Pavel se pohoršil nad migrací v Německu. V době přijímání paktu říkal přesný opak, poukazuje Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítá prezidentovu interpretaci migrační politiky Evropské unie. Reagoval tak na rozhovor Petra Pavla pro MF DNES, v němž prezident uvedl, že Německu „nezávidíme problémy s migrací, s obtížně integrovatelnými menšinami nebo s extremismem, který je s nezvládnutou migrací spojen“. Podle ministra Metnara prezident nyní používá argumenty, před nimiž hnutí ANO varovalo už při projednávání unijního migračního paktu. Proti němu Petr Pavel, když došlo na schvalování kabinetem Petra Fialy (ODS), tehdy neprotestoval.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtečním rozhovoru pro portál iDNES varoval před důsledky nezvládnuté migrace v některých západoevropských zemích. O Německu uvedl, že mu „nezávidíme problémy s migrací, s obtížně integrovatelnými menšinami nebo s extremismem, který je s nezvládnutou migrací spojen“. Dodal také, že Česká republika byla těchto problémů do velké míry zatím „ušetřena“. Hlava státu výrok pronesla v odpovědi na otázku, „jak se mají obyčejní lidé a zda se máme v ČR dobře“. Na prezidentova slova pro Echo reagovalo nejsilnější vládní hnutí ANO.

„Pan prezident dnes říká přesný opak toho, co svým postojem podporoval v době schvalování migračního paktu. Dnes upozorňuje na problémy s migrací, přičemž přesně před těmito důsledky jsme varovali už tehdy,“ uvedl Metnar pro Echo24. Vláda Petra Fialy (ODS) dle ministra připustila, že konečná podoba migračního paktu byla pro Českou republiku horší než původní návrh, přesto se při hlasování pouze zdržela a nehlasovala proti. Že přijatý návrh bude méně bránit nelegální migraci nežli ten původní, přiznal v konečném důsledku i tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hlavní otázkou, která se v době přijímání v roce 2024 řešila, ovšem bylo, zda pakt obsahuje povinné kvóty, či nikoliv.

V dubnu 2023 prezident pracovně navštívil Brusel. „S předsedkyní Evropského parlamentu jsme se bavili mimo jiné o migraci, bavili jsme se o přístupu, který by rozhodně neměl být na kvótách,“ uvedl tehdy po setkání Pavel pro média a doplnil: „Rozhodně ne žádné kvóty.“ I přes tato slova ale relokační mechanismus, byť ne pod názvem kvóty, v legislativě, která byla finálně schválena Radou EU 14. května 2024, byl přítomen. Povinnost přijímat migranty je ovšem obcházena možností států si vybrat: buď přijmete, nebo za každého nepřijatého zaplatíte 20 tisíc euro (zhruba půl milionu korun) do solidárního fondu. Možné je též zapojit se jinými formami solidarity (např. personální či materiální pomocí, podporou ochrany hranic, apod.), nicméně zde háček tkví v tom, že tato opatření musejí být požadována přijímajícím státem a akceptována v rámci ročního mechanismu. Pokud v daném roce požadována nejsou, převedou se na finanční příspěvek.

Když se v polovině dubna 2024 řešil migrační pakt v dolní parlamentní komoře vyvolané tehdy opozičním hnutím ANO, předseda hnutí Andrej Babiš hovořil o „největší zradě v novodobých dějinách Česka“, „skrytých kvótách“ a „šílené obludnosti“. Tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) naopak pakt hájil s tím, že sice není dokonalý, ale lepší něco než nic. K systému povinné solidarity šéf hnutí STAN tehdy řekl, že je to jediná realistická a funkční možnost. „Solidarita je přece základní princip Evropské unie,“ citovala Rakušanova slova Česká televize. „Chalífát se z České republiky nestane,“ reagoval tehdy Rakušan na Babišova slova, že se kvůli paktu bude Česko potýkat se stejnými problémy s islámskými uprchlíky jako některé západoevropské státy. Babiš kontroval tím, že nejde o nedostatek solidarity, ale pud sebezáchovy.

„Sdílet břímě migrace“

Od prezidenta takto silná kritika na stav společnosti v západoevropských zemích, který je kvůli incidentům na téměř denní bázi nepřehlédnutelný, zaznívá poprvé. V minulosti kritizoval zejména rozmach nelegální migrace, a to například v souvislosti s klimatickou krizí způsobující masové přesuny obyvatel. Zmínka o migraci nezazněla dle veřejně dostupných zpráv ani při návštěvě Pavla v Berlíně krátce po jeho nástupu do úřadu, ani při příjezdu jeho německého protějšku, Franka-Walter Steinmeiera, do Prahy o rok později.

Jak ale víme z roku 2023, kdy se již pakt zevrubně řešil, Pavel podporoval pohled Fialova kabinetu na migraci. Zmínil to například tehdejší ministr Rakušan po schůzce s hlavou státu v červnu 2023, jak napsal portál iDNES. Pakt byl tehdy již hojně diskutován, protože české předsednictví Radě EU, které trvalo od 1. července do 31. prosince 2022, mělo velký podíl na vzniku koncepce paktu, který pak následující Švédsko dotáhlo do legislativního textu. Pavel se stal hlavou státu v březnu 2023, kdy byl inaugurován. V listopadu 2023 pak prezident zamířil do Itálie, kde se setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a italským protějškem Sergiem Mattarellou. „Přispět k tomu, že budeme sdílet břímě migrace,“ nastínil po jednáních nejvyšší ústavní činitel, v čem by měla ČR zabrat. Dodal, že migrace se nedá řešit stát od státu a je tedy třeba na ni pohlížet jako na společný problém. Podle tehdejšího Pavlova vyjádření je také důležité podle možností přispět k ochraně vnějších hranic Evropské unie či k lepší readmisní politice. Pavel se k migraci vyjadřoval i v minulosti, například v roce 2018 kritizoval kategorické odmítání migrantů. Dlouhodobě za hlavní problém označoval nelegální migraci.

Nynější vláda Andreje Babiše (ANO), která byla jmenována 15. prosince 2025 a své první zasedání měla o den později, na tomto jednání unijní migrační pakt v dané podobě odmítla. V usnesení Babišův kabinet uvedl, že souhlasí s odmítnutím migračních kvót v migračním paktu a zavedením politiky nulové tolerance nelegální migrace do ČR a EU s cílem zajistit maximální bezpečnost svých občanů. Před jmenováním vlády se prezident setkával s kandidáty na ministry, přičemž po jednáních s tehdejším kandidátem na ministra vnitra Metnarem Hrad v tiskové zprávě uvedl: „Prezident během diskuse dále upozornil, že podstatné části migračního paktu už Česká republika přijala nebo byly aplikovány. Pokud je bude vláda chtít rušit, je třeba jasně vysvětlit, co takový krok přinese v zahraničí i doma.“

Migrační pakt se začal v celé EU uplatňovat 12. června 2026. Evropská komise přitom hodnotila připravenost členských států na jeho zavádění. Česko zařadila mezi země, které plní přípravy bez větších problémů a aktivně spolupracují. České ministerstvo vnitra vedené Metnarem tehdy pro Echo zdůraznilo, že vláda nadále odmítá mechanismus povinné solidarity, zároveň však zavádí opatření, která mají posílit ochranu hranic, urychlit azylová řízení a návraty neúspěšných žadatelů. Současně chce na evropské úrovni prosazovat další zpřísnění migrační politiky, zejména v oblasti návratů a bezpečných třetích zemí.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) začátkem tohoto týdne navštívil Izrael. „Vím, a myslím, že i vaši lidé vědí, že Česká republika je nejbezpečnější zemí v Evropě a rozhodně jednou z nejbezpečnějších zemí pro lidi z Izraele. A důvod je zcela jasný, nemáme tu totiž žádné migranty z islámských států,“ řekl vicepremiér vlády při tiskové konferenci s ministrem zahraničí Izraele Gideonem Sa’arem dle iDNES. Pro Echo se na dotaz vyjádřil též zástupce třetího koaličního subjektu, tedy hnutí SPD. „Prezidentovi je těžké porozumět, neboť jeho vyjádření jsou mnohdy v protikladu s jeho dřívějšími myšlenkami. Ostatně jeho minulost je plná takových protikladů,“ uvedl místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten s tím, že hlavu státu nelze brát vážně.