V koalici ochotných to skřípe. Na Ukrajinu by vyslala 20 000 vojáků, potřebuje trojnásobek

Takzvaná koalice ochotných, která má za cíl podporovat Ukrajinu poté, co podporu omezily Spojené státy, naráží na zásadní problém. A to nepřipravenost a podstav svých ozbrojených sil. V rámci debat o vyslání vojáků na Ukrajinu vyšlo najevo, že připravené vyslat své vojáky v počtu asi 20 000 jsou jen Francie a Velká Británie. Podle odhadů britské armády by přitom bylo pro takovou misi potřeba minimálně trojnásobný počet. Informují britské The Times.

Skupina vznikla právě na popud Velké Británie a Francie. Cílem je dále podporovat bojující Ukrajinu a to vojenským materiálem a jinou nutnou pomocí. Od začátku formování skupiny, však právě Velká Británie a Francie, které skupinu založily, mluví i o snaze vyslat na Ukrajinu po podepsání příměří mírovou misi složenou z vojsk ze států, které se ve skupině sdružují.

Nyní vychází najevo, že ochota nasadit vlastní vojáky na Ukrajině je mezi velkými evropskými státy minimální. Na začátku dubna britský náčelník generálního štábu Sir Tony Radakin požádal své kolegy o zprávu, jak velkou část vojáků by byly schopné země vyčlenit na misi na Ukrajině. Kromě Velké Británie pozitivně reagovala již jen Francie.

Obě země by byly schopné vyslat na Ukrajinu každá 5 až 10 000 vojáků. Ostatní země v koalici ochotných na jeho dotaz pozitivně nereagovaly. Polsko, Španělsko a Itálie požadavek rovnou odmítly, Estonsko a Finsko pak na jednání uvedly, že své vojáky potřebují na ochranu vlastních hranic. Podle The Times bylo proti i Německo, které však možnost vyslání jednotek nevyloučilo hned.

"Rusko má 800 000 vojáků. Řeknu vám to takto. Pokud nejsme schopni shromáždit ani 64 000, nevypadá to slabě - je to slabé," uvedla údajně na jednání litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienėová.

Jednání probíhalo podle The Times 10. dubna. Kromě neochoty nasadit na Ukrajině vojáky zaznívala na jednání také obava, jak by státy postupovaly v případě, že by na jejich jednotky zaútočili Rusové. Podle britského ministerstva obrany však nadále probíhají v rámci skupiny debaty o podpoře Ukrajiny ze strany armád jednotlivých zemí. "V rámci koalice ochotných nadále probíhá pokročilé operační plánování možností na souši, na moři i ve vzduchu a či možnosti regenerace ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo britské ministerstvo.

V rámci koalice ochotných vystupuje několik desítek států, kromě států evropských vystupují v tomto uskupení i některé státy britského Commonwealthu. V rámci tohoto uskupení se setkávají i špičky armád jednotlivých zemí a řeší možnou podporu Ukrajiny. Na setkání také zaznělo, že v případě neochoty ostatních zemí by Francie a Velká Británie mohly na Ukrajinu poslat speciální síly, jejichž vyslání je legislativně jednodušší. Další možností je výrazně posílit podporu Ukrajiny skrz instruktory, a to i na Ukrajině.

Ještě v březnu přitom podle Reuters bylo pro vyslání jednotek na Ukrajinu v rámci mírové mise více zemí. Před dubnovým setkáním také finský ministr obrany Antti Häkkänen uvedl, že prvním pilířem bezpečnosti Ukrajiny a bezpečnostních záruk je silná ukrajinská armáda. Na druhém místě jmenoval přitom právě evropské jednotky.