Z 2000 miliard našich peněz za lithium je „zajímavý příjem rozpočtu“: Co další velké projekty?

V roce 2017 byla těžba lithia klíčovým tématem, současný premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy vyčíslil výnos z těžby na dva tisíce miliard. V současné době ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) mluví mnohem opatrněji a říká, že i při započtení různých rizikových faktorů je těžba stále „finančně zajímavá“. Jde podle něj o částku, která bude pro ČEZ jakožto investora výrazná, což pak bude následně „zajímavé“ i pro státní rozpočet. Popsal, jaké další velké projekty jsou pro vládu prioritní.

Na svém Facebooku Babiš před volbami v roce 2017 v předvolebním letáku sliboval, že „nenechá ČSSD ukrást lithium stejně jako OKD“ a vyčíslil údajnou škodu. „Ministři ČSSD v tichosti a na poslední chvíli připravují krádež. Naše největší nerostné bohatství lithium má jít do rukou zahraniční firmy. Dva tisíce miliard našich peněz. Stejný tunel jako v případě OKD. Musím dodávat víc?“ napsal Babiš 11. října 2017.

Po více než osmi letech těžba dosud nebyla zahájena, podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka ale klíčové rozhodnutí týkající se lithia padlo ještě za minulé Babišovy vlády v roce 2021. „Tehdy jsme dostali míč zpět na stranu Česka. Zajistili jsme, že ČEZ získal majoritní podíl v Geometu, čímž jsme de facto získali kontrolu nad těžbou a zpracováním. Následovala příprava zpracování, celého časového harmonogramu a investičního plánu. Jsme už ve fázi, kdy je předjednána i státní podpora pro tuto těžbu na úrovni strategické investice. Řeší se v tuto chvíli závěr, tedy definitivní forma zpracování,“ uvedl pro Echo24 Havlíček.

Jestli půjde nakonec o 2000 miliard, nebo dokonce více s ohledem na vývoj ceny peněz, není jasné. „Že to bude v Prunéřově už je jasné, logistika těžby a tak dále je také předjednána. Všechno záleží na finálním ekonomickém pohledu. To znamená, připravuje se mnoho scénářů ve vazbě na vývoj ceny lithia na světových trzích, na posílení bezpečnosti a odolnosti České republiky. I při započtení různých rizikových faktorů je to stále finančně zajímavé,“ uvedl Havlíček.

V reakci na to, zda půjde o stovky miliard či dokonce avizované biliony, Havlíček řekl, že je nutné se dívat na životní cyklus těžby, který se odhaduje na 20 až 25 let. „Už je to částka, která by pro ČEZ jakožto investora byla velmi výrazná. To by se pak propsalo i do státního rozpočtu. Jde o takový objem, který bude pro státní rozpočet zajímavý,“ řekl dále ministr.

Popsal také, že Babišova vláda se chce zaměřit na velké investiční projekty jinak, než minulá vláda. „Ta si kupovala investory tím, že je přeplácela. Je to sice cesta, ale do pekel. K nám by měli chodit investoři, kteří tady mají skvělý trh práce, mohou tu růst, mají tu přijatelné ceny energií a tak dále. No a pak nějaké motivační faktory typu těch zmiňovaných odpisů. Ten cash-in, tedy takzvaná přímá podpora, by se měla minimalizovat. Minulá vláda si kupovala investory za mimořádné částky, které jsou navíc zasmluvněné, byť třeba ještě nebyly vyplaceny. My chceme přivádět investory, ale ne za každou cenu,“ popsal Havlíček.

Studie proveditelnosti potvrdila, že na Cínovci je možné těžit 3,2 milionu tun rudy ročně, ze které se vyrobí přibližně 37 000 tun uhličitanu lithného bateriové kvality až pro 1,3 milionu elektrických vozidel. Nyní pokračuje složitý povolovací proces včetně posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V krušnohorském regionu už proběhly odkupy pozemků pro zpracovatelský závod a Ústecký kraj upravil územní plán.

Projekt lithium parku zahrnuje hlubinnou těžbu rudy, zmiňovaný transport do zpracovatelského závodu v Prunéřově, výzkumné centrum a výrobu finálních lithiových produktů, přičemž se jedná o klíčovou příležitost pro transformaci uhelného regionu a vytvoření nových pracovních míst. Samotná těžba by podle realistických scénářů mohla začít nejdříve na konci tohoto desetiletí, spíše však až po roce 2030, uvádí Operační program Spravedlivé transformace.

Mezi velké projekty patří kromě těžby lithia i takzvaná AI gigafactory. Koncem února Havlíček informoval, že to vypadá, že kabinet najde s Českými Radiokomunikacemi jako investorem rozumnou cestu a k projektu stavby velkého datového centra pro účely umělé inteligence se přihlásí. AI gigafactory si vyžádá celkovou investici zhruba 100 miliard korun. Z toho zhruba 70 miliard by investovaly České Radiokomunikace, 15 miliard český stát a 15 miliard Evropská komise.

"S ohledem na to, jak se to v Evropě v tuto chvíli vyvíjí, ve smyslu budování těchto infrastruktur, ve smyslu poptávky, ve smyslu stability prostředí, odolnosti, se blížíme k tomu finálnímu rozhodnutí. A já musím říci, že od toho opatrného přístupu začínám být optimistický a vypadá to, že i s tím privátním investorem najdeme velmi rozumnou cestu, kdy ČR se k tomu přihlásí,“ řekl Havlíček 20. února, když vláda představovala hospodářskou strategii. Pokud by ČR projekt získala, stala by se podle expertů lídrem v umělé inteligenci.

Podle Havlíčka ale tyto projekty nestačí. „Máme třeba velké výzvy na poli energetiky, nejen ve smyslu jádra, ale také plynu. Budeme muset řešit kapacitní mechanismy. Velmi důležitý projekt je spojený s EUSPA, tedy vesmírnou agenturou, ve smyslu i posílení na technologické úrovni. I z tohoto důvodu jsem začal koncentrovat hospodářské aktivity pod MPO, což byl mimochodem můj slib. Přejímáme část agendy z ministerstva dopravy, z úřadu vlády a tak dále. Koncentrujeme pod MPO výzkum, kosmický průmysl a děláme z něj skutečně prvoligové evropské ministerstvo hospodářství,“ uvedl Havlíček.