Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, u pohonných hmot bude postupovat v souladu s V4

Vláda Andreje Babiše (ANO) je připravena zastropovat ceny elektřiny v případě, že budou kvůli nastalé situaci na trhu neudržitelné. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s tím, že v případě pohonných hmot se budou koordinovat vlády členských zemí V4 a pokud některá z nich přistoupí k regulaci, česká vláda k tomu rovněž přistoupí. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) zmínil možnou úlevu pro uhlí se systému emisních povolenek.

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu výrazně zdražily. Cena benzinu Natural 95 stoupla za týden v průměru o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr, nafta je dražší o 1,9 koruny, ve středu stála 47,79 koruny za litr. Benzin byl naposledy dražší v srpnu 2022 a nafta je nejdražší od letošního dubna. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.

Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že zrušením zelené daně a včasným zásahem v dubnu vláda reagovala na vývoj cen pohonných hmot, protože tak reagovaly ostatní země. „Když se nyní podíváme na Rakousko, Polsko či Slovensko, tak jsme na tom podobně. Musíme to dělat souvztažně, musíme se dívat s okolními zeměmi. V případě pohonným hmot si budeme nadále se státy V4 vyměňovat informace a pokud někdo z nich dojde, k závěru, že se bude regulovat, tak v tu samou chvíli k tomu přistoupíme taky,“ uvedl Havlíček v Partii na CNN Prima News.

Podle něj je ale také třeba řešit cenu elektřiny. „Jsme v situaci, kdy plyn kvůli mezinárodním konfliktům stojí 80 eur za megawatthodinu. Na začátku roku to bylo 30 eur. Kolik stojí energie? Nějakých 160 eur za megawatthodinu, několikanásobně více než v minulém roce,“ dodal Havlíček.

„Pokud by eskalovaly ceny elektřiny, tak jsme připraveni udělat dříve než minulá vláda zastropování cen u výrobců a obchodníků. To nejde v neprospěch státního rozpočtu. V případě pohonných hmot si budeme nadále se státy V4 vyměňovat informace a pokud někdo z nich dojde, k závěru, že se bude regulovat, tak v tu samou chvíli k tomu přistoupíme také,“ řekl dále Havlíček.

Ministr zahraničních věcí a šéf Motoristů sobě Petr Macinka uvedl, že je třeba přikročit k regulaci cen pohonných hmot ve chvíli, kdy situace bude neúnosná. Co to znamená, Macinka nechtěl specifikovat. „Je ale potřeba hledat částečný zdroj problémů s cenami energií v systému obchodování s emisními povolenkami. Třeba úleva z emisních povolenek na uhlí, není to asi populární,“ řekl Macinka s tím, že se situací v Hormuzském průlivu nebude dát dělat nic.

„Ale systém ETS1 a ETS2 je zelený tlak, který komplikuje situaci lidem. My jsme na to dlouho upozorňovali. My se bavíme o poplatcích za obnovitelné zdroje na složenkách lidí nebo ze státního rozpočtu, ale mně přijde vůbec perverzní, že něco takového máme, protože to zdražilo elektrickou energii,“ míní Macinka.

Šéf hnutí STAN Vít Rakušan uvedl, že občané očekávají řešení a ne dohadování. „Bylo zmíněno řešení v rámci systému ETS. Naše europoslankyně, kterou nemáte rádi (Danuše Nerudová), se stala zpravodajkou toho tisku. K těm změnám má dojít a doufáme, že vláda na její práci naváže. Vaše hospodářská strategie obsahuje investice do energetiky, v tomhle se shodneme a měli bychom vypnout ideologický předsudek, že větrník je něco špatného. Závislost na fosilních palivech se ukazuje jako strategicky nevýhodná. Měli bychom vypnout energetickou zabedněnost, že všechno zelené je špatné,“ řekl Rakušan. Ministr Havlíček řekl, že v tomhle s Rakušanem souhlasí, ale že to stojí hodně peněz, další stovky miliard korun navíc.

Po jednání V4 tento týden slovenský premiér Robert Fico výslovně otevřel otázku vztahu cen plynu a elektřiny. Podle něj V4 diskutovala o oddělení ceny plynu od ceny elektřiny i o možné změně způsobu obchodování s elektřinou v Evropě. Jako příklad uváděl Slovensko, které podle něj vyrábí přibližně 85 procent elektřiny bezemisně a je čistým vývozcem, přesto tam firmy platí za elektřinu přes 100 eur za megawatthodinu. „Proč nefunguje trh s elektřinou v Evropě,“ ptal se Fico s poukazem na výrazné cenové rozdíly mezi jednotlivými státy.

O plynu mluvil také maďarský premiér Péter Magyar. Upozorňoval, že středoevropské firmy čelí problémům právě kvůli tomu, že nejsou schopné unést vysoké ceny elektřiny a plynu. V budoucím sedmiletém rozpočtu EU proto chce vidět konkrétní podporu podniků například při odklonu od ruského plynu a ropy, budování zásobníků či dalších investicích do energetiky.