Postavte sochy Afričanům, odčiňte otroctví, vyzvalo OSN Británii a další

Výbor při Organizaci spojených národů (OSN) vyzval Velkou Británii a další někdejší koloniální mocnosti k budování veřejných památníků oslavujících obyvatelstvo afrického původu. Krok představuje součást širšího globálního tlaku na prosazení takzvané „reparační spravedlnosti“, v jejímž rámci africké státy chystají tvrdou mezinárodní právní ofenzivu s cílem vymoci na Londýnu masivní finanční odškodnění za historický obchod s otroky. Upozornil na to britský deník The Telegraph.

Pokyny vypracoval Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD) a pod klíčovým dokumentem jsou podepsány americká právnička Gay McDougallová a liberijská expertka Pela Boker-Wilsonová. Autoři doporučení adresovaného členským státům deklarují, že bývalé otrocké velmoci nesou jednoznačný morální i právní závazek k nápravě škod. Představitelé výboru proto apelují na vztyčování uměleckých děl a soch, jež by ve veřejném prostoru uctily přínos lidí s africkými kořeny, přičemž souběžně volají po budování památníků, které by explicitně akcentovaly historická příkoří.

Dokument OSN zároveň otevřeně reflektuje vlnu rasových nepokojů Black Lives Matter z roku 2020, během nichž docházelo k systematickému strhávání monumentů historických osobností. Podle citované zprávy čelili tehdejší aktivisté, kteří svrhli sochu obchodníka Edwarda Colstona, nespravedlivé mediální dehonestaci a jejich aktivity byly účelově vykreslovány jako obskurní a levicové. Právní experti výboru prosazují tezi, že reparace nespočívají výlučně ve finančních transferech, nýbrž v celkové společenské transformaci. Ta má podle nich zahrnovat přepisování školních osnov za účelem šíření výuky o následcích otroctví, potírání xenofobie a striktní vymáhání legislativy proti nenávistným projevům.

Masivní mezinárodní kampaň se nicméně neomezuje výhradně na vládní aparáty. Úředníci z půdy OSN žádají, aby vlastní historickou provázanost s transatlantickým obchodem plně odkryly také nestátní či tradiční instituce. Požadavek představuje citlivý moment pro britský panovnický dvůr, jelikož probíhá zkoumání toho, do jaké míry se britská panovnická dynastie účastnila obchodu s otroky. Na tento stín imperiální minulosti může přitom britský král Karel III. narazit už během své chystané podzimní cesty po karibských státech.

Současný tlak světové organizace úzce navazuje na březnové hlasování Valného shromáždění, v němž řada států podpořila rezoluci o reparacích protlačenou diplomatickým úsilím Ghany. Africká unie mezitím připravuje bezprecedentní právní kroky, jimiž hodlá Británii donutit k vyjednávacímu stolu. Podle informací britského listu plánují africké vlády předložit věc Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu s ambicí zopakovat úspěšnou procesní strategii, jež nedávno donutila oslabený Londýn k souhlasu s předáním strategických Čagoských ostrovů.