Trump nasadí Národní gardu k vymýcení kriminality. „Autoritářské převzetí moci,“ zní obavy

Donald Trump plánuje osvobodit americká města od kriminality. Prezident USA proto posílá až 1700 členů Národní gardy a další tisícovky amerických vojáků do 19 států, kde mají udržovat pořádek v ulicích. Zaměřit by se měli především na problémy s kriminálníky, nelegálními migranty a bezdomovci. První takové kroky již učinil v Los Angeles a ve Washingtonu. Teď je další na řadě New York a Chicago, kam poslal první ozbrojené jednotky, píše server Fox News. Nasazení armády v ulicích velkých amerických měst ale kritizují někteří starostové a guvernéři.

Podle dosavadních informací se jedná o státy Alabama, Arkansas, Florida, Georgia, Idaho, Indiana, Iowa, Louisiana, Nebraska, Nevada, Nové Mexiko, Ohio, Jižní Karolína, Jižní Dakota, Tennessee, Texas, Utah, Virginie a Wyoming. Největší koncentrace vojáků se očekává v Texasu, uvedlo ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA (DHS).

Nasazené jednotky budou plnit především podpůrné úkoly pro imigrační a celní úřad ICE – od dopravy a logistiky až po administrativu spojenou se zadržováním migrantů. To zahrnuje například sběr osobních údajů, snímání otisků prstů, odběr DNA a pořizování fotografií. „Jde o viditelnou odstrašující sílu, ale i o administrativní podporu, která má urychlit procesy na pracovištích ICE,“ uvedl nejmenovaný představitel Pentagonu.

Podle oficiálních vyjádření příslušníci Národní gardy nebudou vykonávat přímé policejní úkoly ani provádět zatýkání. Zůstanou pod velením guvernérů jednotlivých států, i když jejich činnost bude řízena potřebami DHS. Prezident Trump naznačil, že po Washingtonu, kde už Národní garda pomáhá s potíráním kriminality, by dalšími městy mohly být Chicago a New York. „Udělejme města bezpečná. Začneme tady a pak půjdeme dál,“ řekl Trump. Nasazení americké armády v Chicagu potvrdil i Pentagon, uvedl deník The Washington Post (WP).

Trump si od toho slibuje snížení kriminality, bezdomovectví a nelegální migrace. Plány se chystají již několik týdnů. Počítají s několika možnostmi, včetně mobilizace nejméně několika tisíc členů Národní gardy již v září, informuje list. Pokud by tato mise byla schválena, měla by podobný charakter jako operace, kterou Trump nařídil v červnu v Los Angeles a která vzbudila protichůdné reakce. Navzdory protestům státních a místních představitelů tam tehdy vláda nasadila 4000 členů Kalifornské národní gardy a 700 aktivních členů námořnictva.

KOMENTÁŘ: V zajetí pravdy filmových dokumentů

Podobnou situaci nyní zažívá i hlavní město USA. Ve Washingtonu D.C. je už nyní nasazeno téměř 2000 vojáků Národní gardy z několika států. Jejich úkolem je posílit viditelnou bezpečnostní přítomnost ve všech čtvrtích města a spolupracovat s policií například na kontrolních stanovištích. Na základě rozhodnutí ministra obrany Petea Hegsetha mohou v hlavním městě také nosit zbraně, pokud to vyžaduje jejich úkol.

Nasazení armády v ulicích velkých amerických měst ale kritizují někteří starostové a guvernéři. Tvrdí, že se jedná o autoritářské převzetí moci napříč Spojenými státy. Například starosta Chicaga Brandon Johnson prohlásil, že nasazení gardy je nekoordinované, neodůvodněné a nerozumné. Vojáci v ulicích by podle něj mohli spíš vyostřit napětí mezi občany a policejními složkami.

To potvrzuje i guvernér státu Illinois J. B. Pritzker. Ten zase mluví o autoritářském zásahu a říká, že o toto převzetí moci ve velkých městech lidé nestojí. Kroky Donalda Trumpa odsoudila i guvernérka státu New York Kathy Hochulová. "Podkopává úsilí na státní úrovni o snížení kriminality," prohlásila.

S tím nesouhlasí ministerstvo obrany a dodává, že zatím nebyla mobilizována ani dvě procenta plánovaných sil. Pentagon tvrdí, že vede koordinované kroky s guvernéry a v nadcházejících týdnech mají mise výrazněji expandovat. Například stát Vermont již ale dopředu oznámil, že se k plánu připojit nehodlá.