Němečtí policisté se mají připravit na vládu AfD. Přední odborář vyzývá k neposlušnosti

Přední německý policejní odborář Sven Hüber vyzývá své kolegy z řad policistů, aby se připravili na případnou vládu AfD a v případě dle jeho slov „protiústavních příkazů“ byli připraveni je odmítnout. Kontroverzní výzvy si všimla nejen německá média, ale i britský deník The Telegraph. Podle kritiků Hüber zaměňuje služební povinnosti policistů s politickým odporem a snaží se ovlivňovat jejich postoj ke straně, která v posledních měsících ovládla mnoho volebních průzkumů. Německá média zároveň zmiňují Hüberovu služební minulost v dobách Německé demokratické republiky (NDR).

Místopředseda německých policejních odborů GdP Sven Hüber zveřejnil v členském časopise text s titulkem „V místnosti je slon… Jak správně říct ne“. Reaguje v něm na možnost, že by AfD po zářijových volbách v spolkové zemi Sasku-Anhaltsku, kde Hüber působí, získala podíl na vládě a například ministerstvo vnitra.

„Na ústavu nemůžete přísahat a zároveň se spojovat s jejími nepřáteli,“ cituje Hüberův vzkaz německým policistům britský deník The Telegraph. Podle německého deníku Welt pak ve vztahu k případné vládě AfD uvádí: „Převzetí moci AfD nezbavuje žádného úředníka jeho přísahy na ochranu ústavy - právě naopak. Povinnost neuposlechnout, zavedená po skončení nacistické éry, má zajistit, aby se role, kterou policie sehrála v letech 1933 až 1945, již nikdy neopakovala.“ Hüber zároveň tvrdí, že „kdo bere svou přísahu vážně, nemůže jednat jinak: s AfD je to nepřípustné“.

GdP vydala pro policisty kartu s pokyny

Součástí vydání odborářského časopisu je podle WELTu také obecný návod a doporučení pro situace, kdy má policista právní pochybnosti o služebním příkazu.

GdP policistům podle WELTu doporučuje, aby své právní pochybnosti bezodkladně oznámili, vyžádali si písemné potvrzení příkazu, případně se obrátili na nejbližšího vyššího nadřízeného a celý postup zdokumentovali. Pokud by policista považoval konkrétní příkaz za trestný, má jej odmítnout se slovy: „Považuji tento rozkaz za trestný, proto ho nebudu plnit.“ Jako další formulaci odbory doporučují: „Mám právní pochybnosti o tomto rozkazu, protože…“

Hüber se ve svém článku odvolává na článek 91 německého základního zákona a takzvaný „vnitřní stav nouze“. Tvrdí, že policie musí být připravena zasáhnout v případě, že by zemská vláda Saska-Anhaltska ohrozila ústavní pořádek. Podle informací deníku Bild by v takovém scénáři měly být pohotovostní policejní jednotky připraveny „s policejními prostředky obnovit ústavní pořádek“.

„Ústavněprávní nesmysl“

Právě tento výklad se ale setkává s kritikou. Například ústavní právník Volker Boehme-Neßler označil Hüberovy výroky pro Bild za „ústavněprávní nesmysl“ a „nezodpovědné šíření paniky“. „Pouhé členství, a už vůbec ne volba u nezakázané strany, jako je AfD, nemůže žádným způsobem odůvodňovat pochybnosti o ústavní loajalitě policisty,“ řekl také v souvislosti s Hüberovými slovy o „spojování se s nepřáteli“.

ČTĚTE TAKÉ: Stasi 2.0. Sledování lidí začíná. Německé tajné služby budou moci získat data z každého vozidla

Takzvaný „vnitřní státní stav nouze“ podle něj nastává až při „hrozícím nebezpečí pro existenci Spolkové republiky“. „Toto nebezpečí nelze očekávat ani v případě ministra vnitra z AfD v jedné spolkové zemi,“ uvedl Boehme-Neßler pro Bild.

Podobně argumentuje i ústavní právník Ulrich Battis, kterého cituje Welt. Policista, který považuje příkaz za nezákonný, má podle něj nejprve vznést námitku služební cestou. Odmítnout jej může například tehdy, pokud by příkaz znamenal porušení lidské důstojnosti nebo policistu nutil ke spáchání trestného činu.

Kritika přichází i z policejních řad

Hüberův postup kritizuje také šéf konkurenčních policejních odborů DPolG Heiko Teggatz. Podle Weltu jej označil za pokus odborů politicky ovlivňovat vlastní členy a varoval před přípravou na „jakousi ideologickou policii“. Podle Teggatzových slov mají odbory především hájit pracovní podmínky, vybavení a platy policistů.

Od Hüberova textu se distancoval také největší zemský svaz GdP v Severním Porýní-Vestfálsku. „Výslovně a v plném rozsahu se distancujeme od jeho volby slov, jeho přirovnání a z nich vyvozených právně problematických závěrů,“ uvedl podle The Telegraph. „Služební přísaha našim kolegům nebere právo volit,“ dodal svaz. Podobně se podle britského deníku vyjádřila i bavorská organizace GdP. „Naše uniformy nemají stranickou barvu. V řadách policie neprovádíme stranickopolitické školení,“ cituje ji Telegraph.

Hüberova minulost v NDR

Pozornost znovu vyvolává v souvislosti s článkem také Hüberova minulost. Jak připomínají Welt a Bild, před pádem Berlínské zdi v roce 1989 sloužil jako politický důstojník u pohraničních jednotek NDR. Působil u 33. pohraničního pluku v Berlíně. V oblasti, za kterou tento pluk odpovídal, byl v únoru 1989 zastřelen Chris Gueffroy, poslední člověk zabitý při pokusu o útěk přes Berlínskou zeď, připomíná Welt.

Bild navíc uvádí, že Hüber studoval na důstojnické škole NDR „Rosa Luxemburg“ a jeho tehdejší diplomová práce nesla název „Spolkový pohraniční sbor jako nástroj imperialistického zajištění moci a vlády“. Po sjednocení Německa přešel k tehdejšímu Spolkovému pohraničnímu sboru, dnešní spolkové policii. Do GdP vstoupil v roce 1990 a od roku 2022 je jejím místopředsedou.

Historik Hubertus Knabe, bývalý ředitel památníku Berlin-Hohenschönhausen, označil Hüberův text podle Weltu dokonce za „výzvu k puči proti demokraticky zvolené vládě“.

AfD v Sasku-Anhaltsku před volbami 6. září jasně vede průzkumy a jak připomíná The Telegraph, její celostátní podpora nyní sahá až k 30 procent.