Konec placení ČT a ČRo? Babiš mluví o kontrole NKÚ, ve hře jsou i odpustky pro seniory

Plán na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, který byl jedním z předvolebních taháků hnutí ANO či SPD, nabírá zatím po volbách mírnější obrysy. Dříve politici mluvili o rychlém rušení poplatků, nyní chystaná vládní koalice připouští spíše postupné kroky a důslednější kontrolu hospodaření.

Jednou ze zvažovaných variant by mohlo být například to, že by se z placení poplatků udělila výjimka seniorům. Znamenalo by to výpadek přibližně dvou miliard korun ročně.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v nedělní Partii CNN Prima News zdůraznila, že cílem není ovládnout média, ale posílit kontrolu jejich hospodaření. "Osvobodíme domácnosti od koncesionářských poplatků za televizi a rozhlas. A obě média podrobíme tolik potřebné a chybějící nezávislé kontrole hospodaření od NKÚ. Konec utrácení vašich peněz bez kontroly,“ prohlásila. Nová šéfka poslaneckého klubu Taťána Malá zase v Otázkách Václava Moravce uvedla, že financování obou institucí „nebude ohroženo, pokud bude definováno zákonem stanoveným výdajem státního rozpočtu“.

Šéf hnutí Andrej Babiš nyní mluví o potřebě postupných kroků. „Samozřejmě, že to plánujeme, ale nejdřív musíme mít zákon, kde je možno Českou televizi a Český rozhlas kontrolovat Nejvyšším kontrolním úřadem,“ řekl v nedávném podcastu Sorry jako.

NKÚ jako první krok

Rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se stalo prvním konkrétním bodem programu nově zvolené sněmovny. Senát nyní projednává ústavní novelu, která by úřadu umožnila prověřovat hospodaření veřejnoprávních institucí. „Cílem je zvýšit průhlednost hospodaření České televize a Českého rozhlasu,“ vysvětlila předkladatelka návrhu Hana Kordová Marvanová (ODS a TOP 09).

Pravděpodobný budoucí premiér Babiš už dříve uvedl, že bez této novely nelze mluvit o žádném rušení poplatků. „Priorita je, aby hospodaření kontroloval NKÚ. Až to NKÚ zkontroluje, budeme se bavit o hospodaření a hledat synergie a úspory,“ prohlásil. K tomu bude potřeba minimálně 120 poslanců v 200členné dolní komoře, jde totiž o takzvaný ústavní zákon. Nutnost kontroly NKÚ v minulosti zmiňovali také Piráti.

Okamura: Svoboda slova ohrožena nebude

Tomio Okamura, jehož SPD předtím prosazovalo i sloučení České televize, rozhlasu a tiskové kanceláře, nyní také volí smířlivější tón. „To, že by byla ohrožena svoboda slova, je nesmysl,“ řekl v Partii Terezie Tománkové. Podle něj je běžné, že některé země financují média ze státního rozpočtu. „V řadě věcí byl přesah,“ dodal s odkazem na shodu s partnery v koalici, kde se podle něj podařilo prosadit i větší podporu rodin, studentů a právě i seniorů. „Chtěli jsme vrátit to, co seniorům vzala Fialova vláda,“ uvedl.

Třetí člen vznikající koalice, hnutí Motoristé sobě, se k rozpočtovému financování staví nejopatrněji. „Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu – tím by se stala vládními,“ stojí v programu hnutí.

Předseda jejich poslaneckého klubu Boris Šťastný v Otázkách Václava Moravce řekl, že Česká televize i rozhlas „musí zůstat nezávislými médii, i když je kvůli vyšší transparentnosti ve hře financování státem“. Kandidát Motoristů na ministra kultury Oto Klempíř označil sloučení obou institucí za nevýhodné, přesto podle něj existuje prostor pro úspory. „Televize ani rozhlas přece nemají moralizovat nebo papouškovat cizí názory, ale kultivovat, vzdělávat, bavit a uchovávat tradice národa,“ dodal.

Zatímco koaliční strany uvolňují rétoriku, opozice varuje, že směřování k rozpočtovému financování může být prvním krokem k omezení nezávislosti médií. „Andrej Babiš chce převést ČT a ČRo pod stát. Stejný scénář jako u Fica a Orbána – média pod palcem vlády,“ uvedl staronový předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

Předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová označila možné změny za „ohrožení demokracie“ a nevyloučila ani obstrukce opozice, pokud by vláda návrhy prosazovala silou.

Změny až po novele

Podle plánů by měla novela o rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ zamířit do Sněmovny koncem listopadu. Pokud ji poslanci schválí, otevře se cesta k dalším debatám o financování České televize a rozhlasu. Do té doby zůstávají poplatky v platnosti – po letošním zvýšení na 150 korun měsíčně za ČT a 55 korun za ČRo.