Ekonomická anomálie: Města, vesnice a kraje sedí na stovkách miliard, stát má ale kapsy prázdné

Obce a kraje i letos hospodaří s výraznými přebytky a na svých účtech kumulují stovky miliard korun. Podle nejnovější zprávy ministerstva financí o vývoji rozpočtového hospodaření dosáhly územní samosprávy ke konci května přebytku 19,3 miliardy korun – třetího nejvyššího výsledku za posledních deset let. Potvrzuje se tím dlouhodobý trend: samosprávy spoří více, než investují, a zatímco stát čelí rekordním schodkům, obce a kraje drží velké objemy peněz na účtech.

Rezervy rostou, ale investice váznou

Ministerstvo financí upozornilo, že hlavní část výdajů obcí a krajů stále tvoří běžné provozní náklady. Investice sice meziročně vzrostly o téměř 25 procent, ale velká část financí zůstává na účtech. „Obce investovaly zejména do rozvoje základního školství a veřejné dopravy, kraje směřovaly prostředky do kulturní infrastruktury a sportovních zařízení,“ uvádí zpráva. I přes tento nárůst však podle expertů nedochází k dostatečnému využití nahromaděných rezerv.

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) dosáhly na konci roku 2024 úspory obcí a krajů rekordní výše 455 miliard korun a jejich reálná hodnota klesá kvůli inflaci. „Jedná se o prostředky daňových poplatníků, které leží bez využití na bankovních účtech a jejich kupní síla je ohrožována inflací,“ uvádí rada ve své analýze. Za posledních pět let se objem úspor samospráv dokonce zdvojnásobil.

NRR zároveň připomíná, že většina obcí ukládá peníze na málo úročené účty. „Veškeré tyto peníze tady časem ztrácejí kupní sílu, v případě roku 2023 dokonce o přibližně desetinu,“ upozornil analytik NRR Roman Kalabiška. „Hlavním cílem obcí není držet zůstatky na účtech, ale investovat do veřejných služeb a rozvoje tak, aby to obyvatelé pocítili na kvalitě života. K čemu vám bude, když se vaše obec může chlubit desetimilionovými zůstatky, když chybí kapacita v mateřské škole nebo jsou chodníky samá díra?“ dodal Kalabiška.

Argumenty samospráv: složitost projektů a příprava velkých investic

Starostové a hejtmani se ale proti výtkám brání. Podle nich jsou rezervy často určeny na konkrétní investice, které však nelze realizovat okamžitě. „Když v průběhu roku zjistíme, že hospodaříme lépe, dáme třeba 300 milionů navíc do investic, ale ty se musí naplánovat a může to trvat. Takže se může stát, že tady leží nějaké stovky milionů několik měsíců, ale to má logiku,“ uvedl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU‑ČSL).

Podobně argumentuje i náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti), podle nějž jsou velké městské rezervy určeny na strategické projekty, například metro D nebo modernizaci linky C. „Ta představa, že ty peníze jsme si ušetřili a odložili bokem na investici do metra D nebo automatizaci linky C, a ony se mezitím válí na běžném účtu, je prostě naivní,“ řekl Hřib.

Politická debata: změna rozpočtového určení daní?

Ministerstvo financí už dříve připustilo, že hledá cesty, jak se zadrženými penězi pracovat efektivněji. Diskutuje se i o změně rozpočtového určení daní, aby část sdílených příjmů obcí a krajů šla více ve prospěch státního rozpočtu. Národní ekonomická rada vlády dokonce navrhla vytvoření státního fondu, kam by samosprávy mohly dobrovolně ukládat své přebytky a stát by je využíval na priority, například dopravní infrastrukturu.

Premiér Petr Fiala (ODS) ale před volbami přiznal, že změna pravidel rozdělení daní se nestihne projednat. „Nová kritéria jsou lepší a více odpovídají tomu, jaké funkce kraje dnes plní. Myslím, že dříve či později k úpravě bude muset dojít,“ uvedl Fiala. Předseda Asociace krajů Radim Holiš (ANO) to však označil za „další nedotažený slib vlády“.

Ekonomové upozorňují, že dlouhodobé přebytky samospráv mají makroekonomický dopad. „Zatímco státní rozpočet se potýká s hlubokým schodkem, v sektoru obcí a krajů zůstávají stovky miliard nevyužity. Jde o problém, který by měl být politicky řešen,“ zdůraznil Kalabiška z NRR.

Podle rady není cílem nutně nutit obce peníze utrácet, ale zajistit, aby ležely tam, kde přinesou větší efekt. Buď prostřednictvím vyšší investiční aktivity, nebo například uložením na účtech státní pokladny, které nabízejí lepší zhodnocení než běžné bankovní účty.