„Nové dluhy nejsou řešením.“ Německo a pět evropských států žádá snížení rozpočtu EU o stovky miliard eur

Návrh nového rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034 je třeba snížit o stovky miliard eur. Uvedl to německý kancléř Friedrich Merz po jednání s premiéry Dánska, Švédska, Finska, Nizozemska a Rakouska. Nové společné dluhy nejsou podle skupiny států řešením. Finský premiér Petteri Orpo řekl, že cílem je dokončit jednání o víceletém finančním rámci (VFR) do konce letošního roku, ne ale za každou cenu.

„Abychom dospěli k přijatelnému kompromisu, musí být návrh (Evropské) komise ve výši téměř dvou bilionů eur vyváženým způsobem snížen o několik stovek miliard eur,“ uvedli ve společném prohlášení předsedové vlád šesti zemí.

Jednání s německým kancléřem Merzem se dnes v Berlíně zúčastnili vedle finského premiéra Orpa také rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Nizozemský premiér Rob Jetten a předseda švédské vlády Ulf Kristersson se připojili na dálku. Merz uvedl, že země, které se ke společnému prohlášení připojily, „společně financují zhruba 40 procent evropského rozpočtu“. Dodal, že mají společný zájem na „realismu a reformě“.

Evropská komise (EK) zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu loni v červenci v objemu 1,76 bilionu eur (42,5 bilionu Kč). Kyperské předsednictví letos v červnu představilo vyjednávací rámec v objemu 1,73 bilionu eur (41,8 bilionu Kč). Radě EU nyní předsedá Irsko, které by mělo na říjnovém summitu lídrům představit další, opět přepracovaný vyjednávací rámec.

Vyjednávání o rozpočtu se podle skupiny zemí, které pozval do Berlína kancléř Merz, dostalo do rozhodující fáze. Nyní je potřeba víceletý finanční rámec „modernizovat a reformovat“, stanovit je třeba priority, kterými jsou podle společného prohlášení šesti zemí bezpečnost a obrana, konkurenceschopnost, migrace a suverenita. V době, kdy jednotlivé členské státy přijímají bolestivé reformy, je podle Německa, Dánska, Švédska, Finska, Nizozemska a Rakouska nutné snížit i výdaje na unijní úrovni. „Ke škrtům musejí přispět všechny rozpočtové kapitoly,“ uvádí společný dokument.

Základní podmínkou pro přístup k jakýmkoli evropským financím musí být podle šestice států „dodržování společných hodnot a právního státu“. „Nové společné dluhy nejsou řešením pro naše rozpočtové problémy a nejsou alternativou ke strukturálním reformám,“ dodává společné prohlášení.

Premiér Andrej Babiš dnes po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze řekl, že víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí. Česko podle něj podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a takzvaných kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou v návrhu víceletého rozpočtu EU stále nepřijatelné.