Babiš vyjmenoval resorty, které by poslal do Letňan. Které „krásné ministerstvo“ by naopak uchránil?
NOVÁ VLÁDNÍ ČTVRŤ
Premiér Andrej Babiš (ANO) od léta znovu mluví o vybudování vládní čtvrti v pražských Letňanech a v podcastu Svět Thomase Kulidakise v pátek podrobněji popsal, kterých resortů by se přesun mohl týkat. Zmínil ministerstva kultury, pro místní rozvoj a životního prostředí. Historické paláce na Staroměstském náměstí a Malé Straně uvolněné po přesunu úředníků by podle něj mohly sloužit veřejnosti, například jako muzea. Naopak Úřad vlády ani ministerstvo zahraničí, které označil za nejlepší resort, stěhovat nechce. Připustil přitom, že jde zatím o úvahu a realizace bude záviset mimo jiné na dohodě s Prahou. V hlavním městě se přitom příští týden bude vybírat nové vedení na čtyři roky.
„Proč teda sedí ministr kultury v Nostickém paláci, v ložnici toho šlechtice?“ ptal se Babiš. Historické sídlo resortu by podle něj mělo sloužit jako muzeum. Podobně uvažoval o budově ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. Mezi možnými kandidáty jmenoval také ministerstvo životního prostředí. „Palác má být muzeum,“ prohlásil. Během rozhovoru přišla řeč rovněž na ministerstvo průmyslu a obchodu a na školství. U těchto resortů však premiér zamýšlený přesun nepotvrdil. Na Kulidakisův dotaz, zda by do Letňan zamířilo také ministerstvo zahraničí, které od roku 1934 sídlí v Černínském paláci na Hradčanech, reagoval šéf kabinetu odmítavě. „Jasně, že ne. Krásná budova, dobrá práce,“ komentoval to Babiš s tím, že by se stěhovaly jen instituce, které podle něj nemusí zůstávat na nynější adrese. Nepřesouval by ani své současné sídlo, Strakovu akademii, z nábřeží Edvarda Beneše.
Premiér argumentuje úsporami na provozu a nájmech. Podle Babiše stát v minulosti platil soukromým pronajímatelům zhruba 600 milionů korun. Premiér také zopakoval své tvrzení, že původní projekt měl návratnost pět let. Podrobnější aktuální propočet v rozhovoru nepředložil. Myšlenka každopádně není nová, Babiš její vznik spojuje s návštěvou Paříže v roce 2015, kde ho zaujalo společné sídlo francouzských ministrů. Veřejně návrh představil v prosinci 2016 ještě jako ministr financí. Tehdy počítal s komplexem pro deset až jedenáct tisíc úředníků za přibližně šest miliard korun. V dalších letech se hovořilo o částce kolem deseti miliard. Projekt ovšem záhy narazil na jednání s Prahou. Tehdejší primátor Zdeněk Hřib (Piráti) odmítal vznik čistě „úřednického ghetta“ a Praha požadovala, aby v Letňanech vznikly také byty a nemocnice. Výměnou za poskytnutí pozemků navíc chtěla, aby stát zaplatil dostavbu vnitřního Městského okruhu, tedy pokračování Blanky, za přibližně 60 miliard korun. Na realizaci projektu se nakonec obě strany nedohodly.
Po nástupu vlády Petra Fialy přípravy v roce 2022 zastavil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), mimo jiné kvůli pochybnostem o ekonomické výhodnosti projektu. V roce 2025 pak vláda připravila podmínky pro převod státních pozemků v Letňanech Praze s cílem umožnit výstavbu dostupného bydlení. Babiš návrat k vládní čtvrti oznámil už letos v červenci. V rozhovoru s Kulidakisem nyní premiér také zopakoval, že nemocnici, se kterou se dříve počítalo právě v Letňanech, chce vybudovat ve Vinohradech. Podle premiéra totiž už není čas čekat, až se vláda s Prahou dohodne. Za další komplikaci případné výstavby nemocnice v Letňanech označil blízkost letiště ve Kbelích a radar, kvůli nimž podle něj nelze v lokalitě stavět vyšší budovy. Výhodou naopak podle Babiše zůstává dopravní dostupnost díky konečné stanici linky metra C, která nyní dle něj končí „v poli“.
Na potřebu spolupráce pražského magistrátu s vládou upozornil také kandidát ANO na primátora Jan Hušbauer v sobotním rozhovoru pro Echo24. „Primátor je zástupce Pražanů, ne vlády. Výhoda to ale je: když město a vláda spolu nebojují, vydělají na tom Pražané,“ uvedl. Za oblasti, kde je součinnost obou úrovní potřebná, označil například výstavbu nové nemocnice, Pražský okruh, železnici či legislativní změny. Naopak bývalého primátora Hřiba, který je nyní poslancem a předsedou České pirátské strany, Babiš dlouhodobě označuje za lháře a fanatika. Letos v březnu například ve Sněmovně označil předsedu Pirátů za „ztracený případ“ a prohlásil, že „potřebuje urgentně psychiatra“. Babiš kritizoval v pátečním rozhovoru s Kulidakisem i současné politické poměry v hlavním městě a varoval před situací, kdy by vedení magistrátu odmítalo spolupráci s vládou kvůli politickým sporům. Hušbauera označil za „pracovitého a slušného kluka“ a vyjádřil přesvědčení, že účast ANO ve vedení Prahy by městu prospěla.