Jednání o rozpočtu vrcholí, Babiš byl opět na MF. Ministři se prý „nebudou skrývat“ před médii

Jednání o státním rozpočtu na příští rok vrcholí, což ukazuje i to, že ministerstvo financí kvůli němu znovu navštívil i premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 řekla, že takto intenzivní zájem premiéra je důkazem, že vláda bere přípravu hospodaření státu na příští rok zodpovědně. S jednotlivými ministry bude Schillerová jednat po jejich návratu z vládních prázdnin. Dodala, že pokud budou mít média zájem o komentáře k průběhu jednání, ministři se před nimi nejspíš nebudou skrývat. Sama ale zřejmě veřejně průběh nakonec komentovat nebude.

Schillerová zveřejnila v pondělí na sociálních sítích video z jednání s premiérem Andrejem Babišem. „Další kolo jednání o rozpočtu na příští rok za námi,“ napsala bez dalších detailů k videu Schillerová. Ani na samotném videu se nemluví.

Přítomnost premiéra na ministerstvu financí v raných fázích jednání o rozpočtu slouží podle Schillerové jako důkaz, že je pro vládu skloubení aktivní hospodářské politiky a rozpočtové odpovědnosti naprosto zásadní věc. „Co se týče blížících se jednání o rozpočtu, jejich smyslem není politický marketing, ale důkladné projednání potřeb a priorit jednotlivých rezortů. Pokud budou mít média o jednání zájem, předpokládám, že ministři se před nimi skrývat nebudou,“ uvedla pro Echo24 Schillerová.

Ta přitom v květnu v rozhovoru pro Echo24 říkala, že bude sama před média po každém jednání předstupovat a transparentně proces komentovat. „Já budu po každém jednání, jako to bývalo zvykem, po každém jednání s ministrem informovat veřejnost o tom, na jakém rozpočtu jsme se dohodli. Sdělíme dohodu, i když samozřejmě poslední slovo má vláda,“ řekla tehdy Schillerová.

Kritizovala přitom praxi svého předchůdce v pozici ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). „Praxe byla taková, že od půlky srpna, možná i dříve, nikdy nemá ministr financí dovolenou. Dělali to všichni ministři přede mnou, až pak ministr Stanjura si bral dovolenou. V tomto období ministr vyjednává s resorty a já jsem vždycky chodila dolů před kamery, kde pak oznámím, že máme dohodu, na investice půjde tolik a tolik. Vláda má právo veta, může to změnit. Nejsou to žádné píárové schůzky. To je velmi tvrdé vyjednávání, kde sedím já se svým aparátem, daný ministr se svým aparátem a bavíme se o konkrétních číslech. V srpnu budu vyjednávat, informovat veřejnost a v souladu se zákonem pošlu do konce srpna vládě návrh rozpočtu, vláda ho pak pošle do konce září sněmovně,“ dodala ministryně v květnu.

Ministryně už dříve uvedla, že deficit v příštím roce přesáhne letošní schodek, který je schválen na úrovni 310 miliard korun. Součástí má být například 36 miliard navíc na obranu či 24 miliard navíc na státní pojištěnce. V případě, že vláda nakonec schválí mimořádné navýšení penzí o dalších 300 korun oproti očekávaným právě zhruba třem stovkám, půjde o dalších deset miliard, naopak příjmy navíc do státní kasy má přinést obnovení EET. Tu ale doprovází řada výjimek, které budou podle ekonomů dopad opatření limitovat.

Vláda na konci srpna s největší pravděpodobností přehlasuje veto změny rozpočtových pravidel ze strany prezidenta Petra Pavla. Ten v odůvodnění svého veta uvedl mimo jiné, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany sněmovny ve prospěch vlády.

Kritice čelily zejména pozměňovací návrhy, které ve druhém čtení předložila Schillerová. Tyto úpravy umožní vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta HDP by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.

Vláda zároveň předložila Evropské komisi nový fiskálně-strukturální plán, neboť ten původní, schválený ještě vládou Petra Fialy (ODS), by podle Babišova kabinetu požadoval příští rok deficit 150 miliard korun. Takové meziroční snížení, oproti letošním 310 miliardám, není podle Babiše se Schillerovou možné.

Česko předložilo Komisi svůj revidovaný plán, který pokrývá čtyři roky od 2027 do 2030, 22. června. Nový plán počítá s průměrným růstem čistých výdajů o 3,2 % v období 2027 až 2030. Plán rovněž zahrnuje reformy a investice reagující na hlavní výzvy identifikované v rámci evropského semestru a řešící společné priority Unie.

Komise posoudila, že střednědobý plán Česka je v souladu s ustanoveními (článek 16) nařízení a obsahuje všechny nezbytné prvky (uvedené v článku 13). „Zejména při posuzování českého vnitrostátního střednědobého plánu Komise zkoumala, zda trajektorie čistých výdajů vychází z obezřetných předpokladů a zda splňuje požadavky na udržení dluhu sektoru vládních institucí pod 60 % HDP a schodku veřejných financí pod 3 % HDP ve střednědobém horizontu. Protože trajektorie čistých výdajů v plánu tyto požadavky splňuje, Komise doporučila Radě plán schválit,“ uvedlo tiskové oddělení EK pro Echo24.