Nové trestní zákony jsou podle Bradáčové „málo ambiciozní“, paragraf o cizí moci špatně napsaný

Budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová má výhrady k vládní novele trestního práva. Návrh je podle ní „málo ambiciózní“ v řešení problematiky podmíněných trestů či ohledně zneužívání identity v deepfake videích. Osobně by také byla pro to, aby neplacení alimentů vůbec nebylo součástí trestního práva. Uvedla to na úterním semináři ve Sněmovně. Varovala rovněž před tím, aby veřejnost nenabyla z peněžitých trestů dojem, že páchat majetkovou trestnou činnost se vyplácí.

Návrh, který ve středu projedná sněmovní ústavněprávní výbor, by se měl podle Bradáčové více zaměřit na problém s ukládáním podmíněných trestů soudy. „U některých typů kriminality naprosto převažují podmíněné tresty odnětí svobody jako jediné, bez kumulace s dalšími tresty. Měly by ale být spíše tresty výjimečnými. Jasně se ukázalo, že aplikační praxe si s tímto sama neporadí. Trend je tady za posledních 15 let tak zažitý, že to bude chtít intervenci ze strany zákonodárce,“ míní současná pražská vrchní státní zástupkyně.

Větší ambice by měl návrh podle Bradáčové mít i ohledně úpravy takzvaných deepfake videí. Novela trestný čin navazuje na pornografické dílo. „V mezinárodních dokumentech, které bude muset Česká republika v nejbližší době přijmout, se objevuje zneužívání identity nejen ve vztahu k sexuální oblasti, ale k identitě jednotlivce vůbec,“ upozornila státní zástupkyně.

Zanedbání povinné výživy sice vládní návrh ponechává trestným činem, avšak pouze pokud neplacení alimentů přesáhne čtyři měsíce a vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Trestní sazbu stanoví maximálně na roční vězení. „Rozumím tomu, že je to otázka politická a má návaznost na řešení situací v sociální oblasti. Pokud se zákonodárce rozhodne tuto skutkovou podstatu v trestním zákoníku ponechat, pak ale souhlasím s názorem Nejvyššího soudu, že hranice odnětí svobody by měla být nejméně dva roky, aby systémově odpovídala trestání jiných trestných činů,“ řekla Bradáčová.

Navrhované rozšíření možnosti ukládat peněžité tresty budoucí šéfka žalobců nerozporuje. „Musíme jen velmi pozorně zvažovat u jednotlivých trestných činů a u jednotlivých věcí, aby ve veřejnosti nepřevládla nedůvěra k ukládání takovýchto trestů z pohledu toho, že se vyplácí páchat majetkovou trestnou činnost, protože orgány činné v trestním řízení nikdy neodčerpají veškeré výnosy z trestného činu,“ podotkla. Výše samostatně ukládaných peněžitých trestů by tak podle ní neměla být zanedbatelná vedle výnosu, kterou pachatel trestnou činností získal.

K diskutovanému novému trestnému činu „činnost pro cizí moc“ poznamenala, že je u něj sice špatně legislativně vyjádřená skutková podstata, tu je ale možné spravit. Současné pojetí trestného činu vyzvědačství totiž podle Bradáčové absolutně neodpovídá potřebám a není ani obvyklé v západních evropských státech. „Za celou svou kariéru jsem nezažila ani jedno trestní stíhání (za vyzvědačství). Znamená to, že nemáme v České republice žádného pachatele, který by se dopouštěl takového trestného činu? Já tomu nevěřím,“ konstatovala. Česká úprava navázaná na utajované skutečnosti se podle ní objevuje pouze v postsovětských státech. Ohledně nové definice by se zákonodárci mohli inspirovat například u skutkových podstat teroristických trestných činů, dodala.