Landovský: Svět se může začít velice rychle „vařit“. Česko by balistickou raketu nesestřelilo

Současné konflikty podle bezpečnostního analytika Jakuba Landovského ukazují, že svět vstupuje do období zásadních změn. Bývalý velvyslanec při NATO zároveň v pořadu Echo Prime Time upozornil na nutnost vyšších obranných výdajů i na limity české obrany proti raketovým hrozbám.

Podle Landovského je dnes klíčovým tématem především obrana proti raketovým hrozbám. Česká republika má podle něj určité možnosti v případě útoku drony, u balistických raket je však situace výrazně složitější. „Pokud jde o balistickou raketu, tak nejsme schopni je sestřelit. Pokud jde o dron, tak zde nějaká šance je,“ uvedl. Zároveň připomněl, že schopnost účinné obrany proti balistickým střelám nemá plně vybudovanou ani většina států světa.

Analytik také zdůraznil, že Česko bude muset v budoucnu zvyšovat výdaje na obranu. „Rozhodně potřebujeme vyšší obranné výdaje. Víme i, proč je potřebujeme. Problém je, že minulá vláda zanechala rozpočet v takovém stavu, že je nyní těžké s tím něco rychle a radikálně udělat,“ řekl. „Jestli ekonomika poroste, jak slibuje vláda Andreje Babiše, tak během roku budeme muset na výdajích na obranu stejně přidat,“ dodal.

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whittaker ve čtvrtek varoval, že výše nákladů na obranu, ke které se Česko zavázalo, není umělou hranicí. Prohlásil to na sociální síti X společně s článkem Euronews, který uvádí, že schválený český rozpočet sotva plní dvě procenta HDP na obranu a to v případě započítání o položek z jiných ministerstev. Podle vlády ale je nad 2 procenty. Landovský řekl, pro Spojené státy jsou v otázce obrany zásadní konkrétní čísla. Pokud by Česká republika zůstala nad hranicí dvou procent HDP a zároveň představila plán postupného růstu výdajů, podle něj by to Washington mohl přijmout. Naopak pokles pod dvě procenta by podle něj mohl být pro Američany problém. „Pokud padneme pod dvě procenta, bude pro Američany morální hazard, že nechají nějakého spojence, aby nejen nepřijal nový závazek, ale neplnil ještě ten starý,“ dodal.

Kompletní audio a videoverzi podcastu najdete ZDE.

Landovský komentoval také konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle něj mají Washington i Jeruzalém jasně definované cíle. „Trump řekl, že má červenou linii – Írán nesmí mít jadernou zbraň a nesmí mít ani prostředky k jejímu doručení. Tyhle dva cíle zůstávají primárními cíli operace,“ uvedl. Změna íránského režimu by podle něj byla pouze možným vedlejším efektem.

Současně upozornil, že americká politika musí při vedení konfliktu brát v úvahu domácí veřejné mínění. „Amerika je velmi citlivá na těla mladých Američanů, co se domů vrací v černých pytlích. Každý prezident, který to musí svým voličům vysvětlovat, musí velice vážit slova, jak smysluplná ta oběť byla,“ řekl.

Verzi pro YouTube najdete ZDE.

Landovský varoval před rostoucí globální nestabilitou. Podle něj se současný světový řád dostává na hranici svých možností. „Svět se může začít vařit velice rychle. Poslední páteří stability světa je mocenská rovnováha a jaderné zbraně,“ uvedl. Jestli je svět na začátku třetí světové války, podle něj nikdo neví, jisté ale je, že svět čeká zásadní mocenská reorganizace.