Babiččino čekání, až Trump konečně skape

KOMENTÁŘ

Babiččino čekání, až Trump konečně skape
Pakliže totiž průvodce vzbudí důvěru, většinou tedy z důvodů, které s prohlídkou naprosto nesouvisejí, třeba že svítí sluníčko nebo že pivo k obědu bylo správně vychlazené, návštěvníci Prahy se nám nezdráhají svěřit s tím, co je doma trápí, píše Tereza Viry. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Viry
Sdílet:

Hlavní zprávy

Polská bezpečnostní dilemata

KOMENTÁŘ

Nová česká vláda se podle všeho rozhodla, že se spojenecké závazky a geopolitické turbulence světové a evropské politiky Prahy vůbec netýkají. V Polsku vládne ...

00:06

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

„A to máte pravdu! Já už jenom čekám, až Trump konečně zkape,“ zahlásí zčistajasna stará dáma hlasem jako zvon a chvilku to vypadá, že si odplivne do Vltavy. V roli průvodce stojím se skupinou amerických důchodců na vyhlídce u Čechova mostu. Pohnuti příběhem Otakara Švece hledíme na metronom. Dobrý průvodce neváhá ve zvláště tklivých chvílích pozvednout náladu humornou poznámkou. Připouštím, že hláška „epochy se nezadržitelně střídají a vždycky je příjemnější zažít nástup té lepší“ nemusí nutně vyvolat salvy smíchu, ale babčina zlovolná reakce mě přece jenom vyvedla z míry. Přitom stařenka jako z pohádky. I bakšiš dala tomu umolousanému fidlalovi v Nerudovce, který na housle vrzá záměrně falešně, aby vzbudil soucit u zámožných cizinců.

 

Provádění turistů je rozhodně práce, která je zábavou. Člověk je na čerstvém vzduchu, nachodí svých deset tisíc kroků a Praha je pořád ten nejpěknější kancl na světě. Pro kousavou autorku mého typu navíc přináší nečekané benefity. Setkávám se s přepestrým spektrem lidských typů, a vím tak z první ruky, co si o stavu světa myslí lidé odjinud. Dobrá zpráva je, že planeta se unisono shodne na tom, že je to velký špatný. Špatná zpráva je, že za průšvihem každý vidí úplně jiné důvody. Ty ventilují mně.

Pakliže totiž průvodce vzbudí důvěru, většinou tedy z důvodů, které s prohlídkou naprosto nesouvisejí, třeba že svítí sluníčko nebo že pivo k obědu bylo správně vychlazené, návštěvníci Prahy se nám nezdráhají svěřit s tím, co je doma trápí. Jenže zatímco Němec nejprve důkladně rekognoskuje terén a Angličan paralyzovaný loňskými 10 tisíci zatčeními za řeči na internetu už mluví jen v kódech, Američan jde hned na věc. Tam se hádat nemusí, kdo koho volil. Tam víte, i když nechcete.

Především voliči demokratů navíc kdovíproč předpokládají, že jejich guide sdílí jejich politické postoje, ačkoli každý příčetný průvodce se samozřejmě vyhýbá komentování politiky jako čert kříži a v případě dotazů na vlastní politické preference zatlouká, zatlouká a zatlouká. Pokud jsou hosté neodbytní, osvědčila se mi univerzální odpověď čmajznutá z mimořádně vtipné povídkové sbírky Pavla Tomeše 13!: „Ano, to jsou velmi zajímavé postřehy, nikdy mě nenapadlo se na to takhle podívat.“ Tím lze nebezpečné téma udusit hned v zárodku a můžeme zase pokračovat ve výkladu husitů.

Liberálové také mají tendenci se vizuálně dozdobovat různými proklamativními odznáčky a projevují největší míru krvelačnosti. „Už jenom čekám, až Trump konečně zkape“ jsem slyšela za poslední rok a půl v mnoha různých verzích a přiznám se, že mně vždycky zatrne. Kde se to v těch lidech bere? Za minulé administrativy mi žádný zhrzený republikán nikdy nenaznačil, že si pod stromeček přeje, aby Biden zaklepal bačkorama. Natož aby od mě, naprosto neznámé osoby, v podstatě čekal na potvrzení. Nebo na pochvalu?

Myslím si to a to, protože jsem dobrý člověk. Jsem dobrý člověk, protože si myslím to a to. Volby štěpí západní společnosti stále ostřeji, protože přestalo jít o střet názorů a začalo jít o demonstraci identity. To je problém. Názor lze korigovat, revidovat nebo úplně změnit, ale s identitou to udělat nelze, protože se rozpadne celý obraz, který o sobě jeho nositel má.

 

×

Podobné články