AI za deset let nahradí lidi a peníze ztratí smysl, řekl Musk. Čína převezme vedení v technologiích

Nejbohatší muž světa a jeden z hlavních technologický lídrů současnosti Elon Musk poskytl týdeníku The Economist jeden z nejobsáhlejších rozhovorů za poslední roky. V něm mimo jiné představil svou vizi budoucnosti, v níž umělá inteligence během několika let překoná lidstvo, roboti převezmou většinu práce a peníze přestanou mít význam. Nejbohatší muž světa se ale v rozhovoru neomezil jen na technologie. Vyjádřil se také k válce na Ukrajině, Velké Británii, migraci, evropské pravici, Číně i vlastnímu angažmá v politice po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025. Británii předpověděl občanskou válku.

Musk v rozhovoru tvrdí, že vývoj umělé inteligence postupuje mnohem rychleji, než si veřejnost připouští. „Lidé si neuvědomují, že to, co říkám, se skutečně stane,“ uvedl. Podle jeho odhadu už během pěti let systémy AI překonají souhrn lidských schopností a během další dekády převezmou většinu duševní i fyzické práce. Výsledkem má být společnost, v níž bude zaměstnání otázkou volby, nikoliv nutnosti, a peníze postupně přestanou hrát zásadní roli.

Taková změna podle něj bude vyžadovat i nový ekonomický model. Státy by podle Muska měly lidem zajistit „univerzální vysoký příjem“ a jednoduše jim vyplácet peníze, protože v ekonomice založené na téměř neomezené produkci strojů bude větším problémem klesající poptávka a deflace než inflace. Sám zároveň prohlásil, že je připraven odvádět „biliony na daních“, přestože podle něj budou peníze během deseti let z velké části postrádat význam.

Vedle technologických vizí se Musk rozsáhle v rozhovoru věnoval i geopolitice, a to včetně války na Ukrajině. Satelitní síť Starlink jeho společnosti významně pomáhá Ukrajině bránit se proti ruské invazi. Musk nicméně znovu zopakoval, že součástí případného mírového řešení by měly být podle něj územní ústupky Rusku.

Dále se v rozhovoru ostře vymezil vůči tomu, jak jsou nejen v médiích popisovány některé evropské pravicové strany, respektive jejich politici. Jejich označování za krajně pravicové označil za „nepravdivé, zavádějící a nesmyslné“. Zdůraznil, že jde o „normální lidi“, kteří usilují o bezpečná města, chráněné hranice a rozumné veřejné výdaje.

V souvislosti s migrací pak Musk znovu predikoval budoucnost Velké Británie. Uvedl, že pokračující příchod lidí s názory „neslučitelnými se západními hodnotami“ může během příštích dvaceti let podle něj vyústit v občanskou válku. Zároveň v souvislosti s tím dostal od šéfredaktorky Economistu Zanny Minton Beddoesové, která rozhovor vedla, otázku, zda je proti muslimům. „Jsem proti znásilňování a vraždám. Jsem proti prosazování pravidel a zákonů, které jsou v rozporu s tím, co jsme na Západě přijali za normu. A je obrovská škoda, že tradiční média, jako jste vy, to nedokážou rozpoznat,“ odpověděl Musk.

Rozhovor se dotkl také jeho role v americké politice. V roce 2025 od ledna do května mimo jiné Musk působil v již zrušeném neoficiální poradním úřadu americké vlády s anglickým názvem Department of Government Efficiency (DOGE), do češtiny překládaném jako úřad pro efektivitu státní správy. Musk připustil, že po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu sehrál výraznější úlohu, než původně zamýšlel. „Upřímně řečeno, nechal jsem se unést,“ řekl. Současně ale nijak nenaznačil, že by chtěl jakkoliv ustoupit z veřejné debaty týkající se politických témat.

Pozornost Musk v rozhovoru věnoval i technologickému soupeření Spojených států s Čínou. Na rozdíl od řady představitelů amerického technologického sektoru se domnívá, že čínské firmy mají „dobrou šanci“, jak řekl přímo v rozhovoru, převzít v oblasti umělé inteligence vedoucí postavení. Argumentuje především jejich výrobními kapacitami, dostatkem energie i rychlým rozvojem robotiky. V rozhovoru kritizoval proto snahy části administrativy prezidenta Trumpa omezit využívání čínských modelů AI americkými společnostmi. Podle Muska taková opatření vývoj nezastaví. Čína je navíc podle něj „blíže, než si většina lidí uvědomuje“ k vyřešení problému výroby nejmodernějších čipů.

Přesto Musk připouští, že stále výkonnější umělá inteligence představuje i významné bezpečnostní riziko. Podpořil proto myšlenku, aby si přední americké i čínské laboratoře ještě před zveřejněním nových modelů navzájem ověřovaly jejich bezpečnost a upozorňovaly vlády na případná rizika. Kvůli tomu je podle svých slov připraven se přenést i přes dlouholetý spor se šéfem OpenAI Samem Altmanem. „Pokud si budeme muset promluvit, promluvíme si. Možná budeme muset odložit osobní spory pro dobro světa,“ uvedl v rozhovoru pro The Economist.