ODS sesbírala podpisy pro boj proti povolenkám v EP. Rumuni prý snaze uškodili

Český boj proti emisním povolenkám pokračuje i na úrovni Evropského parlamentu. Europoslanec Ondřej Krutílek sesbíral podpisy pro iniciativu vlády Petra Fialy (oba ODS) na zmírnění dopadů systému ETS 2. Snaze však podle Krutílka uškodili rumunští europoslanci, kteří jsou v ODS v jedné frakci a vyvolali neúspěšné hlasování o nedůvěře šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Krutílkův kolega o nich už dříve řekl, že mají „IQ tykve“. Vláda zároveň čelí kritice, že to byla právě ona, kdo odsouhlasil nejtvrdší klimatické návrhy.

Česko zaslalo Komisi na začátku července požadavky na změnu obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov, označovaných jako ETS 2. Dokument podepsalo dalších 17 států Evropské unie. Státy žádají například pravidelné zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů nebo nastavení mechanismu, který by omezil výkyvy cen povolenek. Česko bude usilovat o to, aby systém emisních povolenek z dopravy a z vytápění budov, označovaný jako ETS 2, byl pro státy Evropské unie dobrovolný. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zrušení celého systému nevidí jako reálné, protože část států EU ho chce provozovat.

Pro český návrh na zrušení či odsunutí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2 se nepodařilo v EU dojednat dostatečnou podporu. „Česká republika proto postupuje v krocích a vypracovala společný dokument, tzv. non-paper, který navrhuje konkrétní úpravy ETS2 a který již podepsala kvalifikovaná většina států unie, což jasně ukazuje, že naše obavy nejsou ojedinělé,“ uvedl premiér Fiala.

Snaha o zmírnění dopadu povolenek pokračuje i na půdě Evropského parlamentu. „Odmítáme přijmout emisní povolenky pro domácnosti v navržené podobě. Normu ETS2 chceme změnit. S podporou poslanců z 5 frakcí a 16 zemi teď tlačíme na řešení, které povede k předvídatelným a spravedlivým cenám. Je to jen první krok. Říkáme jasné ne extrémům, které by trestaly lidi za to, že topí nebo jezdí do práce. A my budeme dál tlačit – na Komisi, na Evropu, na každého, kdo chce žít v realitě, ne v ideologii,“ uvedl Krutílek na síti X s tím, že za něj by bylo nejlepší směrnici zrušit, je ale třeba se pohybovat v rámci politické reality.

Pro Echo24 Krutílek řekl, že dopis podepsalo 53 europoslanců. To je ale nepatrný počet. „Odeslal jsem jej minulé úterý. Bohužel nám v tomto směru ublížila nešťastná akce rumunských poslanců z naší frakce, kteří vyvolali hlasování o nedůvěře Komisi, za své vlády by se jinak veřejně postavilo více poslanců,“ uvedl Krutílek. Europoslanec Alexandr Vondra ještě před neúspěšným hlasováním o nedůvěře von der Leyenové ostře rumunské kolegy z frakce ECR kritizoval.

„Dali to (návrh na hlasování o nedvůvěře) do oběhu naši Rumuni, kteří mají IQ tykve. (...) Je to hloupý signál a podkopává snahu rozebrat ten Green Deal,“ uvedl pro Echo před jednáním Vondra s tím, že sám má k von der Leyenové mnoho výhrad, ale postup Rumunů nesplňuje ani elementární politický účel. Europoslanci ODS se pak hlasování ani neúčastnili.

Iniciativu nepodpořili levicově-zelená část spektra

Krutílek v souvislosti s podporou iniciativy v boji proti ETS 2 řekl, že nešlo o podporu celých frakcí, ale individuálních poslanců především z ECR, dále z Evropské lidové strany (kam patří i Ursula von der Leyenová), Patriotů pro Evropu (z Česka tam sedí ANO či Filip Turek), Evropy suverénních národů a Renew (liberální frakce, která podporuje von der Leyenovou). „Proti se tedy staví levicově-zelená část politického spektra, která by si přála pokračovat v tvrdé greendealové linii předchozí Komise. Za EPP jsme získali podpisy ze zemí střední a východní Evropy, ale od řady dalších kolegů vím, že návrh také podporují,“ uvedl Krutílek.

„Máme indikaci, že Komise je návrhům na úpravu ETS2 směrem k větší předvídatelnosti a rozumné ceně povolenek otevřená, doufám tedy, že po létě přijde s konkrétním návrhem, pro který budeme hledat parlamentní podporu. Mezitím samozřejmě budeme dál vysvětlovat kolegům, co se na naše občany řítí. Pokud bude Komise s konstruktivním řešením váhat, opět na ni přitlačíme. A své úsilí napneme také směrem k důkladné revizi a opravě celého ETS, hodnocení je naplánováno na polovinu příštího roku,“ dodal Krutílek.

Vláda zároveň čelí kritice, že to byla právě ona, kdo v klimatických opatřeních odsouhlasila nejtvrdší řešení. Uvedl to například stínový premiér Karel Havlíček (ANO). „Je to hra. Vládní koalice ve skutečnosti vždy v klimatických opatřeních odsouhlasila nejtvrdší klimatická řešení,“ řekl. Jedná se podle něj pouze o výkřik, protože kdyby vláda pokračovala po podzimních sněmovních volbách v původní sestavě včetně Pirátů, tak právě odmítají jakoukoli revizi.

Podle Havlíčka se musí celý systém přehodnotit, tedy zásadně změnit systém práce s emisními povolenkami. „Nemůže to být spekulativní a tržní nástroj, kdy je naprosto nekontrolovatelná cena,“ podotkl. Pokud se změny nepodaří prosadit, musí se podle něj vláda kategoricky vymezit. „Opakovaně říkáme, že i kdybychom měli jít do nejtvrdšího střetu s EU, měli bychom se soudit, tak tak učiníme, opřeme to o jasné argumenty,“ řekl Havlíček. Nelze podle něj dovolit dále zatížit domácnosti emisními povolenkami.

Podle expertů by systém emisních povolenek ETS2 mohl zdražit pohonné hmoty i některé druhy vytápění. O tom jak se cena povolenky promítne například do ceny benzínu informovalo Echo24 už v minulosti. V případě, že povolenky budou prodávat za přibližně 45 eur za povolenku, byl by dopad například na litr benzínu v jednotkách korun, v případě, že by však ceny povolenek obchodovaly například za 150-200 eur, mohly by ceny paliv pro motoristy narůst i o více než 10 korun.

Podle návrhu Evropské komise má před vysokými cenami povolenek chránit systém, který v případě překročení ceny 45 eur vypustí do oběhu další povolenky. Už nyní se však termínované kontrakty na ETS 2 obchodují za cenu kolem 70 eur. Některé státy včetně Česka se tak obávají, že systém vysokým cenám povolenky nezabrání. Druhým opatřením pak má být Klimatický sociální fond, ze kterého by země občanům případné vysoké ceny paliv kompenzovaly.