Česko, úřednický ráj. Manažeři berou statisíce měsíčně, přidávání z vyjedeného rozpočtu ještě nekončí

Téma platů ve veřejné sféře zase hýbe politickou i veřejnou debatou. Tlak na navyšování mezd v bezpečnostních složkách, školství i administrativě roste, zatímco státní pokladna zápasí s vysokým schodkem a vládní sliby začínají narážet na tvrdou realitu čísel. Ve stínu probíhajících jednání o růstu platů policistů, hasičů a vojáků vyplývá z čerstvých dat organizace Hlídač státu, že skutečnými vítězi v odměňování jsou jiní: manažeři státních institucí a další úředníci.

Podle žebříčku za rok 2024 si nejlépe vedl guvernér České národní banky Aleš Michl, který si loni přišel na průměrných 746 510 korun měsíčně. Následuje ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra David Kostka s 666 000 korunami a člen bankovní rady ČNB se zhruba 612 000. To vše v době, kdy průměrná mzda v Česku činila 46 165 korun.

V první desítce nejlépe placených figuruje i člen představenstva Dopravního podniku hlavního města Prahy s průměrnou měsíční mzdou 548 685 korun nebo ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek, který si měsíčně přišel na 544 224 korun. Přes půl milionu pobírají i generální ředitelé státních podniků jako jsou Správa železnic, Lesy ČR nebo Budějovický Budvar. Vysoko se drží také další čtyři členové bankovní rady ČNB. Například rektor Masarykovy univerzity bral loni v průměru 334 668 korun měsíčně, rektor Vysoké školy báňské 261 823 a rektor VUT v Brně 245 978 korun.

Některé meziroční nárůsty platů přitom výrazně převyšují běžné valorizace. Například vedení Archivu bezpečnostních složek si polepšilo z 90 726 na 218 515 korun měsíčně. Naopak výrazný propad – způsobený výměnou vedení a vyplaceným odstupným – zaznamenal ředitel České pošty, jehož plat spadl z 2,04 milionu na 368 157 korun.

Kalousek: Takové rozhazování je nefér vůči budoucnosti

Ve světle těchto čísel roste napětí kolem dalších požadavků na přidávání. Kritici tvrdí, že státní rozpočet už tlak na zvyšování mezd neunese, a že současná politika připomíná rozpočtování „ve volném stylu“. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska vláda dlouhodobě selhává v udržování disciplíny ve výdajích.

„Ať už se tahle miliarda schválí, nebo ne, jsou jenom dvě možnosti: Buď vláda nedodrží deficit, nebo nebude investovat zdaleka tak ‘rekordně’, jak prezentovala,“ varuje Kalousek. Dodává, že pokud stát nejprve neomezí výdaje, které „nemají s obranou nic společného“, zadlužení poroste dál. „Na tohle jednou těžce doplatíme,“ říká a odmítá argument, že za růst dluhu může obrana. „My se neúnosně zadlužujeme kvůli vlastní neschopnosti přizpůsobit příjmům výdaje.“

Podle něj je především „strašně nefér vůči dětem“, když současná generace konzumuje na úkor budoucí. Výrazné navyšování mezd v administrativě nebo špatně kontrolované bonusy v řídících funkcích jsou podle Kalouska příkladem nehospodárného přístupu.

Platy ve veřejné sféře rostou, ale peníze chybí

Od ledna se platy většiny státních zaměstnanců zvýšily o 1400 korun, u učitelů o sedm procent. Ministerstvo práce uvedlo, že zatím další valorizaci neplánuje. Přesto tlak sílí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhl přidat policistům a hasičům v průměru 4000 korun. Armáda požaduje až 8300 korun. Vláda zatím rozhodnutí odložila.

Prezident Petr Pavel chce s premiérem Petrem Fialou v pondělí projednat, jak vláda zajistí vyvážený přístup k platům bezpečnostních složek. Odbory trvají na tom, aby policisté, hasiči i vojáci byli ohodnoceni stejně.

Zástupci úřadů práce mezitím varují, že na přidání nejsou v rozpočtu peníze a hrozí stávkovou pohotovostí. "Pokud nebude situace napravena do 25. března, přistoupí odbory k rozhodování o stávkové pohotovosti," uvádí otevřený dopis ministrovi práce Marianu Jurečkovi. Podle něj je rozpočtová situace podobná jako v předchozích letech, kdy se chybějící peníze vždy nakonec našly.

Nůžky se rozevírají

Platy ústavních činitelů – politiků – přitom ve srovnání s manažery státních institucí výrazně zaostávají. Novela zákona letos zvýšila jejich mzdy o téměř sedm procent, ale stále jsou hluboko pod úrovní těch nejlépe placených ve státní správě. Způsob valorizace navíc čelí kritice soudců a možnému přezkumu Ústavního soudu.

Rozdíl mezi řadovými zaměstnanci, jejichž mzdy rostou jen o stovky korun, a vrcholnými úředníky s platy přes půl milionu měsíčně, vyvolává otázky o férovosti a efektivitě celého systému. „Přidejme všem, ale musí jich být méně,“ shrnuje Kalousek. Vláda podle něj musí začít šetřit, a to především u sebe.