Nejen Francie, Británie a Německo. Poslat vojáky na Ukrajinu nabízí i Estonsko
VOJÁCI NA UKRAJINU
Estonsko je připraveno zapojit se do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu vojenskou jednotkou o síle jedné roty, uvedl dnes podle agentury Reuters estonský premiér Kristen Michal. Rotu obvykle tvoří 100 až 250 vojáků, ale šéf estonské vlády na tiskové konferenci se svým finským protějškem Petteri Orpem v Tallinnu neupřesnil konkrétní počet.
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes prohlásil, že spojenci v alianci a Kyjev pracují na tom, aby zajistili, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou na takové úrovni, aby se Rusko už nikdy nepokusilo zemi znovu napadnout. Podílet se na nich podle něj bude Evropa a Spojené státy. "Nezbytné budou robustní bezpečnostní záruky a na jejich definování nyní pracujeme," řekl šéf NATO na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě.
Today, NATO Secretary General Mark Rutte is in Ukraine. During our meeting, we discussed, first and foremost, what next joint steps of ours can provide Ukraine and all of Europe with greater security and bring the real end of the war closer.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 22, 2025
Most importantly, this includes our… pic.twitter.com/Ve5NrdyQqB
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer jako představitelé takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, se vyslovili pro nasazení vojáků na Ukrajině jako pro záruku poválečného urovnání. Rovněž německý kancléř Friedrich Merz naznačil, že by tomu bylo otevřené i Německo.
Případná přítomnost evropských vojáků na ukrajinském území je ovšem pro Rusko zcela nepřijatelná, řekl podle agentury AFP ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle jeho slov by šlo o "zahraniční intervenci". Rusko 24. února 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu a její části ruští vojáci okupují, zatímco napadená země se od té doby se západní pomocí brání.
Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Aktuálně má 31 zemí, včetně České republiky.
