Putin odvolal z Rady bezpečnosti dlouholetého spojence. Znali se z KGB

ODCHOD SPOJENCE

Putin odvolal z Rady bezpečnosti dlouholetého spojence. Znali se z KGB
Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a po jeho boku jeho dlouholetý spojenec Sergej Ivanov. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Ruský prezident Vladimir Putin odvolal z Rady bezpečnosti Ruské federace Sergeje Ivanova – svého dlouholetého spolupracovníka a bývalého vicepremiéra a ministra obrany. Ivanov tak po desítkách let končí ve všech státních úřednických funkcích poté, co ho na začátku února Putin odvolal i z funkce zvláštního prezidentského zástupce pro ekologii a dopravu. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti i další ruská státní i exilová média.

Ivanov, jedna z dříve nejvlivnějších osob ruské bezpečnostní politiky, byl dokonce v nultých letech století favoritem na nástupce Vladimira Putina v prezidentském úřadě. Nakonec však později došlo k jeho definitivnímu odsunutí od významných pozic v Kremlu.

Podle dekretu zveřejněného na oficiálním vládním portálu právních aktů se „ze složení Rady bezpečnosti Ruské federace vylučuje Ivanov S. B. (Sergej Borisovič – pozn. red.)“. Dokument vstoupil v platnost 16. února. Již dříve, na začátku února, Putin odvolal Ivanova i z funkce zvláštního prezidentského zástupce pro ekologii, životní prostředí a dopravu, kterou zastával od roku 2016. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že „Ivanov sám požádal o odchod z funkce“.

Ivanov se nicméně ke svému odchodu ani své budoucnosti zatím oficiálně nevyjádřil, jak informoval například ruský Forbes.

Muž, který stál u zrodu Putinovy moci

Třiasedmdesátiletý Sergej Ivanov patřil k nejdéle sloužícím představitelům ruské politické elity. S Vladimirem Putinem je spojován od 70. let a je všeobecně považován za jednu z nejvlivnějších osobností ruské bezpečnostní politiky v posledních desítkách let, jak připomněla například polská televize TVN24. V 80. letech Ivanov působil na vysokých pozicích v bezpečnostní službě KGB a na sovětských diplomatických misích ve Finsku, Keni a ve Velké Británii – z Londýna byl ale vyhoštěn, a to kvůli podezření ze špionáže, připomněla TVN24.

Koncem 90. let Ivanov zastával post zástupce ředitele Federální bezpečnostní služby (FSB), kterou tehdy vedl Vladimir Putin. Když Putin nastoupil do Kremlu, Ivanov rychle postupoval: stal se tajemníkem Rady bezpečnosti (1999–2001), jejímž členem zůstal až do letoška, ministrem obrany (2001–2007), následně vicepremiérem (2007–2008) a později vedoucím prezidentské administrativy (2011–2016).

V roce 2016 byl Ivanov přeřazen na pozici zvláštního prezidentského zástupce pro ekologii a dopravu. Jak připomíná TVN24, šlo o přeřazení na daleko méně výraznou funkci po odchodu z vedení Kremlu.

Od možného nástupce Putina k odsunuté postavě

V nultých letech tohoto století byl Ivanov dlouhodobě považován za favorita na potenciálního Putinova nástupce na postu prezidenta Ruské federace. Nakonec byl místo něj ale v roce 2008 vybrán Dmitrij Medveděv. Důvodem mohlo být, že Medveděv byl v kremelské hierarchii vnímán jako méně nebezpečný, zatímco Ivanov měl značný vliv v bezpečnostních službách a armádě, jak uvedl Paweł Reszka z TVN24. „Ivanov tam byl a zůstane jako muž, který toho hodně viděl a ví,“ řekla pro TVN24 nezávislá ruská novinářka Farida Rustamovová, která Ivanova popsala jako „stálého člena úzkého kruhu Rady bezpečnosti“.

Přeřazení Ivanova na zmíněný post zástupce pro životní prostředí v roce 2016 pak mohlo souviset s „neochotou podpořit Putinův vojenský kurz,“ jak řekl pro TVN24 šéf zpravodajství jednoho z největších ruských exilových médií The Insider Timur Olevskij.

Současný Ivanovův odchod z funkcí prezidentova zástupce a v Radě bezpečnosti může podle Olevského souviset s vnitřním napětím v Kremlu. „Ti, kdo opouštějí Kreml, jsou ti, kteří s Putinem nesouhlasí a nemohou s ním spolupracovat. Ivanov je jedním z nich.“ Olevskij dále uvedl, že Ivanov, který se kdysi označoval spíše za politického pragmatika než za jestřába, mohl být znepokojen vyhlídkou války s Ukrajinou, a to na základě svých zkušeností z ruského konfliktu v Čečensku.

I tak ale Ivanov odchází ze svých úřednických funkcí později, než jak bývá u ruských úředníků běžné. Jak připomíná nezávislý ruský server The Moscow Times, ruští úředníci obvykle musí odejít do důchodu po dosažení 65 let, s možností prodloužení až do věku 70 let. Novela ruského zákona o státní službě z roku 2021 ovšem umožňuje prezidentovi osobně schvalovat veřejnou službu po dosažení věku 70 let pro některé výše postavené osoby, jako je třeba Ivanov. Tato změna umožnila Putinovi udržet si některé ze svých nejdůvěryhodnějších vedoucích pracovníků na pozicích i po dosažení povinného důchodového věku, uvádí server.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články