun. Do poloviny století by se zvedla na 4,8 miliardy korun, v roce 2060 na 6,4 miliardy korun.

Návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, která by měla rovněž nastat od příštího roku, obsahuje konkrétní částku 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,065 miliardy korun za Český rozhlas. Celkem jde tedy o zhruba 7,8 miliard korun. Tyto výdaje vycházejí z výročních zpráv za rok 2024 a příští rok by tak oproti letošku rozpočet ČT a ČRo měl klesnout o zhruba 1,4 miliardy.

Dalších deset miliard navíc by mohla spolknout mimořádná valorizace penzí, kterou připouští ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „My jsme se o tom ještě v koalici nebavili. Díky nařízení vlády máme ale možnost jít až na 2,7 procenta. V tuto chvíli to vychází na 1,4 %, takže to můžeme navýšit skoro o 100 procent. To znamená až na 600 korun,“ uvedl v červenci v České televizi Juchelka. Na dotaz, zda je toto mimořádné navýšení skutečně ve hře, řekl: „Pokud se na tom domluvíme, tak určitě ano, já jsem pro. Já to teď slíbit nemůžu, protože to nemáme projednané.“

Zvlášť povede ministryně Schillerová také jednání s odbory, které žádají růst platů ve veřejné sféře. Z těchto jednání podle Babiše vyplyne právě i výše valorizace důchodů od nového roku. „Bude to záviset na tom, jak vyjdou všechny kapitoly. Rozpočet budeme řešit 30 září. Budeme ale transparentní a všem budeme říkat, co tam je,“ řekl novinářům na Lysé hoře.

Naopak na příjmové straně má pomoci obnovená Elektronická evidence tržeb. Ta má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. EET 2.0 ale doprovází celá řada výjimek. Na návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a ministryně Schillerové osvobozuje od daně z příjmů stanovené zdravotní benefity, které firmy poskytnou zaměstnancům. Jde třeba o nadstandardní preventivní prohlídky nebo diabetický screening.

Zákon zavádí i další daňové změny. Rodinám s dětmi navrací takzvané školkovné a studentům slevu na dani, které zrušil konsolidační baliček z roku 2023. Nealkoholické nápoje podávané v restauracích zařazuje do 12procentní sazby daně z přidané hodnoty. Tiché víno má být na základě schváleného návrhu Radima Fialy (SPD) opět daňově uznatelným darem. Evidence se nebude vztahovat na předvánoční prodej ryb. Podle ekonomů je tak otázkou, kolik nakonec EET přinese.

Podle zákona musí ministerstvo financí předložit vládě návrh státního rozpočtu do konce srpna. Kabinet následně může návrh upravovat. Konečný návrh rozpočtu musí vláda poslat sněmovně do konce září. Část výdajů, především těch na obranu, zřejmě vláda může schovat za nová rozpočtová pravidla, která v druhé polovině července vetoval prezident Petr Pavel. Vládní koalice nejspíš prezidentovo veto koncem srpna přehlasuje (více jsme psali zde).