V Česku je přes 600 000 Ukrajinců. Tvrdšími pravidly mají úřady vycházet vstříc i Zelenskému

Ministr vnitra Lubomír Metnar při středečním setkání se svým německým protějškem Alexandrem Dobrindtem jednal i o zpřísnění podmínek pro ukrajinské uprchlíky v Evropě. Uvedl, že do Česka stále měsíčně proudí 6 000 ukrajinských uprchlíků. Celkem je podle posledních statistik v Česku přes 612 000 Ukrajinců a tvoří tak více jak polovinu cizinců v zemi. V kuloárech se pak podle zdrojů Echa mluví o tom, že přísnější podmínky pro Ukrajince, včetně těch zavedených ještě za minulé vlády, mají vycházet vstříc i přání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se po válce co nejvíce Ukrajinců vrátilo domů. Metnar pak v minulých dnech mluvil i o zpřísnění trestných činů cizinců.

Podle údajů ministerstva vnitra k 31. prosinci 2025 žilo v Česku 612 953 Ukrajinců s evidovaným pobytem. Tento počet se zvýšil o 37 000 ve srovnání s předchozím rokem. Nárůst počtu Ukrajinců z řad uprchlíků pak stoupl výrazně na podzim minulého roku, kdy ukrajinská vláda uvolnila cestovní restrikce pro muže ve věku 18-22 let, kteří mohou nyní z Ukrajiny vycestovat. K pondělní půlnoci mělo dočasnou ochranu v souvislosti s válkou na Ukrajině v ČR 400 083 lidí. Hranice 400 000 uprchlíků byla překročena poprvé od roku 2023.

Podle údajů ministerstva vnitra žilo v Česku na konci loňského roku legálně 1 131 197 cizinců s povoleným pobytem, tvořili tak 10,38 procenta populace. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o zhruba 37 000, tedy o 3,4 procenta. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Z toho občané Ukrajiny tvoří 54 %.

„Česko nadále čelí vysokému počtu nově příchozích, přibližně 6 000 osob měsíčně. Proto jsme německou stranu informovali, že podle nás je nutné otevřít debatu o úpravě dalšího nastavení dočasné ochrany. Dle Lubomíra Metnara Česko zastává názor, že je třeba zvážit omezení jejího rozsahu, například z hlediska geografického původu nebo dalších kritérií. V tomto ohledu však ministr vnitra zdůraznil potřebu koordinace s dalšími státy,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Ivana Nguyenová poté, co se Metnar setkal se svým německým protějškem.

Ministr vnitra Lubomír Metnar v minulých dnech rovněž oznámil, že vláda chystá novou legislativu, která zpřísní pravidla pro cizince páchající trestnou činnost. Nový návrh zákona o pobytu cizinců má posílit možnost zrušit pobyt pachatelům trestných činů a zlepšit kontrolu nad tím, kdo do České republiky přichází. „Není úplný přehled o tom, koho tu máme, obecně o cizincích, proto z dobrovolnosti registrace občanů EU zavádíme povinnost,“ řekl Metnar.

Nová vláda zároveň letos opět počítá s programem zvláštního dlouhodobého pobytu. Ten umožňuje ukrajinským uprchlíkům přístup na pracovní trh na 5 let místo jednoho roku, jak je to platné u dočasné ochrany. Zároveň však musí žadatelé splnit přísné podmínky včetně vysokého přijmu a bezdlužnosti. Minulý rok o něj zažádaly desítky tisíc žadatelů, získalo ho však jen něco přes 16 000 z nich. Ukrajinským uprchlíkům kromě větších jistot dává i snazší cestu k občanství. V případě, že žadatel všechny podmínky splní, totiž získá možnost pobytu na pět let, volný přístup na trh práce a možnost následně požádat o trvalý pobyt, který je předstupněm pro zisk občanství.

Jedním z důvodů přísných podmínek zvláštního dlouhodobého pobytu má pak být i snaha vyjít vstříc Ukrajině a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Ten chce, aby se co největší množství nyní uprchlých Ukrajinců po skončení války v zemi vrátilo domů. Podle kuloárních informací redakce deníku Echo24 tento zájem Ukrajiny reflektují i české úřady.

Ukrajinští uprchlíci se stali klíčovou součástí české ekonomiky, zejména v sektorech, které čelí nedostatku pracovníků. Ministr práce Aleš Juchelka uvedl, že bez Ukrajinců by české stavebnictví, sociální péče a část zdravotnictví nefungovaly. „Vidíme už několik let – a to i před ruskou agresí na Ukrajině –, že z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech či zdravotnictví by se tady Česká republika bez ukrajinských uprchlíků v tak velkém množství samozřejmě neobešla,“ uvedl Juchelka.

Na přímý dotaz, zda by se trh práce bez uprchlíků z Ukrajiny obešel, odpověděl Juchelka, že rozhodně ne. Ministr pak opět zdůraznil jejich neocenitelnou roli v české ekonomice. Zástupci profesních sdružení ve stavebnictví tento názor potvrzují. Stavebnictví dlouhodobě čelí nedostatku pracovníků, a Ukrajinci tvoří podle nich zhruba desetinu pracovní síly v tomto sektoru. „Pokud by zde Ukrajinci nepůsobili, byla by situace výrazně složitější. Je třeba si otevřeně říci, že čeští pracovníci ve frontě na stavební pozice nestojí. Případný odchod části ukrajinských pracovníků by tedy měl na obor jednoznačně negativní dopad,“ uvedl Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Vláda se nyní soustředí na rychlejší přijímání zahraničních pracovníků. Podle hospodářské strategie by mělo být vyřízení povolení k pobytu pro pracovníky ze zahraničí zrychleno, a to zejména pro vysoce kvalifikované pracovníky. V Německu či Nizozemsku je proces zhruba třikrát rychlejší než v České republice, kde to v průměru trvá přes šest měsíců. „Cílem těchto kroků je nastavit jasná, srozumitelná a vymahatelná pravidla, která budou chránit bezpečnost občanů a zajistí férový a funkční systém pro ty, kteří v České republice pobývají,“ uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar. Podle předsedy SPD Tomia Okamury jsou zahraniční pracovníci v některých oborech potřeba. Upozornil však, že strategie neobsahuje konkrétní počty přijímaných pracovníků a že kontrola by měla být přísnější.

Ukrajinští pracovníci také významně personálně přispívají do českého zdravotnictví. Na konci loňského roku v Česku působilo 1098 ukrajinských lékařů, 242 zubařů, 1036 všeobecných a 454 praktických zdravotních sester. Od února 2022 přibylo 472 lékařů, 36 stomatologů, 639 sester a porodních asistentek a 956 ostatních lékařských zdravotnických pracovníků, jako jsou sanitáři, ošetřovatelky a další. Od začátku roku 2022 je to nárůst přibližně o 55 %.