Obnovení zásob klíčových zbraňových systémů po válce s Íránem potrvá USA několik let

Americkým vojenským dodavatelům budou trvat nejméně tři roky, než doplní zásoby tří klíčových zbraňových systémů hojně využívaných ve válce s Íránem. Vyplývá to z analýzy washingtonského think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Zpráva prohlubuje obavy z toho, že americké síly by měly v případném budoucím konfliktu s Čínou omezené palebné možnosti.

Konkrétně jde o střely s plochou dráhou letu Tomahawk, určené k úderům hluboko na nepřátelském území, a o protiraketové systémy Patriot a THAAD, které slouží k obraně proti příchozím raketám a dronům. „Spojené státy mají dostatek munice pro jakýkoli pravděpodobný scénář v íránské válce, avšak vyčerpané zásoby vytvořily okno zranitelnosti pro případný konflikt v Pacifiku. Čas potřebný k jejich obnově se tak stal zásadním problémem,“ uvádí zpráva CSIS, kterou cituje server ABC News.

Čína si klade za cíl mít do roku 2027 armádu schopnou v případě nutnosti obsadit Tchaj-wan silou – odborníci tento termín považují spíše za aspirační než za pevně stanovený. Čínský prezident Si Ťin-pching přitom v průběhu měsíce května varoval, že pokud Washington špatně zvládne vztahy se samosprávným ostrovem, mohlo by dojít ke střetu či dokonce otevřenému konfliktu mezi USA a Čínou.

Analýza bere v úvahu historický návrh obranného rozpočtu Trumpovy administrativy ve výši 1,5 bilionu dolarů na rok 2027, který výrazně urychluje výdaje na vysoce výkonnou munici zahájené ještě za Bidenovy vlády. Přestože v Kongresu panuje mezistranická shoda na posílení zásob, „problémem dnes není money, ale čas,“ konstatuje zpráva. „Rozšiřování výrobních kapacit a výroba těchto složitých systémů vyžadují čas,“ dodává a upozorňuje, že okno zranitelnosti potrvá několik let.

Prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth opakovaně ujišťují, že USA jsou schopny vést jakoukoliv válku. Hegseth minulý měsíc sdělil zákonodárcům, že vojenské výdaje za Trumpa pomohou výrobcům zdvojnásobit či dokonce ztrojnásobit kapacity. Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell prohlásil, že armáda „má vše potřebné k tomu, aby jednala v čase a na místě podle prezidentova uvážení.“

Někteří vojenští experti nicméně tato ujištění zpochybňují. „Představitelé Pentagonu znali reálný stav našich vojenských zásob a doufejme, že někomu řekli: ‚Pokud vstoupíme do tohoto konfliktu, i v těch nejkonzervativnějších odhadech snižujeme zásoby na kritickou úroveň,‘“ uvedla Virginia Burgerová, analytička neziskové organizace Project On Government Oversight a bývalá důstojnice námořní pěchoty. Obavy z vyčerpání zásob zazněly i na nedávných kongresových slyšeních.

Kořeny tohoto problému sahají podle spoluautora studie Marka Canciana, plukovníka námořní pěchoty ve výslužbě a staršího poradce CSIS, do konce studené války. Po rozpadu Sovětského svazu koncem roku 1991 USA předpokládaly, že budoucí války budou krátké a regionální, a proto objednávaly relativně malé počty takových zbraní. Výrobci reagovali odpovídajícím způsobem a udržovali skromný výrobní základ. Válka Ruska proti Ukrajině pak ukázala, že konflikty mohou být zdlouhavé a vyžadovat hluboké zásoby moderních zbraní.

Podle odhadů CSIS USA ve válce s Íránem vystřelily více než tisíc střel Tomahawk. Plné doplnění předválečných zásob by mohlo trvat až do konce roku 2030, přičemž v minulosti se jich vyrábělo méně než dvě stě ročně. Výrobce Raytheon si klade za cíl zvýšit kapacitu na více než tisíc kusů ročně. Doplnění zásob až 290 interceptorů THAAD, které sestřelovaly íránské drony a rakety, by mohlo trvat do konce roku 2029. Obnova více než tisíce interceptorů Patriot by se měla dokončit v polovině téhož roku.

Zpráva CSIS zároveň připomíná, že situace v případném konfliktu s Čínou „není výhradně černá“. Čína si je podle autorů studie dobře vědoma, že nemá nedávné bojové zkušenosti a že si v poslední válce – proti Vietnamu v roce 1979 – vedla špatně. „Tento rozdíl v bojových zkušenostech může zachovat odstrašení, dokud nebudou zásoby munice obnoveny,“ uzavírá zpráva.