Česko ignoruje Trumpův zbrojní projekt. Kdo na tom vydělá? naznačuje ANO

Česká republika se nepřipojí k nové iniciativě Spojených států a NATO na společný nákup moderních amerických zbraní pro Ukrajinu. Rozhodnutí oznámil premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že Česko se chce soustředit na vlastní projekty, zejména takzvanou muniční iniciativu. Opoziční hnutí ANO to kritizuje jako netransparentní a předraženou aktivitu, která podle něho může sloužit k přiklepnutí zakázek vybraným firmám.

„Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ uvedl premiér Fiala pro server Publico.

Stejný postoj potvrdilo ministerstvo obrany. „Se zapojením do této konkrétní akce aktuálně nepočítáme, naše pomoc je však nadále realizována prostřednictvím jiných projektů, například skrz muniční iniciativu. Zároveň Ukrajině poskytujeme pomoc, ke které jsme se společně s ostatními spojenci zavázali na summitu ve Washingtonu,“ vysvětlil mluvčí ministerstva obrany Karel Čapek.

Vláda krok hájí podporou domácího průmyslu. „Obecně platí, že preferujeme dodávky od českého průmyslu tak, aby co nejvíce peněz zůstalo v české ekonomice a byla společně s obranou Ukrajiny posílena i naše konkurenceschopnost,“ uvedla mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.

Opozice varuje před netransparentností

Rozhodnutí kabinetu však ostře kritizuje opozice. Podle stínového ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) je česká muniční iniciativa netransparentní a předražená. „Tvrdíme dlouhodobě, že namísto netransparentní a předražené české muniční iniciativy má vojenskou pomoc Ukrajině případně koordinovat NATO, které k tomu má i potřebné struktury. Pokud to teď vláda odmítá a raději se zuby nehty drží vlastní předražené aktivity pochybného původu a kvality, znamená to, že účelem nemusí být jen pomoc Ukrajině, ale třeba i některým dodavatelům. Jen další potvrzení skandálního hospodaření Fialovy vlády, které se snaží co nejvíce utajit,“ prohlásil Metnar.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš pak v rozhovoru pro agenturu Reuters oznámil, že by případná vláda pod vedením ANO českou muniční iniciativu zrušila. „Samozřejmě. Proč bychom pokračovali? My potřebujeme peníze pro naše lidi,“ řekl Babiš s tím, že projekt by mohla převzít Severoatlantická aliance. Českou iniciativu označil za „předraženou“ a „plesnivou“ a zpochybnil také náklady Česka na její financování.

Vláda: Ohrožení bezpečnosti Česka

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) však varovala, že zrušení muniční iniciativy by mělo vážné důsledky. „Zrušení muniční iniciativy by nejen poškodilo renomé České republiky, ale bylo by zásadním ohrožením i pro naši bezpečnost, protože je to jeden z nástrojů, jak zastavit ruskou agresi daleko od našich hranic,“ tvrdí Černochová. „Ale to je panu Babišovi jedno, protože když z této naší aktivity nemá prospěch jeho byznys a Agrofert, tak ho nesmí mít nikdo. Jeho mentalita je zatížena touhou být na předních příčkách českých miliardářů, a obětuje pro ni cokoliv, včetně našich národních zájmů,“ dodala.

Podle Černochové není pravda, že by byla muniční iniciativa netransparentní či předražená. „To jsme opakovaně prokázali a osobně jsem to doložila i panu Babišovi. A největším důkazem je to, že jí věří naši spojenci, kteří na nákup munice poskytují miliardy korun,“ doplnila.

Podobně reagoval i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Podpora Ukrajiny znamená podporu svobodné Evropy. A pokud to Andrej Babiš po třech letech stále nechápe, ohrožuje bezpečnost Česka. My rozhodně muniční iniciativu rušit nebudeme. Naši partneři ji oceňují a hlavně pomáhá,“ uvedl na síti X.

Česká iniciativa dodala miliony nábojů

Česká muniční iniciativa, která má podporu i některých spojenců v NATO, loni zajistila dodání 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice na Ukrajinu. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno prohlásil, že díky české iniciativě se podařilo získat přes tři miliony kusů střeliva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj program při květnové návštěvě Prahy označil za efektivní.

Na nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, které mají obsahovat například systémy protivzdušné obrany Patriot či rakety JASSM, se chtějí podílet Německo, Velká Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada. Německo už oznámilo, že společně s USA připravuje dodávku dvou systémů Patriot v hodnotě zhruba dvou miliard eur, kterou plně uhradí Berlín.

Naopak země jako Francie nebo Itálie nákup zbraní ve Spojených státech a dodávky svých zbraní na Ukrajinu jednoznačně odmítly.