Jednací den za 4 miliony. Sněmovnu dál paralyzují opoziční obstrukce, změna pravidel míří do finále

Uplynulý jednací týden dolní komory parlamentu charakterizovala jednání do pozdních nočních hodin, po 23.00 řešili poslanci mj. novelu stavebního zákona. Od řady opozičních představitelů, například šéfa klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky, zaznívalo, že takový způsob projednávání je nedůstojný. Koalice však namítala, že noční schůzování je důsledkem dlouhých debat o programu, kdy vystupuje řada opozičních politiků se svými projevy ještě předtím, než se začnou řešit konkrétní body. Například v úterý, kdy začala schůze dolní komory ve standardních 14.00, se tak zákonodárci dostali k odsouhlasení bodů schůze až po 20.00. Může změna jednacího řádu, kterou sněmovna také řešila v tomto týdnu, něco zlepšit? Každý den jednání sněmovny stojí zhruba 4 miliony korun, spočítala bývalá šéfka zákonodárného sboru Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Její předchůdce Radek Vondráček (ANO) pro Echo varuje „před ohrožením základní ústavní funkce“.

K náročnému týdnu se vyjadřovala řada politiků, jak přímo na plénu, tak na sociálních sítích. „Ten bordel, co nyní vládne ve sněmovně, si její předseda Tomio Okamura opravdu za rámeček dát nemůže,“ kritizoval dění z tohoto týdne na síti X bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). „Nekonečné noční schůze, minimum projednaných zákonů, nekompletní sněmovní orgány. To už je fakt na ručník,“ dodal poslanec, který zastává roli šéfa diplomatů ve stínovém kabinetu ODS. Bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) pro Echo uvedl, že současná opozice zvolila „taktiku opotřebovávací zákopové politické války“ a posunula úroveň obstrukcí „o několik stupňů výš“. Podle něj se situace ve sněmovně dále vyhrocuje a hrozí i ochromení fungování dolní komory. „Sněmovně může hrozit i neprůchodnost a ohrožení základní ústavní funkce,“ uvedl pro Echo poslanec, který nyní vede zahraniční výbor dolní komory.

O využívání výrazně intenzivnějších obstrukcí, než jaké podle něj používalo ANO v minulém volebním období, hovořil v týdnu i 1. místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Připomněl, že strany současné opozice dříve tvrdily, že budou podobnou taktiku využívat jen „zcela výjimečně“, maximálně „dvakrát až třikrát za volební období“. „Realita – opozice používá obstrukce skutečně 2–3x, ale týdně,“ napsal v pátek na X Nacher. Podle něj opozice blokuje jednání prakticky každý den a pravidelně využívá dlouhé debaty při projednávání jednotlivých zákonů i programu schůze. „Každé úterý navíc jen tak při projednávání programu, aby nevyšli opoziční poslanci ze cviku,“ míní Nacher. „Současná opozice obstruuje více než ta předchozí, přes veškerou rétoriku, že tak nečiní,“ tvrdí poslanec ANO.

Benda: Zdržovat jsem ještě nezačal

Například středeční nezvolení poslankyně Barbory Urbanové (STAN) jakožto nominantky hnutí na poslední volné místo v čele dolní komory či nedoplnění správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) o bývalého ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) či poslankyni ODS Zdenku Němečkovou Crkvenjaš rozlítilo šéfa klubu ODS Marka Bendu. „Vládní koalice se chová jak barbaři, kteří dobyli Řím a mají pocit, že musí vraždit, vraždit a vraždit,“ prohlásil Benda. „Tak jako řekněte, že opozice nemá mít žádné pozice, že porušíte všechny zvyklosti,“ doplnil poslanecký matador s příslibem dalších dlouhých jednání. „Vy máte pocit, že vás někdo zdržuje. Ještě jsem zdržovat nezačal. Počítejte s tím, že zdržovat začnu,“ varoval Benda.

„Je evidentní, že změna pravidel bude nutná,“ řekl pro Echo Vondráček v souvislosti se změnou jednacího řádu, která se dostala ve druhém čtení na přetřes symbolicky právě v úterý před půlnocí. Otázkou podle něj zůstává, zda bude opozice ochotna hledat kompromis. „Zatím se to nezdá,“ míní bývalý šéf sněmovny. V minulém volebním období vyvolávaly diskuse o neefektivním fungování dolní komory obstrukce tehdy opozičních hnutí ANO a SPD, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera, nebo dokonce přes noc. K úpravám jednacího řádu tehdy vznikla komise, k dohodě ale nedospěla.

Bývalá předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v minulém volebním období opakovaně uváděla, že jeden jednací den dolní parlamentní komory stojí zhruba čtyři miliony korun. Tento argument používala právě při kritice opozičních obstrukcí. Samotné číslo však vycházelo z přepočtu celkových ročních nákladů dolní komory a jeho přesnost někteří politici i ekonomové zpochybňovali.

Právě minulé volební období bylo poznamenáno rekordními obstrukcemi opozičních hnutí ANO a SPD, které stavěly především na dlouhých vystoupeních svých předsedů Andreje Babiše a Tomia Okamury. Oba politici díky přednostnímu právu opakovaně vystupovali bez časového omezení ještě před schválením programu schůze a blokovali jednání sněmovny na dlouhé hodiny. Okamura v jednom z případů řečnil více než 11 hodin v kuse, Babiš při debatě o konsolidačním balíčku vystupoval přes šest hodin a jednání dolní komory se kvůli podobným obstrukcím pravidelně protahovala hluboko do noci. Právě změna jednacího řádu, kterou čeká již jen třetí čtení, by měla vyřešit alespoň několik nejproblematičtějších bodů.

Novela proto zavádí časové limity pro vystoupení při navrhování změn programu – poslanci s přednostním právem by měli mít na návrhy programu omezený čas, řadoví poslanci ještě kratší. Druhá oblast se týká samotných obstrukcí během projednávání zákonů. Sněmovna by nově měla mít širší pravomoc omezovat délku vystoupení řečníků. Předkladatelé argumentují tím, že dnešní pravidla umožňují prakticky neomezené blokování projednávání předloh. Třetím bodem jsou faktické poznámky. Právě jejich řetězení bylo v minulém období jedním z hlavních nástrojů zdržování. Poslanci na sebe reagovali dvouminutovými vstupy, následovaly odpovědi, další faktické poznámky a debata se mohla protahovat prakticky donekonečna. Původní verze novely proto počítala s tím, že plénum bude moci počet faktických poznámek omezit až na dvě na osobu a zruší se možnost následné odpovědi.

„Kvůli tomu, zda podpoříte takový dotační titul, jsem ochotna přestat být onou bestií, jak jste mě jednou nazval, když jsem vám přinesla seznam nedostatečných kapacit,“ uvedla ve své interpelaci na premiéra ohledně kapacit ZŠ poslankyně STAN @v_kovarova. „Víte, že já vás miluju,“…

— Dominik.Stein (@DomiSteinPrague) May 28, 2026

Tento bod ale vyvolal odpor části opozice i některých předkladatelů pozměňovacích návrhů. Radek Vondráček a další poslanci v posledních dnech navrhli zachovat současný systém faktických poznámek téměř beze změn. ČTK informovala o tom, že Vondráček a další poslanci se snaží zmírnit některé nejtvrdší části novely, kromě zmíněného omezení faktických poznámek také například výjimku pro předsedu sněmovny, který měl být dle původního návrhu postaven na roveň prezidentu republiky a dalších, co se nemožnosti omezit jeho projev týče. Opoziční Česká pirátská strana například zkritizovala, že předkládaný návrh není dostatečně „family friendly“, jak koalice slibovala.

K novele se sešla celá řada pozměňovacích návrhů, které poslanci představovali v druhém čtení, než o nich budou ve třetím hlasovat. Piráti například navrhli zvýhodnění opozičních poslanců při losování pořadí interpelujících a zavedení finančních postihů členů vlády za neodůvodněnou neúčast při interpelacích. Jurečka chce ochránit pravidelné čtvrteční interpelace při řádných schůzích tím, že by se v této době prakticky nemohly konat mimořádné schůze pléna. Tento týden se interpelace ve čtvrtek po delší absenci konaly, nicméně byly charakterizovány zejména kritikou opozičních tazatelů ze strany premiéra Andreje Babiše. Některé pozměňovací návrhy se týkají odkladu účinnosti, například skupina poslanců TOP 09 kolem Michala Zuny chce posun z 15. dne po publikaci novely ve sbírce na červenec 2029, tedy na konec nynějšího volebního období.