Miliardy eur z covidového fondu zmizely v podvodech i podivných projektech. EU teď řeší, kdo a jak zaplatí účet

Evropská unie během pandemie vytvořila bezprecedentní fond obnovy za 750 miliard eur, který měl pomoci ekonomikám překonat covidovou krizi. Jak zjistil německý deník Welt ve spolupráci s byznysovým webem Business Insider, fond ale provází podvody, neprůhlednost a využívání peněz na sporné projekty. Zatímco velká část prostředků už byla rozdělena, evropské země včetně Česka teprve čeká dlouhé splácení společného mnohamiliardového dluhu.

Fond byl od začátku mimořádným krokem. Evropská komise si poprvé ve velkém půjčila peníze na finančních trzích a členským státům je rozdělila ve formě dotací a úvěrů. Brusel tehdy mluvil o „kopernikovském obratu“ a doufal, že společné zadlužení pomůže evropským ekonomikám zvládnout pandemii a zároveň nastartovat jejich modernizaci.

Jenže kontrola využití peněz má zásadní nedostatky. Evropský účetní dvůr podle Weltu a Business Insideru upozornil, že zveřejňované informace o příjemcích, skutečných nákladech a výsledcích projektů jsou nedostatečné. Chybí například údaje o tom, „komu prostředky nakonec přinesly prospěch a v jakém rozsahu“.

Oficiální seznamy navíc často uvádějí pouze státní instituce, které peníze následně přeposílají firmám či nevládním organizacím. Koneční příjemci tak v přehledech často vůbec nejsou.

Rolex, Lamborghini i muzeum šunky

Problémy nejsou jen administrativní. Evropská prokuratura vyšetřuje například skupinu v Itálii, která podle podezření prostřednictvím fiktivních firem získala z fondu až 600 milionů eur (cca 14,5 miliard korun). Za část peněz si měli podezřelí pořídit hodinky Rolex nebo automobil Lamborghini Urus. V celé Evropě nyní probíhá 512 vyšetřování souvisejících s podvody kolem prostředků fondu.

Welt a Business Insider zároveň upozorňují na případy, kdy státy plánovaly peníze využít způsobem, který jen obtížně odpovídá původnímu účelu fondu. Italská města chtěla z evropských peněz financovat například dostihové dráhy a golfová hřiště. Vesnice poblíž Parmy zase plánovala muzeum šunky. Ve Španělsku tamní účetní dvůr zjistil, že přibližně 2,4 miliardy eur (cca 58 miliard korun) zřejmě putovaly do penzijního systému státních zaměstnanců, uvedl Welt.

Neznamená to však, že by peníze z fondu byly využity pouze problematicky, upozorňuje dále německý deník. Financovaly také projekty odpovídající jeho původnímu účelu, například vysokorychlostní železnici v jižní Itálii, digitalizaci řecké státní správy nebo rozvoj elektromobility ve Španělsku.

Německo je největším plátcem

Fond zároveň nepřinesl tak silný hospodářský impuls, jaký si od něj EU slibovala. Welt a Business Insider uvádějí, že se ekonomové vesměs shodují na tom, že fond pomohl zvládnout následky pandemie, velký růstový efekt se ale nedostavil. Evropská komise letos očekává růst ekonomiky EU pouze o 1,1 procenta. „Není to vzor, ale odstrašující příklad,“ řekl Weltu europoslanec FDP Moritz Körner. Fond podle něj „vyplatil většinu svých prostředků až ve chvíli, kdy krize byla dávno pryč“ a v řadě zemí vytvořil prostor pro zneužívání peněz.

Teď navíc přichází účet za společné zadlužení. Podle informací Weltu bude EU mezi lety 2028 a 2034 potřebovat na splácení a úroky spojené pouze s dotacemi z fondu 140 až 168 miliard eur (cca 3,4 až 4 biliony korun). Do roku 2058 by celkové náklady mohly dosáhnout 649 až 681 miliard eur.

Největším čistým plátcem EU je Německo. Pokud by jeho podíl na rozpočtu zůstal na současných 22,6 procenta a dluh by se podle unijních pravidel počítal na základě tohoto podílu, připadlo by na něj při vyšším odhadu nákladů až 154 miliard eur (cca 3,7 bilionu korun). To odpovídá v průměru více než pěti miliardám eur (cca 121 miliardám korun) ročně. (Jedná se o modelové propočty společného dluhu, konečná částka může být jiná - pozn. red.).

„Německo tedy platí dluhově financované programy jiných států, zatímco samo ekonomicky zaostává,“ kritizoval Körner v rozhovoru pro Welt.

Česko má podíl na rozpočtu EU přibližně 1,8 procenta. Mohlo by na něj tak (v případě stejných modelových propočtů - pozn. red.) připadnout přibližně 2,5–3 miliardy eur (cca 60-73 miliard korun) v letech 2028–2034 a cca 12 miliard eur (cca 290 miliard korun) do roku 2058.

Podle europoslankyně za CSU Moniky Hohlmeierové měl fond především připravit Evropu na další krize. „Velká část peněz se pravděpodobně jednoduše ztratila v národních rozpočtech,“ uvedla pro Welt. „Jsou nemocnice ve Španělsku nebo Itálii nyní skutečně lépe připravené na další pandemii?“ dodala.