A vám se ten fotbal jako líbil? O české účasti na mistrovství světa

Český fotbal – hráči, funkcionáři, fanoušci, všichni – působí jako zralý na terapii. Vystoupení reprezentačního týmu na mistrovství světa v USA a Mexiku totiž dospělo k blamáži, která je skutečně bolestivá. Hra působila znaveně, neinspirovaně a někdy i neorganizovaně, na našich dvou porážkách a jedné remíze nebylo nic heroického, nebo dokonce krásného. V následných reakcích nápadně často zaznívalo, že to, co česká reprezentace předvedla, byl reálný obraz momentálního stavu tuzemského fotbalu. Je na tom skutečně tak zle?

Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl se o tom bavil se známým sportovním novinářem a podcasterem Luďkem Mádlem a dvěma poučenými a zapálenými fotbalovými fanoušky – diplomatem a básníkem Tomášem Kafkou a politickým komentátorem Bohumilem Pečinkou.

V kritických komentářích často zaznívá, že česká reprezentace na šampionátu nenaplnila očekávání. Jaká realistická pozitivní očekávání ale byla v jejím případě namístě?

Mádl: Na mistrovství světa jsme se dostali po dvaceti letech, dostali jsme se tam zadem, s odřenýma ušima a obrovským štěstím. I na posledním Euru jsme patřili mezi nejhorší týmy. Na mistrovství, jehož se účastní 48 zemí, jsme co do předvedených výkonů byli tak čtyřicátí sedmí, osmí. Je to obraz reality českého fotbalu, nutno ale dodat, že tam i tak Češi zahráli pod svoje možnosti. Důvody ještě nebyly přesně popsány a možná ani nebudou. Pro český tým je charakteristické, že, lidově řečeno, moc neumí kopnout do míče. Kromě toho se ale vyznačuje i bojovností, silou, atletičností, soudržností, intenzitou hry a podobně. Jenomže na šampionátu neměl kondici, neměl z čeho brát. Stalo se to, myslím, kvůli souběhu neschopnosti aklimatizovat se na podmínky v Mexiku a nějaké zásadní chyby v tréninkovém procesu, k níž podle mě muselo dojít buď před šampionátem, nebo v jeho průběhu. Na mistrovství nezafungovalo vůbec nic, Češi neměli jedinou zbraň kromě dlouhých autů, což je strašně málo. Skončilo to ostudou, dovršenou tím, že představitelé týmu měli po šampionátu tu drzost tvrdit, že to žádná ostuda nebyla a všechno bylo fajn.

Pečinka: Politika a ekonomika probíhají v cyklech, stejně tak i sportovní život. Dnešní dění nám pamětníkům může připomínat atmosféru po vystoupení československé reprezentace po šampionátu v roce 1982. I tehdy panovala stejná deprese jako dnes. Ano, hráli jsme pod svoje možnosti. Ale důležitější teď je, co se z toho vyvodí. Podle mě se projevila krize českých trenérů a funkcionářů. Ti hráči nejsou tak špatní. Jistě, nejsou to hvězdy, nehrají ve špičkových klubech. Ale někteří z nich hrají v dobrých klubech a ten tým šlo nějak dát dohromady. Jenomže máme provinční trenéry. Dřív u nás působili vynikající trenéři jako Václav Ježek, Tomáš Pospíchal a další. Někteří působili i v západní Evropě, dnes tam žádný Čech netrénuje. Funkcionáři jsou úplně katastrofální. Majiteli některých klubů se sice stali vlivní miliardáři, kteří se dříve štítili té šedé ekonomiky, která kolem fotbalu existovala. A ty kluby se zlepšily. Ale funkcionářský stav, trenéři, rozhodčí, z nichž taky na mistrovství nebyl ani jeden, to všechno je v krizi. Ta krize souvisí taky tu s otevřenou, tu s latentní krizí nejslavnějšího českého klubu, Sparty Praha.

Pro úplnost dodávám, že Bohumil je slávista.

Pečinka: O to nejde. Sparta má šestatřicet titulů, má velice bohatého majitele. Přesto ale do české reprezentace není schopna dodat stabilní hráče základní sestavy. Sportovního manažera Tomáše Rosického, který reprezentaci kritizoval, bych se zeptal: Koho jste tam dodali kromě Jaroslava Zeleného, který chvíli hrál a chvíli zas ne? Takže pokud pan Křetínský, který mimo jiné chce budovat Národní stadion, nezačne jinak řídit Spartu Praha a klub nadále nebude tou Spartou, jakou známe z historie, bude to pro český fotbal velká rána. Slavia to všechno neutáhne, zajímaví hráči sice vstoupili třeba do Zbrojovky Brno, ale té to ještě bude pět, deset let trvat.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text Echo Salonu si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.