Vláda pokračuje v podpoře ukrajinských uprchlíků. Program zvláštního pobytu má fungovat dál
UKRAJINŠTÍ UPRCHLÍCI
Nová vláda navazuje ve věci ukrajinských uprchlíků na program předchozí vlády. Alespoň co se Zvláštního dlouhodobého pobytu týče. Tento program má ukrajinským uprchlíkům, kteří jsou v Česku ekonomicky aktivní a mají dostatečný příjem, zjednodušit integraci na pracovním trhu a zjednodušuje jim i cestu k občanství. Vládní nařízení, které přebírá dokument předchozí vlády i pro tento rok, má vláda schválit na příštím zasedání. Rozhodnutí má přijít v době, kdy v Polsku naopak podmínky pro Ukrajince zpřísňují a od speciálních programů ustupují. V předvolební kampani se strany současné vládní koalice ale netajily přísnějším posuzováním podmínek pro uprchlíky a migranty.
V návrhu nařízení Babišova vláda navazuje na loňské nařízení vlády. Pouze posouvá termín podání žádostí. Počátek registrací se pouze posouvá z počátku září 2026 na počátek října tohoto roku.
Zvláštní dlouhodobý pobyt umožňuje ekonomicky aktivním ukrajinským uprchlíkům větší jistoty, co se pracovního uplatnění týče. Zatímco dočasná ochrana je vázána na průběh konfliktu na Ukrajině a uprchlíci si ji musí každoročně obnovovat, zvláštní dlouhodobý pobyt platí déle. Dává uprchlíkům možnost fungovat na pracovním trhu až pět let. Musí však splnit přísné podmínky.
"Podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, se nemění," uvedlo ministerstvo vnitra v aktuálním materiálu. Zvláštní dlouhodobý pobyt tak mohou i letos získat uprchlíci s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku alespoň dva roky, jsou ekonomicky soběstační, bezúhonní a mají zajištěné bydlení. Musí také mít nepřetržitě zdravotní pojištění bez nedoplatků, nesmí čerpat humanitární dávku a musí mít roční příjem nad 440 000 korun. Za každou další společně registrovanou osobu se částka navyšuje o 110 000 korun. Děti musí chodit v ČR do školy. Nesmí také mít vůči státu dluhy.
Loni při první možnosti požádat o tento zvláštní pobyt zavedený tzv. Lex Ukrajina se o to pokusilo přes 80 000 žadatelů. Podle aktuálních statistik ministerstva vnitra je momentálně v Česku necelých 400 000 Ukrajinců.
Koalice v programovém prohlášení uvedla, že chce zpřísnit pravidla pro pobyt cizinců a zajistit rychlé vyhošťování pachatelů trestných činů z území ČR. Podle programového prohlášení by měl být azyl v ČR udělován pouze ve výjimečných, přesně definovaných případech. Migrační politika má reflektovat potřeby trhu práce a bezpečnostní zájmy země. Uvedla koalice. To, že se nový zákon připravuje potvrdil nedávno předseda SPD Tomio Okamura.
Přísnější přístup k migrantům ve volební kampani sliboval i Andrej Babiš. „Místo, aby podpořili české ženy, aby měly děti tady doma, chtějí motivovat cizinky, aby zůstaly a rodily. Ale my říkáme jasně, uprchlíci, až skončí válka, se mají vrátit domů,“ uvedl v předvolební kampani Babiš.
V současnosti už byli představitelé ANO smířlivější. „Domníváme se, že víte, že jsme podporovali, nebo teď mluvím za hnutí ANO, v tom minulém období jsme nastavení těch parametrů podporovali. Naše, když to velice shrnu a zjednoduším, tak říkám, kdo tady chce pracovat, platit daně, sociální odvody, je vítán na trhu práce,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová na tiskové konferenci po jednání vlády.
Podle ekonomů je opatření pro českou ekonomiku prospěšné. Podle hlavního ekonoma skupiny Investika Víta Hradila by uprchlíci mohli pomoci vyřešit problém s nedostatkem pracovní síly a stárnutím populace. "Průměrný věk ukrajinských uprchlíků činí 28 let, zatímco český průměr je zhruba 43 let. S jejich příchodem tedy česká populace omládla, což pomáhá tlumit náš demografický problém. Je navíc všeobecně známo, že některé sektory na pracovnících z Ukrajiny do značné míry stojí a jejich absence by zde způsobila významné problémy," uvedl Vít Hradil už dříve pro deník Echo24.
Zvláštní dlouhodobý pobyt dává ukrajinským uprchlíkům kromě větší jistoty i jednodušší cestu k občanství. Občanství uděluje stát a není nárokové. Ze zákona o občanství vyplývá, že pro ukrajinské uprchlíky existují dvě cesty, jak získat občanství. Mohou o něj požádat buď pět let po udělení trvalého pobytu, nebo po deseti letech pobytu v ČR, pokud už získali trvalý pobyt. Vzhledem k tomu, že v roce 2025 stát začal umožňovat zvláštní formu dlouhodobého pobytu, tak první uprchlíci, kteří do Česka přišli se začátkem ruské invaze v roce 2022, mohou o trvalý pobyt zažádat v roce 2029. O občanství pak v roce 2032 nebo 2034.
Žadatelé si pak de facto mohou „zvolit“ pro ně výhodnější variantu, tzn. v modelovém případě, kdy uprchlík zde pobývá již od roku 2022 + v roce 2029 by získal povolení k trvalému pobytu, by připadalo v úvahu podání žádosti v roce 2032. To bude splněna podmínka 10 let pobytu na území České republiky, včetně povolení k trvalému pobytu. Pokud by žadatel „chtěl“ čekat na splnění podmínky 5 let trvalého pobytu, byť by nemusel, pak by samozřejmě mohl žádat až v roce 2034,“ uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá.
V Polsku přitom v současnosti připravují konec podobného zvláštního režimu pro Ukrajince. Polská vláda schválila návrh zákona, který má ukončit zvláštní režim podpory pro ukrajinské uprchlíky zavedený na jaře 2022 po začátku ruské invaze. Do Polska tehdy přišly miliony lidí, přičemž dnes v zemi zůstává zhruba jeden milion Ukrajinců. Podle vládního mluvčího Adama Szłapky je situace po téměř čtyřech letech stabilnější – většina uprchlíků pracuje a jejich děti chodí do škol. Vláda proto chce přejít od mimořádných dočasných opatření k „systémovým řešením“.
Návrh, který ještě musí schválit polský parlament a prezident, počítá s tím, že od března 2026 začnou některé výhody končit a další budou postupně rušeny do března 2027. Místo zvláštní podpory pro Ukrajince má vzniknout jednotný systém pro všechny cizince s dočasnou ochranou v EU bez ohledu na státní příslušnost, včetně rovného přístupu k dávkám, trhu práce a zdravotní péči. Ta má nově fungovat více na principu pojištění a odvodů podobně jako u polských občanů. Výjimky mají platit například pro děti, těhotné ženy, oběti násilí či zraněné vojáky.
