Jiskřící spor Babiše s Plagou. Proč stát do soukromých a církevních škol posílá 20 miliard

Mezi ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO) se při jednání o státním rozpočtu na příští rok otevřel spor o peníze pro soukromé a církevní školy. Plaga tvrdí, že v návrhu chybějí zhruba tři miliardy korun na výdaje, které musí jeho resort při současném znění zákonů uhradit. Babiš naopak veřejně položil otázku, proč stát posílá kolem 20 miliard korun ročně do soukromých a církevních škol, když existuje síť veřejných škol. Na to existuje více odpovědí, ta základní je, že to tak nyní ukládá zákon. Tedy v případě jiného nastavení by muselo dojít k legislativním změnám.

U soukromých škol totiž nejde o dotaci, jejíž výši by ministerstvo každý rok určovalo libovolně. Pravidla stanovuje zákon č. 306/1999 Sb. o poskytování dotací soukromým školám. Škola zapsaná ve školském rejstříku, která splní zákonné podmínky a uzavře smlouvu s krajským úřadem, získává ze státního rozpočtu dotaci na neinvestiční výdaje související se vzděláváním a provozem. Podle dřívějších dat MŠMT pak valná většina prostředků míří do soukromých škol, na církevní připadala zhruba pětina výdajů.

Klíčový je takzvaný normativ. Ministerstvo školství každý rok stanoví pro jednotlivé druhy škol a obory částku odpovídající ročním neinvestičním výdajům na jednoho žáka ve srovnatelném veřejném školství. Z ní se následně počítá dotace soukromé škole. Například normativ pro žáka čtyřletého gymnázia činí letos podle MŠMT 98 115 korun ročně.

Základní dotace u běžných základních a většiny středních škol odpovídá 60 procentům normativu. Při splnění podmínek pro takzvanou zvýšenou dotaci však může u ZŠ dosáhnout 100 procent normativu a u většiny maturitních středních škol včetně gymnázií 90 procent. Soukromé čtyřleté gymnázium tak může letos získat přibližně 88 300 korun na žáka ročně. Podmínkou zvýšené dotace je mimo jiné odpovídající hodnocení České školní inspekce. Zákon stanoví také pravidla pro použití případného zisku školy.

Neznamená to ale, že stát platí 90 či 100 procent skutečných nákladů konkrétní soukromé školy. Procento se vztahuje pouze ke státem vypočtenému normativu. Vyšší náklady pak škola pokrývá například ze školného nebo prostředků svého zřizovatele. Výše školného přitom sama o sobě státní dotaci nesnižuje.

Do normativu se navíc nepromítají jen výdaje, které u veřejných škol hradí přímo stát. MŠMT do výpočtu zahrnuje i část nákladů, které u obecních či krajských škol nese jejich zřizovatel. Smyslem je zahrnout do srovnávací základny i provozní výdaje, které u veřejné školy nese obec, zatímco soukromá škola takového veřejného zřizovatele nemá.

Rozdíl se zvýraznil od letošního roku. U veřejných škol přešlo financování nepedagogické práce a většiny dalších neinvestičních výdajů na obce a kraje, které na ně dostaly více peněz prostřednictvím rozpočtového určení daní. U soukromých škol zůstává tato část nákladů součástí státního normativního financování.

Církevní školy mají odlišný režim. Nepoužívá se u nich stejný systém základní a zvýšené dotace jako u soukromých škol. Jejich financování upravuje přímo školský zákon a ministerstvo pro ně každoročně stanovuje vlastní normativy na zákonem vymezené neinvestiční výdaje. Dotace se pak odvíjí přímo od počtu žáků a příslušného normativu. Například pro žáka čtyřletého církevního gymnázia činí normativ pro rok 2026 98 115 korun ročně.

U veřejných škol je financování nastavené jinak než u soukromých a církevních a není založené na jednom normativu na žáka. Stát od roku 2026 financuje především pedagogickou práci, přičemž výše peněz se odvíjí zejména od rozsahu výuky a limitů PHmax, tedy maximálního počtu hodin výuky hrazeného ze státního rozpočtu. Financování nepedagogické práce a většiny ostatních neinvestičních výdajů přešlo od letoška na obce a kraje jako zřizovatele, běžný provoz a investice přitom zřizovatelé hradili už dříve. Kvůli nově převedeným výdajům se jim zvýšil podíl na sdílených daních prostřednictvím rozpočtového určení daní.

V Česku bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva školství 4320 ZŠ, z toho 354 bylo soukromých a 49 církevních. V soukromých ZŠ se vzdělávalo 32 297 z 1 002 916 žáků, v církevních to bylo 7926 dětí. Do soukromých SŠ chodilo v minulém školním roce 83 000 žáků, do církevních 11 862, celkem bylo loni v ČR 514 881 středoškoláků. Ze 1328 SŠ v Česku tvořily soukromé asi čtvrtinu, církevních bylo 46 škol. Z 5409 MŠ tvořily soukromé 475 škol, chodilo do nich asi 15 000 z 347 800 školkových dětí. Do 53 církevních školek chodilo zhruba 2200 dětí.

Ministr Plaga řekl, že se debatě o tom, jak financovat soukromé a církevní školy, nebrání. Jsou podle něj kategorie nákladů, které stát nést nemusí a nemá. „Je potřeba si říct, že soukromé školy nejsou jenom drahé pražské školy, soukromé střední školy zabezpečují v regionech některé nenahraditelné role, existují soukromé speciální školy, tam snad krátit nechceme,“ řekl Plaga. I podle některých odborníků soukromé školy nyní suplují v některých místech chybějící kapacity či nabídku a vznikaly například i jako alternativa v místech s nízkou kvalitou veřejných škol.